Kuča

Měl jsem možnost tenhle film zhlédnout na dovolené v Austrálii. Bohužel je to pro mě celkem velké zklamání. Děj je neuspořádaný, filmu chybí hlavní myšlenka a tak trochu skáče od jednoho k druhému, aniž by přinášel nějaký hlavní význam. Postava Gettyho jako nejbohatšího člověka všech dob je naprosto nevyužitá, stejně jako jeho příběh, na který film na začátku evidentně láká. To samé s postavou, kterou hraje Mark Wahlberg – o té člověk vůbec netuší, co si má myslet. Občas se tam vynoří, něco vymyslí a pak zase zmizí, aniž by měla nějaký charakter. Nevyčnívá ani autenticita prostředí, zločinci mluví celkem dobře anglicky, prostory v Itálii nejsou moc zajímavé, i když by určitě být mohly. Konec očekávatelný podle ohraného scénáře. Nepřivede vás to ani k moc velkému strachu, napětí, čemukoliv, co trochu rozvíří emoce. Velká škoda nevyužitého námětu.

Že to nakonec všechno skončí dobře, víme takřka už od začátku. Damon se probudí s tyčí v břiše, která zároveň těsní tak dokonale, že ponechá uvnitř skafandru kyslík až do rána, než přejde bouře. Kousek od hlavního hrdiny se pak nachází bezpečný, neporušený a plně fungující úkryt s dostatečným zdrojem elektrické energie, která Marťana při průměrných -50 stupních neustále hezky hřeje. A tak může v tričku na mrtvé planetě vypěstovat ze zbytků brambor krásné nové zelené rostliny, protože je náhodou kromě astronauta i botanik. Nic proti všem náhodám, Ridley Scott za ně vlastně ani inspiruje se předlohou nemůže. Potíž je v tom, že Marťan nedokáže v divákovi vyvolat strach a napětí, které bychom od příběhu očekávali. Matt Damon je na rudé planetě zcela sám, bez dostatku jídla a vyhlídek na záchranu. Přesto hned potom, co si zašije břicho, prohlásí: „I will not die here.“ A my víme, že má pravdu. I když film v průběhu více než dvouhodinové stopáže přichází s nutnými komplikacemi, vždy se okamžitě najde řešení. Jednou se v NASA zjeví geniální student, který trumfne všechny nejlepší mozky v Americe fungujícím plánem, podruhé něco vymyslí sám Marťan na Marsu a potom film rovnou rezignuje na jakékoliv vysvětlování. Jako když parta kolem asijského vědce prostě řekne, že termín na výrobu záchranné lodi jde vlastně třikrát zkrátit, i když přes to před tím nejel vlak. Po řemeslné stránce pak film nezklamal ani nenadchl. Kameraman Dariusz Wolski se kromě Marťana podílel i na paralelně v kinech běžícím Muži na laně. Ten zatím uchvacuje diváky perfektními 3D záběry, a tak je jasné, kam Wolski letos investoval více svého umu. Kromě celkem sympatického Damona se ostatní postavy snaží být až násilně přitažlivé a milé. Scény s původní posádkou, která nechala Marťana na Marsu, jsou reklamou na hrdinství amerického vesmírného programu a přináší filmu asi tolik jako klišoidní jméno jednoho z členů posádky, který má evidentně hispánské kořeny - Martinéz. Na závěr se pak ve filmu ještě dají Američané dohromady s Čínou a všechno se hezky, krásně a mile dostává do šťastného finále. Nic proti šťastným koncům nebo kladným hrdinům. Ridley Scott ale prováhal možnost natočit opus, který bude diváky bavit a napínat až do samého konce. Jako třeba Trosečník s Tomem Hanksem, který sice má mnohem více jídla, vzduchu i vody, bojíte se ale o něj po většinu film tak, jako o Marťana ani v té nejnapínavější chvíli. Místo toho sledujete film, který není absolutně ničím zapamatovatelný. A jediná myšlenka, která se vám při vycházení z kina honí hlavou, je, zda je opravdu možné v hlíně z Marsu pěstovat brambory.