Fredericus

(Mimochodem, z Hitlerova Německa mě zákonitě příliš nemrazilo.)

Něco tak přestřeleného, prvoplánového, primitivně zpracovaného jsem už dlouho neviděl. Při podstatně kratší stopáži by se snad sneslo leccos lépe; nicméně autorovy pravděpodobné představy o tom, co je umění (tj. jak udělat z dané látky cosi "uměleckého"), mně nahánějí husí kůži (zvláštní zmínku si pak zasluhuje otřesné zacházení s hudbou, resp. "hudbou"). Poměrem ambicí k výsledné podobě se mně připomněl normalizační blábol Tobě hrana zvonit nebude (sic!). Vlastně škoda komentovat.

Musíme poskytnout prostředky k důstojnému životu všem! Nesponzorovala to PCF?

Mircea Dan Duta se (v katalogu LFŠ 2009) ptá asi docela případně, "zda není extrémní malebnost spíše jednou z divácky osvědčených receptur namíchaných pro úspěch snímku". Mně se film nicméně líbil nejen svou "mokřadní estetikou" (cituji z jinak švihlého úvodu k projekci), ale také jejím zvláštním souladem s dějem (příroda zde hraje neoddělitelně vedle herců). Ale možná jsem povrchní: neodešel jsem naplněn otázkami po vesnických komunitách (kromě jediné), nýbrž jaksi ukolébán viděnými obrazy v přijetí nezvratnosti jistých osudů. ___ Pozn. Co to zde někteří plácají o maďarském venkově? Doporučuji si zjistit, kde leží delta Dunaje.

(Hlas Miloše Formana snad nebyl jinde žádoucnější.)

No, jsem rád, že jsem dříve než toto viděl divadelní inscenaci (byť v Huse na provázku) - a zřetelně se mně tak vyjevilo, že to nejpůsobivější z filmu je dílem Dostojevského/Schorma, resp. divadelní inscenace Dejvického divadla. Vlastní přínos Petra Zelenky je především ve výběru prostředí, všechno ostatní je znatelně slabší; nebo se to jenom neumí podat věrohodně (ten konec!)? A proč ty prkenné hovory (nejen) při úvodní jízdě autobusem, když stačilo nechat kolegy z divadla trochu improvizovat? A další nešvar: když už se objeví dobrý nápad, místo rozehrání je ustřižen. Shrnuto: Karamazovi patří k lepším českým filmům, ale Zelenka za to moc nemůže.

Aspoň že tuto úmorně prázdnou zbytečnost nepodpořil Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie (Jihomoravský kraj se bohužel zachoval opačně). Takové marnění talentu několika dobrých herců!

Výtečný film, mj. skvělá práce s hudbou. Ódy zdejších komentářů jsou však myslím přehnané. Například postava Eliho Sundaye je příliš schematická, což nemírní ani herecká zdatnost Paula Dana (a Eliho chování v poslední scéně činí uvěřitelným jenom nesnadno). (Když k tomu přidáme neznalost některých řekněmě radikálně protestantských proudů, lze se v jistých recenzích dočíst cosi o opiových rysech "organizovaného náboženství".) Dodatek: Po přečtení Tetsuovy odpovědi v anketě Cinepuru 61 jsem si uvědomil, co se mně ještě na filmu líbí: nutnost volby mezi dvěma zly.

Jan Zábrana bezesporu výjimečnou osobností své doby byl. Ovšem ty hrané sekvence nic moc.

Čekal jsem konvenčně natočený polský národní epos a vpodstatě se dočkal (až na tu skvělou kameru). Ovšem struktura vyprávění to celé posouvá výš (děj není soustředěn kolem zobrazení samotného masakru – naštěstí, a přece je právě Masakr hlavní postavou, a to němou). ___ Pozn. k některým zdejším komentářům: stačí hrubá znalost polských dějin po r. 1944, aby byly i pasáže z téhle doby, jakkoli poněkud schematické, dostatečně mrazivé. ___ (Někt.) pozoruhodné komentáře (moc jsem jich nečetl): Shushika – posl. věta, Niktorius.