Alister

Pro mě společně s MASH největší seriálový zážitek. Trpaslík vcelku zákonitě každému nesedne, jelikož není, co se se humoru týče, neutrální. Humor je zde postaven naprosto naopak než je tomu například u Přátel. Kdybychom postavili tyto dva seriály a jakousi ideologii, kterou razí, vedle sebe, zjistili bychom, že jsou si pravým opakem a Trpaslík se Přátelům vysmívá, a je tak daleko upřímnější a lidsky pravdivější nebo alespoň mě bližší. Z osobní zkušenosti vím, že lidé, kteří mají rádi Red dwarf nemusí Přátele, a ti, co ulítavají na Přátelích, humor Trpaslíka absolutně nechápou a je jim cizí. Tolik asi k vymezení pozice Red dwarf na poli sitcomu. Trpaslík mě zaujal stejnou měrou jako humorem i prostředím a myšlenkami, scénář vypovídá o tom, že byl psán velmi široce vzdělanými lidmi: jsou zde narážky na existencionalistickou filozofii a otázku bytí všeobecně, experimentalni fyziku, biologii, chemii, matematiku, různé teorie osobnosti, sposuty zajímavých myšlenek ( například v epizodě Hololoď, kde hologramy zavrhly "model" rodiny, jelikož byl u dětí příčinou různých neuróz a limitů) Zkrátka seriál je stejně tak jako plný nezapomenutelných hlášek ( "Rozmáčkneš jim koblihy? To je dost naštve, ale na druhou stranu si docela oddychnou" atd..) i velmi chytře promyšlený a vymyšlený.

Jako milovníku všeho britského a hlavně humoru mi nemohl Hotýlek uniknout. Pamatuju mlhavě, že jsem Hotýlek sledoval poprvé s otcem, když mi nebylo více než 10 let a již tehdy mě Basil Fawlty dokázal pobavit svým křepčením a švihlym zjevem. Seriál trpí ( já taky) žalostnou nevyrovnaností dílů. Někdy je to stále o tom samém ,ale pak se zničeho nic vynoří famózní kousek co vás posadí na prdel. No a poté co se seriál vypořádal s němci, američany, španěly, psichyatry atd. došli nápady a seriál skončil s pouhými 12 díly na kontě. Bohužel:(