Batyskaf

Mám rád evropské filmy, ten pocit duševního zmlácení při odchodu z kina. Je to jakový Die Welle 2.0, někdy se to tomu až moc podobalo. Ale pěkně to svléklo do naha cool trendy, až to bylo škodolibě k smíchu. Oproti Die Welle vizuálně i hudebně kreativnější a nadnárodnější.

Oheň, voda, vítr být Samolepky lásky po kapsách desettisíc přátel mít jít v plátěnkách Takový vícevrstvý animák. Je jasné, že love story je tam nejviditelnější. Ale ani ty ostatní roviny mě neurážely, byznysové, imigrační, diverzitní, sociálně-třídní... Je jasné, že v americké popkultuře (ona tam ani jiná kultura skoro není) se spusta věcí recykluje, takže chvílemi se tam obejví jakoby scéna z T2, Titaniku, Avatara... jestli se to líbilo i dětem, to ukáže čas, jestli si na ten film někdy vzpomenou.

Radši vidět víc detailů z onoho absurdního městečka (jako v knize To snad nemyslíte vážně!)  než umořující soudní pře, které nebyly soudní. Jinak Richard P. Feynman se tam objevuje také – ten, co si nechce nasadit brýle při výbuchu a hraje na bongo. Sice je teď cool a in vidět všechno temně, ale chtělo to víc odvahy to všechno udělat víc s nadsázkou. Jinak to byl pěkný exurz do dobového myšlení. Židé vymysleli křesťanství, jadernou bombu a cherry rajčata, tak proč se něčemu z toho nepověnovat.

Po zhlédnutí trochu rozčarování, čekal jsem, že se dozvím víc podrobností než kolik krémů a triček si brát do batohu. Ale nakonec oceňuji alespoň ***, zajímavý pohled do fungování expedice, byť komerční a s ne moc sportovním přístupem. Doporučuji poté zhlédnout film "Death Zone: Cleaning Mount Everest" - a podívat se i do míst, které kamera u většiny takových filmů nezabere a co po takových expedicích často zůstává. Dilema jít či nejít s ohledem na rodinu - určitě zajímavé téma. Ty každodenní rutiny z kuchyně a ložnice byly trochu ubíjející, ale naopak detaily z fyzické přípravy byly zajímavé. I když radši mám podobné filmy, kde osazenstvo působí spíše jako parta kamarádů než jen vztah cestovka/klient. Celkově ten film působil neklišovitým dojmem a vítám každý český film, kde se neřeší hodní/zlí Němci nebo komunisti. Ale paní mohla vzít alespoň občas do ruky cepín nebo lopatu a chtělo by to občas trochu humoru nebo nadhledu a ne jen "já" tohle a "já" tamto.

V rámci mainstreamu pěkné i lehce odvážné. Svůj účel to splnilo, jít na pěkný krajinářský film, u kterého se nemusí moc přemýšlet. Občas to působilo přehnaně vymalovaně jako obrázky z časopisu Svědků Jehovových, umělý sníh a herci, kteří byli při minus dvaceti oblečeni jak na jarní lyžování a zvířata, která mají mimické svaly. Ale jinak z těch lepších amerických rodinných filmů, které se dají vidět v multikině, zápletky zvířecích charakterů byly nejzajímavější. Spíš bych byl zvědavější na větší rozpracování zlaté horečky a každodenní život v divočině, který tady vypadal jak v kempu na Mácháči, ale co se dá dělat.

Hele, překvapivě dobrý. První půlka lepší než druhá - ale v rámci televizního žánru a pravděpodobného rozpočtu dávám ****. Trochu to bylo samotářsko-knoflíkářsko-zoufalecké, ale ne nijak okatě. Jamrtál je dobrá kulisa a kdo tudy jezdí ráno a večer na kole, ví, jak je tam dusivo. Normálně jsem z toho dostal chuť na deset deka pochoutkáče.

Takový Malý princ s tarantinovskou poetikou nabarvený na černobílo (kritici v rolácích a s kostěnými brýlemi prominou) s prvky road movie. Dávám 4 hvězdy 1/ za odvahu natočit film o násilí páchaném na dětech (jakkoliv s ním nesouhlasím) - umění je zde, aby odráželo realitu a je třeba na to poukazovat 2/ za odvahu natočit film takové stopáže (jako když natočíte pětiminutovou písničku, tak můžete počítat s tím, že vám ji v rádiu nezahrajou). 3/ za poctivou filmařinu s dlouhými záběry. Ta černobílost umožnila spíše „debrutalizovat“ to, do by jinak bylo nekoukatelné. Jednu hvězdu dávám dolů za profláknuté téma 2. světová válka, přeci jen už je toho všude trochu moc.

Takový chodecký Touching the viod. Chlápek přede mnou v kině usnul, ale mně ty detaily upoutávaly pozornost o 106. Jako celek se tam nic moc vymyslet nedalo oproti jiným survival filmům. Ale je dobře, že takový film vzniknul a neberu to jako promarněný čas.

Zajímavý způsob, jak se otřít o aktuální témata, kterým se filmaři většinou vyhýbají. Užíval jsem si pohled na "samotářsky" ujeté rodiny, vítal bych trochu rozvinout ženské postavy a méně záběrů do kotelny atd., třeba místo normované biomanželky by se dala použít méně otřepaná obsese. Jinak vlastně i povedený sportovní film s unikání z komfortní zóny, pohled na paralelní světy velkoměsta a prázdnotu digitálních prožitků. A jak rádoby soběstačné moderní rodiny pořád fungují pod taktovkou rodových stařešinů.

Trochu jako v Dunkerque, asi ve Francii zrovna stávkovali hudební skladatelé, s podobným "rád bych unikl, ale nemůžu" pocitem. Často odporné prostředí stísněných paneláků, chrochtajícího pick-upu a mlaskajících/frkajících lidí, v televizi by to asi tak nevyniklo. Hodnotím spíše kladně, ne vždy musí být film líbivý na pohled, aby zaujal. Každopádně jeden z těch, který se vryje do paměti.