Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (7 480)

plakát

Duhová panna (2000) (TV film) 

Jejda, to bylo hloupé. Tak nejdřív nás příběh navnadí na jakousi zvláštní říši, kde nesmějí mít děti, a my sledujeme dramatický příběh, jak dívka zanechá dítě v lese se slibem, že se pro něj vrátí - abychom pak několik desítek minut netušili, co se s dítětem stalo a na konci, když mladík zjistí, že je člověk, ani nepátrá po rodičích a mamince, a dokonce vůbec netušíme, co a proč se dělo v tom nějakém vedlejším království a proč teda nesměli mít ty děti. Tahle linie je prostě upozaděna před půlhodinovou milostnou romancí vyjeveného krále s bývalou pornohvězdou (aspoň tak tedy vypadá)... kde nastupují další nelogičnosti. Třeba kluk ve skalách si myslí, že není člověk, ale nikdy mu nedošlo, že on stárne a Duha nikoliv? A proč pořád Duze vyká, když si myslí, že je to jeho ségra? A když zjistí, čí je princezna dcera, ani ho nenapadne nic o incestu a tak? Protože fakt, že je člověk a není Duhy brácha, se dozví až na konci příběhu. Princezna jinak potřebovala ohnout přes koleno, král neměl co hrát, byl nijaký a neakční, a tak jedině zaujme pár dovedných triků, jeden pohled do výstřihu (nic moc) a lokace.

plakát

O zlé a dobré vodě (1997) (TV film) 

Sice je to spatlanina dvou a půl pohádky, a z toho vztahu s princem se to na poslední chvíli vylhává, jak jen může, ale na Žádníkovou-Volencovou se moc hezky kouká (jen tedy netuším, proč jí pořád měnili barvu vlasů - jednou blond, podruhé skoro zrzka), Štěpánek si toho zlouna vyloženě užívá a je fakt uvěřitelně zlý, a vidět Vaculíka, jak konečně není ten hlavní hrdina, je taky fajn. Zawadská a Kostelka zbytečně přehrávají, Štěpnička a kostka hrají svůj kvalitní průměr, nejvíc na nervy mi lezl žel Jaroslav Šmíd, který nepůsobí vůbec chlapsky (a vlastně ani nemůže, že?) a ani jeho postava není nijak zdařile napsaná - jak mu vlastně řekne princezna, nic neumí, jen napodobovat skřivana. Což se ukáže jako strašně důležité, protože by jinak s hvězdářem šaty nevyměnil. A i pak mu náhoda spíše hraje do ruky (co kdyby král nedal kapku do fontánky a on to náhodou neviděl?).

plakát

Dáma a Král - Ve víně je vražda (2017) (epizoda) 

Obrázky jsou krásné a pan kameraman by měl dostat Českého lva za krásně orámované scény, dovedné využití barev, skvělé nasvícení apod. Jenže jen kvůli hezkým obrázkům se na seriál člověk nedívá, že? Sice je hezké po letech vidět Hanku Vávrovou-Heřmánkovou, ač jí to hraní a zvláště intonace tolik nejde, ale děj a zápletka jsou tak jednoduché a prostinké, že by se Agatha Christie styděla něco takového pustit ven. Protože ono si to hraje třeba na poirotovky - už jenom tím, jak se všichni podezřelí shromáždí na jednom místě a náš génius vše skvěle odhadne a odhalí, většinou na základě intuice, nikoliv nezpochybnitelných fakt, a ještě mlží, stejně jako Poirot, kdo je vrah. Tak ne, milí tvůrci, fakt vám to nefunguje. Navíc v detektivce mají mít všechny náznaky nějaké využití, i kdyby šlo o falešnou stopu a zmatení diváka. Jenže tady nechá veledůležitě Prokop degustovat víno, jako by to mělo nějaký význam (nemá), veledůležitě sleduje kolem projíždějící vlaky (sice hezká poetika, ale který blbec by si postavil vinařství vedle frekventované vlakové trati? Navíc ani tohle není pro příběh nijak využito, fakt nijak!), a pak jsou vše jen takové odhady a dohady. Koneckonců, policie by prohledala nejen místo činu, ale i blízké okolí, tak se to totiž dělá, takže by i ty nedopalky našli oni, ne právní poradce. Fakt slaboučké, natahované, nudné, nepřesvědčivé a vlastně příběhem i hloupé. (Btw, Zedníčkovi by velkého podnikatele v jeho podání věřilo fakt jen asi dítě.) (Btw2, Prokop byl patnáct let bezdomovcem, ne v komatu jako jeho kolega z primáckého seriálu Polda. Tudíž by neměl být tak vykulený z YouTube a blogerů.)

plakát

Jak vyléčit Ježibabu (1997) (TV film) 

Příjemně ulítlá pohádka, která má docela dobře propracovaný příběh, velmi promyšlené dialogy a vtipy ("kuš, to jsem se lekla, už jsem si myslela, že jsem taky neviditelná") a na hercích je vidět, že se sami hrou, situacemi a dialogy baví. Dokonce na vysoké úrovni jsou kulisy (roubenky, les, uspávací kytky), Chrzová má perfektní výslovnost (taky ji teď učí naše politiky) a hraje příjemně bezprostředně - osobně jsem se skvěle bavil.

plakát

Strom pohádek - O třech synech (1988) (epizoda) 

Té Věře Galatíkové tady ten čepeček tak nesluší. :-( Taky Havelka lépe hraje ty podrazácké a škudlivé bratry, než hodné, vtipné a moudré. Celou zábavu tak nakonec obstarávají Nárožný a rádci. Poprvé je to ještě zábavné, a i ten Rostislav Kuba to slušně uhraje, podruhé to poněkud zavání opakováním (a Havelkovi to hraní moc nejde), nakonec už je to prostě nuda a Renč je absolutní herecká šmíra. Jinak pánové, kteří obdrží za bezcenné kusy věcí tisícinásobek jejich ceny a nedokážou si udržet peníze, ti tedy měli z pr.dele kliku a nějak sympatičtí mi nejsou.

plakát

Třetí táta (1988) (TV film) 

Docela příjemné k podívání, protože Ráža prostě uměl natočit film a atmosférou, i když pár věcí mi tam nesedí. Třeba - i když mladší - vypadá zde Konvalinková starší než Vyskočil. I ta Vyskočilova postava mi přišla, že sama vlastně neví, co chce, postavit to jen na samotáři z lesa, který rád jezdí na ryby, je sice hezké, ale čím se živí, co ho ještě baví, co rodiče, kamarádi? Nemá raději svůj klid? Co ho tak přitahuje na Konvalinkové kromě toho, že ráda vaří ryby? Tady vůbec postavy vypadají jako solitéry bez dalších lidí kolem sebe. A i ten Mang mi byl poněkud nepříjemný, přišlo mi, že si příliš vynucoval - jako postava i jako herec. A škoda, že postavy v podání Soukupa a Patrasové byly tak ploše a jednorozměrně napsané.

plakát

Těžko ho zabít (1990) 

Těžce schematický snímek s předvídatelným dějem a v podstatě absencí logicky, na druhou stranu esence béčkových akčních kriminálek 80. let. Seagal ještě hubený, akce docela málo (revenge vlastně začne až od útěku z nemocnice, a i pak musíme přečkat vonné tyčinky, buddhistické sošky, druhou povinnou milostnou scénu v posteli a samozřejmě tvrdé cvičení a trénink). Samotný full contact nic moc, vše je postaveno na tom, že Seagal hned někomu zlomí ruku. Ale tak oddechovou část takhle pozdě v noci to splní. (Jinak mi docela vadilo, jak doktorka během jednotlivých scén pořád měnila účesy a make-up, měl jsem chvílemi pocit, že ji hraje víc hereček.)

plakát

Blade Runner 2049 (2017) 

Slušný vizuál, ale jinak prázdné jako pondělní článek v Blesku. Filozofie? Leda tak instantní, zalitá horkou vodou z konvice a stačí zamíchat. Hudba jen pokus o odvar z Vangelise.

plakát

Kafe & Cigárko (2017) (seriál) 

Celkově to není moc konzistentní - chvílemi se to tváří jako zasvěcený průvodce světem umělců, aby to po chvíli sklouzlo k různým klišé, ženské řevnivosti a namyšlenosti, kdy už to ale s nějakým nadhledem a světáctvím nemá nic společného a je to opět podobné tomu blogu, který netuším proč dostal cenu, když na jedné stránce autorka ani neudrží větu (tedy smysl věty - něčím jiným začne, ale jiným skončí, bez souvislostí). Navíc obě herečky vedle sebe sice vypadají jako Laurel a Hardy, tedy vychrtlá a macatější, ale pokud ani jedno není váš typ, taky vás to nijak nevezme. Začátky každých dílů už pro mne byly posléze utrpením (Jmenuji se... a jsem herečka... Ech, who cares?). Pro sebepropagaci asi dobrý, ale jinak až na pár dobrých fórů v prvních dvou dílech posléze jen utahaná nuda, vytahané triko a egoismus bez nadhledu.

plakát

Předávání státních vyznamenání prezidentem republiky (2017) (pořad) 

Tady těžko co komentovat, když jde o přímý přenos. Snad jen, že si v ČT odpustili hloupé poznámky, výpadky signálu a různé podobné drobnosti. Ale však oni to správně ideologicky rozeberou ve 168. Projev prezidenta velmi dobrý a vyvážený, u ocenění můžeme souhlasit, nebo ne, ale minimálně těm bojovníkům za svobodu, vědcům a některým umělcům člověk to vyznamenání přeje. Mělo to důstojný charakter, nedošlo k žádné chybě, pohoda.