LarryW

------------------------------------------!!!!MEGASPOILER!!! kdo neviděl NEČTĚTE!!!-------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Jeden z NEJGENIÁLNĚJI natočených filmů VŠECH DOB!! Tak tohle je opravdu MYSTIFIKACE NA ENTOU! Vůbec nejsem překvapen, že s vyjímkou jediného recenzenta theWho18 jste byli všichni do jednoho neuvěřitelně obalamuceni géniusem Davidem Fincherem. Není divu, pokud se ve vašem okolí nenachází nikdo kdo trpí SCHIZOFRENIÍ. Ano tento film by mohl opravdu nést název CESTA DO HLUBIN SCHIZOFRENIKOVY MYSLI. Fincher sám převzal předlohu, ale totálně ji přepracoval k obrazu svému, změnil závěr a celý příběh po svém zrealističnil. Děj byl precizně vystavěn a autor si doslova pohrával s diváky, kteří jeho záměr až do konce filmu neprohlédli. Přitom celá pointa se nachází již v prvních vtřinách tohoto snímku, kdy při úvodních titulcích máme možnost nahlédnout na nervová vlákna do útrob lidského mozku. V průběhu celého filmu Fincher vkládá podprahové snímky a doslova manipuluje s divákem, mystifikuje ho lacinnými motivy "konzumního života, fašistickými archetypy, samotným klubem rváčů" a přitom všechny tyto motivy nejsou žádnou alegorií a metaforou, ale pouze výplodem nemocného člověka, který je v důsledku vážné nemoci uvězněn ve světě plném bludů a svých šílených představ. Tenká dějová linie reálného života nemocného člověka, který hledá útočiště zpočátku v terapii, kde se střetává s groteskní figurkou Roberta Pahlsena, se prolíná jen v opravdu krátkých, ale o to děsivějších momentech, s šíleným světem SCHIZOFRENIKA. Tyler se vyhrabává z INSOMNIE, vchází do útrob svojí jeskyně, nachází zvíře svojí energie, ale přichází bod zlomu, setkání s Marlou. Střetává ji na seanci a upadá opět do svého stavu, má představy jak mu Marla telefonuje, jak s ní spí, jak ho Marla obdivuje, jak mu říká že je dobrý v posteli, ale přitom vlastně nikdy neměl žádnou dívku, tyto představy ho ničí a jeho život se ubírá stále hlouběji ke dnu... Jeho bludy jsou stále silnější, výbuch letadla, střetává Svoji představu, svou druhou polovinu osobnosti (Brad Pitt). Vymýšlí ve své nemocné hlavě různé absurdity, představuje si že vyrábí Napalm, že je vůdce teroristů, zapálí si vlastní byt. Jeho druhé JÁ praví: Vykašli se na vše co jsi měl, to už nemáš. Uchýlí se do squatu. Zakládá Svůj "klub rváčů", jehož členem je jen o sám a jeho chorá mysl. Mlátí sám sebe večer co večer v útrobách sklepa. O klubu rváčů se nesmí mluvit. -Typická odpověď nemocného člověka na otázky, na které není odpovědí. Šílenosti jako vaření mýdla, úkoly v obálkách, pálení vlastních rukou jsou brilantně servírované výplody Tylera Derdena, který je vesmírnou opicí vystřelenou do vesmíru, který si buduje armádu pro vyšší dobro v tomto hodinovém stroji vesmírných opic. Pod rouškou šílenství zabije Roberta Pahlsena, jeho vnitřní hlasy na něj však křičí: Jmenuje se Robert Pahlsen a Tyler si uvjedomuje co udělal. Celý jeho projekt Chos je fantasticky stvárněné schizofrenní šílenství, je zoufalý chce spáchat sebevraždu, to se mu však nepodaří. Zabije Pitta, ale SCHIZOFRENIE mu zůstává, je navždy uzavřen ve svém světě. Vidí padat mrakodrapy jeho plán mu vyšel (...ale jen v jeho mysli)... Doporučuji všem shlédnout pozorně znovu, aby jste odhalili to NEUVĚŘITELNÉ KOUZLO filmu, pochopili jak brilantně je tahle sonda do lidské mysli natočená, jak vše do sebe neskutečně zapadá. jak Vás Fincher převezl na celé čáře...

Tak tohle je válka! Takhle vypadá válka, takhle si ji představuji. To co jsem měl možnost v téhle strhující 170minutové podívané vidět ve mne zanechalo hluboké dojmy a zážitky. Naprosto se neztotožňuji s názory téměř všech recenzntů z ČSFD. První dvacetiminuovka je naprosto strhující, slouží ale jen k tomu, aby diváka vtáhla do filmu, navodila u něj atmosféru války, krveprolití, strašlivého utrpení ve válečné vřavě. Úvodní masakr však zdaleka není tím hlavním a jediným vyjímečným. Jaká je cena, byť jen jednoho lidského života? Má cenu nasazovat životy druhých za záchranu jediného člověka? Jak by se člověk zachoval v mezních situacích? Nevím zda bych se choval hrdinně nebo někde čupěl v koutku, film samotný nemoralizuje a nedehonestuje nikoho kdo musel na vlastní kůži pocítit VÁLKU, ani „zbabělého“ vojína, který se počůraný strachy krčí v koutě. Opravdu lidé, kteří dali tomuto filmu jednu hvězdičku ,jsou naprosto neobjektivní k sobě i k filmu samotnému. Vůbec nepochopili o co ve filmu šlo, nešlo ani o přesnou rekonstrukci vylodění v Normandii, ani o to ukázat lidskost amerických vojáků. Šlo o to vzkázat hold lidem, kteří položili své životy za naši svobodu. Ano každý by si měl opravdu zasloužit to co pro něj padlí vojáci udělali, jedno jestli Američané, Rusové... Scény s dítětem, německým vojákem, mají za účel ukázat, že jsme pořád ještě lidé (ne američtí vojáci TURIECU)...O vlastenectví to není ani trochu, jen o tom jací jsme mi lidé...Proč by Američané nemohli točit filmy o Američanech, navíc válečné, myslím že vzhledem k Vietnamu, mohou rozjímat nad tím jakou cenu má lidský život, co je to boj za opravdovou svobodu ve 2SV a co jsou zbytečně promarněné životy lidí...ať natočí skělý válečný film třeba Němci nebo Francouzi o Evropanech, když Spielberg je tak slabý a tenhle film se tak nepovedl...Příběh si vůbec nehraje na to, že je pravdivý, proč by měl být, nechápu...

Tak tahle se dělá v Americe film, tohle je ten pravý americký brak, oslava komerční kinematografie. Vezměte dva "nejkrásnější" herce z Hollywoodu, přidejte scénář kde se hodně střílí, přidejte barevné obrázky, výbuchy aut, oduševnělé dialogy, vtipné scény kdy se dotyční zamilovaní chvíli mlátí hlava nehlava, pak si vášnivě zašukají, a jdou znovu do boje, prostě hrdinové pro náctileté kluky a náctileté holky. Úžasně to mezi nimi jiskřilo, opravdu báječná dvojka, ale tak na první stránku časopisu Spy nebo Bravo, Angelinin úsměv, který jak se dívám více než polovině diváků stačil, mi byl po pěti minutách přímo odpornej, vyšpulený rtíky jak kačer Donald, namalovaný až pod nos. Ve dou třetinách filmu po trapných honičkách a přestřelkách nesmrtelných hrdinů jsem měl chuť opustit kino. Neučinil jsem tak kvůli svému doprovodu. Srovnávání s válkou Roseových je urážkou tohoto vynikajícího filmu. Odporný akčňák, který kdyby tam nehráli ty dvě předražené primadony, by spousta lidí poslala do odpadu. Útok na divákovi nejnižší pudy a peněženky se autorovi i díky masivní reklamě zřejmě podařil...

Za padající červy, stěnu z rukou a těl...

Slátaný příběh, předstírané emoce. Slabé herecké výkony v čele s bezemočním, bezduchým Chaplinem, usměvavou ale herecký né uvěřitelnou Ruskou Nicole Kidman. Příběh komedie/drama/romantický v sobě nemá viditelné ani jedno ze jmenovaného. Béčkové nedramatické drama, komedie bez špetky humoru, romantika spočívající zřejmě ve scéně kdy se oba fackují jak děti ve školce, vulgární dialogy, happy end bez polibku. Rozpačitý konec stejně jako celý film, Nicole si určitě oddechla, že má tenhle omyl za sebou...Bezžánrová, bezemoční nuda. Slabota vřele nedoporučuji...1,5 hvězdy s příklonem k jedné.

1 a půl hvězdy za toho černocha jak napodoboval ty zvuky, doufám že to nebyl trik

Retrofuturistický obraz světa. Totalitární společnost pod kontrolou informačního systému jako mocenského nástroje. Všudypřítomné oko centralizovaného státu, s brutální výkonnou mocí, veškerými veřejnými službami, byrokratickým aparátem, plným úředníků, kteří vytvářejí práci pro práci, sedí ve svých celách ( v podobě malých kanceláří ) zarputile si hlídají svoje místa, přetahují se o kus prostoru v tomhle přebujelém aparátě ač nemají vlastně žádnou skutečnou pracovní náplň. Přetechnizovaná, temná, bezvýchodná, dusivá vize světa, kde není místa pro lásku, časté výbuchy údajných teroristů sužují životy lidí. Člověk se stává nicotným smítečkem – pouhým záznamem v databázi. Bezvýchodnost obyčejných lidí, naproti ní neuvěřitelná povrchnost nejvyšší vrstvy, která se utápí v nejrůznějších bizardnostech, plastických operacích, snobských večírcích (pozn.:úžasné kostýmy). Hlavní hrdina Sam v téhle společnosti vidí, naději, světélko v dálce, dívku ze snu, snaží se, dostat se k ní blíž, pronásleduje svůj sen, ale svět ve kterém se nachází, zašlapává veškeré jeho naděje. Boj se stále rostoucím civilizačním technokratickým obrem, který mu stojí v cestě, vypadá bezvýchodný, nakonec se mu ale přeci jen podaří vyznat dívce svých snů lásku a ta ji po prvotních „rozpacích“ opětuje. Samova slibná kariéra na oddělení pro získávání informací rázem však začíná strmě klesat, je zavalen prací, veřejné služby na něj mají spadeno. Probuzení z krásného snu je opravdu tvrdé, následuje závěrečná snovými obrazy, ale i výbuchy nabitá akční část filmuA závěrečná tečka hodná tohoto výborného fantasy, kterou však neprozradímÚžasné rekvizity, kostýmy, prostředí, výborné herecké výkony i obsazení rolí Propracované detaily, utvářející zvláštní atmosféru, která Vás přinutí být stále ve střehu, aby Vám nebylo líto, že jste nějaký úžasný detail prošvihli a to se určitě stane Jen finální akční složka filmu mi však trošku vypadla z celkového rámce filmu, přestřelky působily až příliš naivně a mega výbuchy samoúčelně. Celkové hodnocení mi proto vyznívá tak na 4,4 a proto dávám 4 hvězdy.

Nemám rád stylizaci něžného pohlaví do rolí naivních, povrchních holčiček, naivek,"blbek" a to nejsem feminista. Renčovi filmy Rebelové a Román pro ženy, tak s chutí činí. Když si vzpomenu na ty dialogy z kadeřnictví o lásce, připadá mi, že mezi sebou hovoří třináctileté fanynky Lunetic a ne ženy na prahu třicítky. Na druhé straně u některých scén, které ztvárňují něco ze života s našimi polovičkami, jsem se zasmál. Třebas při marném Vašutově boji o 10 cm vany plné drogerie v koupelně...Román pro ženy - proč vlastně pro ženy? Že by se v tomhle snímku každá žena mohla shlédnout? Nemyslím si, ale to posuďte holky samy... Herecké výkony s vyjímkou výborné Stašové a Vašuta, nestály sice za mnoho, nejvíce tragicky působila Dajdou filmových pláten Něrgešová, ale to tolik nevadí. Kanoczová taky slabota, ale přeusmívala to. Líbila se mi Stella, která na vozíčku předvedla, že žít se musí stále a naplno. Humor nebyl nijak vulgárně troškovský, děj měl docela spád. Výprava byla na rozdíl od některých nových filmů dobrá, kamera se mi velice líbila. Film mě jako celek pobavil, nelitoval jsem, že jsem udělal přítelkyni radost a shlédl to. Hodnotím tak 3,7 ale musím dát spravedlivě k sobě i vzhledem ke Kameňákovému moru celkově 4 hvězdy.

Mladá, bez potřebné kvalifikace, nezkušená detektivka studentka FBI řeší případ masového vraha, který otřásá Amerikou. Naprosto nevěrohodný, naivní útěk Dr. Hannibala z klece. Sladký "Hollywood Happy End", kdy "HERO" detektivka sama na vlastní pěst vypátrá vrha a zabije ho způsobem hodným pistolníků na divokém západě, zatímco zbytek policie je na špatné stopě, následují ovace. Nemůže chybět ani záporák na straně zákona v podobě slizkého psychiatra, kterého dny se stanou též sečtené. (závěr filmu). Psychologická stránka filmu, která má korepondovat s názvem filmu samotným, - obsažená v jednom dialogu mezi Detektivkou a Dr. H o vysvobození se z traumatu v dětství policistky ("pláč jehňátek"), v případě odhalení vraha a vyřešení případu, mi připadá opravdu lacinně a se zbylým dějem nemá vůbec nic společného. Tohle jsou největší zápory, které mi při shlédnutí tohoto filmu vadily. Na druhé straně dobré herecké výkony, film byl jako celek koukatelný. čekal jsem sice strhující chvíle plné napětí a strachu, ale "nemusí pršet jen když kape". Mrtvolky vypadaly opravdu jako mrtvoly, A.Hopkins měl v sobě cosi zlého. Suma sumárum: Čekal jsem více, hodnotím 3,5 hvězdy, přikláním se však ke třem hvězdám.

Lízátko, obalené horkým sladkým karamelem, potřené šlehačkou a cukrkandlem, podávané s horkým čajem s medem... jako moučník nugátový dort s čokoládovou polevou a rozinkami...mňam?!