Román pro ženy

Nikterak úchvatně zkopírovaná schémata z amerických a britských romantických kousků, vizualizace západního střihu šéfovaná znovu zručným Filipem Renčem a... těžká snobárna devastovaná Vieweghovým scénářem. "Podlě mě je intelektuální snob a hulvát" - přesně tenhle výrok hlavní hrdinky na Viewegha pasuje (samo sebou až na ten přívlastek intelektuální), protože Viewegh si donekonečna ujíždí na tom, aby "dobrý muž" popíjel víno ve vaně a zakusoval olivy a jeho Laura byla vždy sexy oblečená, chodila do naleštěných klubů, a když se jí náhodou její partner zatoulá s jinou ženou, má mu odpustit (a znovu jej milovat) kvůli zájezdu za sedmdesát tisíc. Tak tomu říkám přímo esence povrchnosti, která je ostatně hmatatelná jak zmediálního obrazu vystupování obou autorů (playboy Renč a bezmála kýčař Viewegh), tak i třeba ze Saudkova plakátu, který přesně vystihuje hlavní hrdinku. Nemusím být oduševnělá a sympatická, hlavně když vypadám dobře na stylizovaném portrétu. Takže, vážení, osobně zůstanu dál věrný "Curtisovským", ba i zámořským originálům, jež Viewegh tak bezobsažně kopíruje , a nic na tom nezmění ani slušné herecké výkony ústředního tria, Renčova režie, sexy Zuzana Kanócz ani pár úsměvných průpovídek. Snobské defilé nepřirozených figurek, v němž hapruje elementární logika (kadeřnice s neupravenými vlasy, "ultramrdatelná" Kanócz snažící se přesvědčit, že je osmnáctiletá panna, anebo její Laura pijící na žal dávno před tím, než jí Oliver zmizí s jinou atd.) a obyčejná lidská soudnost (vzhledem k tomu, že Lauře věta o billboardu přijde "sofistikovaná", asi jí nebude zrovna zdobit důvtip... co na tom, když má trendy hadříky), mě prostě dostat nemůže. A k tomu hulvátství - nejsem prudérní, nešokuje mě znásilnění stromem, nekončící pohlavní styk v 9 songs a ani nepovažuju lubrikační gel za dílo ďáblovo (ano, někdy se hodí :-), ale nesmyslně na jeho "implantaci" mezi Zuzančiny nožky postavit celou jednu scénu, to mi v rámci žánru romantické komedie přijde skutečně (hoodně moc) vulgární... a hlavně nesmyslné a hloupé, asi jako kdyby Paul Bettany ve Wimbledonu začal na loži Kirsten Dunst vesele masturbovat :-) P.S.: Sex ve městě žeru, ale tam jsou ty holky prostě trochu jiné než "dámy z paneláků", které si na něco nejdřív hrají, aby se nakonec klasicky zmazaly vodkou v naší betonové džungli... (21.11.2005)

Stejně jako v "držení skleničky za stopku" nevidím glejt solidnosti, tak ani "svetr v opeře" neházim do lidského smetí a smát se tomu, že v něčím světě to takhle funguje, neumim. Takže Ingrid, Sandro, nebo kdo ví, jak se všichni vy, kteří umíte žít, jmenujete, včele s Laurou, jejíž šťavnatě podané "problémy" vejdou minimálně do kadeřnických análů ..... tenhle váš Román není pro mě. (30.07.2006)

Vůbec mě to nebavilo, ten Viewegh poslední dobou zdaleka neznamená kvalitní podívanou. Tragičtí Účastníci zájezdu, téměř na stejné úrovni Román pro ženy. Vašut nehraje, jen háže rádoby drsně směšné hlášky a šklebí se na celé kolo. Co tam dělala Něrgešová nechápu už vůbec, snad jediný kdo hrál, byl Donutil (který se tu objevil celkem na ani ne deset minut) a vlastně i Stašová. Tímto si mě Renč nezískal. Lechtivých scén pomálu a když už nějaká je, za moc nestojí. To samé se dá říci o scénách vtipných (čestnou výjimkou budiž svetr v divadle). Ne, stále si stojím za svým když říkám, že český film poslední dobou nestojí ani za tu pověstnou zlámanou grešli. Snad poslední kvalitní film, který jsem měl možnost shlédnout byly Želary, a to už je přeci jen tři roky zpět. (11.11.2006)

Hodně nevyrovnaný film. Nejdřív jsem se docela slušně bavil (trefné vtípky s Honzou Svěrákem nebo "čvachtáním"), ale pak začalo ubývat humoru, moje sympatie k hlavní hrdince se stále více tenčily, některé roličky mě neuvěřitelně iritovaly, takže nakonec mi z postav přišli snesitelní už jen Oliver a Žemla (největším zklamáním pro mě byla jednoznačně Stašová se svým vlezlým přehráváním). Závěr možná hezký, avšak silně mimo realitu, takže jediné co v tomto díle překračovalo nadprůměr byl výborný soundtrack, ale jenom ten mi na udělení vyššího hodnocení nestačí. (14.09.2012)

Už dlouho jsem nezažil takový rozpor mezi mým očekáváním a výsledkem. Podle ukázek, recenzí a fotek jsem čekal vkusnou romantickou komedii á la Deník Bridget Jonesové, tipoval jsem, že mě bude bavit Simona Stašová a že budu těžko snášet Marka Vašuta. Všechno je jinak. Stašová je brilantní herečka, ale tentokrát mě vůbec poprvé zklamala. Zřejmě až moc ochotně plnila přání režiséra, takže se svíjí v přehrávací křeči, stejně jako hejno vytlemených jezinek z kadeřnictví nebo stále trapnější slečna Něrgešová. Vinou podivného líčení a snímání filmu (asi přes nějaký barevný filtr) navíc vypadá, jako by ji vytáhli po deseti letech z kýblu s octem. I Vašut mě překvapil, tentokrát příznivě. Bylo by snadné udělat z Olivera narcistního egomaséra, který efektně usrkává víno mezi jednotlivými "životními moudry", blahosklonně směřovanými k Lauře. Ale Vašut ho kupodivu nezahrál jako Vieweghovo alter-ego a s výjimkou ěkolika scén, kde fakt neměl co zahrát, působí nakonec nejuvěřitelněji z celého filmu, který je jinak nevkusný jako reklama na dámské vložky. Neumím si představit, že by se Román pro ženy časem zařadil do zlatého fondu, z jakého se cituje a vysílá se každoročně v televizi. Renč ten film natočil spíš jako sezónní zboží, které přežije s bídou dvě reprízy. 40% (30.11.2006)