Recenze (47)
Gangster Squad – Lovci mafie (2013)
už dóst, už dóst, už dóst prosím všech holyvůdských klišé a prvoplánovkám, který se berou přehnaně vážně. už dost vtipkujícím hezounkům, dost drným mužům, kteří milují zákon víc než svoji těhotnou manželku. příště buď totální nadhled nebo trochu lidské nedokonalosti prosím. 50%, jedna hvězda navíc za seana.
Skyfall (2012)
suprkůl. takhle zábavnej film sem neviděla už roky. a chci to vidět znova a znova. hned úvodní sekcence s bagrem tuhle celou jízdu předznamenává. a ta adele. důkazem budiž i fakt, že během projekce na sedadle vedle mě křičela moje nejlepší kamarádka kisha v pravidelných intervalech na celej imax slovo "nejvíííc"
Atlas mraků (2012)
pardon, ale tohle teda ne. nafouknuté a velice načančané nic, rádoby intelektuální, rádoby fatalistické, nelogické. na konci takového velkofilmu bych čekala katarzi nebo aspoň pointu, ale dočkala sem se jenom klišé, patosu, předvídatelnosti a new age příchuti (a já sem všechno, jen ne objímač stromů). jedna hvězda za vizuální ztvárnění, druhá za bena whishawa, jehož lusku a britskýmu přízvuku sem propadla už ve skyfallu
Muži v naději (2011)
pro mě jedním slovem děs, nezasmála sem se ani jednou a celou dobu sem měla pocit, že koukám na líbáš jako bůh. jedna hvězda za bolka. ps. zajímalo by mě, kolik je v reálným světě lidí, který nevěra nebolí.
Alois Nebel (2011)
ja to miluju. krásný, nenápadně dojemný, s dějem, který musí člověk polehounku hledat, protože ho nedostane naservírovanej na stříbrným podnose, aby náhodou něco důležitýho nepřehlíd. kvůli tomu úsměvu na konci na to půjdu ještě potřetí
Dvojitý čas (2009)
zajimava pointa a dejovej veletoc uprostred deje, lec cekala sem trochu vic, nevim proc. bat se nebudete, ale v nejistym napeti az do konce bude clovek kazdopadne.
Písně bardů (2010)
naprosta nadhera, nejlepsi film letosnich varu, jakej sem videla. tri prostinky povidky doplneny vybornou (dvakrat podtrzeno) hudbou. krasna kamera, jednoduchy pribehy, nadherny scenerie, civilni herecky vykony. tenhle film me neskutecne pohladil po dusi. cekala sem nudnej film plnej vsemoznejch klise a ve vysledku sem skoncila omracena krasou pri zaverecnejch titulkach. doporucuju nejvic.
Pan Nikdo (2009)
vyborny, zasmodrchany, vyzadujici premejsleni, podobny butterfly effectu, se skvelou hudbou. spelunka hlasi nadseni!
Život za časů války (2009)
me to bavilo, hele. myslete si o mne, co chcete :) po serii silene vaznejch a hlubokomyslnejch filmu prijemnej absurdni relax na mff kv 2010.
Soukromé lekce (2008)
milionkrat vomlety tema v miliontym prvnim zpracovani. nenene.