kisha

SPOILER ALERT 1) Téma, který je svym způsobem skoro sázka na jistotu 2) Perspektiva dítěte - velkej palec nahoru. 3) První polovinu filmu jsem chvílema zapomínala dejchat. 4) Z takovýho silnýho tématu se dalo určitě vytřískat tisíckrát víc. 5) Dost věcí dost neuvěřitelnejch a přitaženejch za vlasy - např. v podstatě dost pohodová adaptace Jacka a Joy po jejich vysvobození. Myslim si, že po takovym zážitku by oba museli bejt pěkně v háji dost dlouhou dobu a pod velmi pečlivym dohledem psychiatrů. Ne, že si v pohodě jedou druhej den po vysvobození domů a Jack je po pár hodinách schopnej bejt v místnosti bez svý mámy, se kterou byl od narození nonstop zavřenej v jednej místnosti. 6) Druhá půlka mě z uvedených důvodů dost štvala. 7) Hodně se mi líbilo vykreslení pouta mezi matkou a dítětem.

Dlouho jsem neviděla lepší seriál, kdy bych musela vidět díl za dílem. Owen dokonalej, hudba naprosto šokující, nikdy bych nevěřila, že něco takovýho do nemocničního seriálu z počátku století takhle sedne. Závěr druhý série strhující.

Dokument, kterej stojí jen na obrovskym charismatu pátera Mariána, tomu velká čest za to, co dělá a jak to dělá. Bohužel dokument sám o sobě je dost rozvleklej a dost mi chybělo nějaký závěrečný shrnutí - něco ve smyslu jak jsou na tom jednotliví aktéři dneska - zda se někomu povedlo vrátit do normálního života apod. Velký díky paní Ševčíkové za volbu tématu, menší díky za slabší zpracování dokumentu a obrovský díky páteru Mariánovi.