-marti-

Zpracování, hlavně herci, lepší než předloha.

Až do osmého měsíce dobrý, klidně bych dala 4*, obsazení, gagy, kamera, hudba... OK. Ale v okamžiku, kdy se "šlo rodit", měla jsem pocit, že se scénárista a režisér v jedné osobě, nejspíš i s celým štábem naprosto zbláznil. Takže za 2.

"Ten cyklon zabije miliony lidí, musíme je varovat!" - "Ne, na tak velký cyklon se nemohou připravit, budeme ho muset zastavit!" - "Možná by mohl pomoci můj nanotechnologický výzkum!" Tolik k dialogům. Záběr přes čelní sklo auta na trojici hlavních hrdinů, dialog na úrovni výše uvedeného, stěrače stírají. Asistent polévá čelní sklo vodou z hadice. Hrdinové blednou, dále konverzují. Asistent švihá do okna proutkem. Hrdinové dále blednou, dále konverzují. Asistent hází na okno hrsti bláta. Hrdinové zelenají, konverzují. Asistent zapatlá všechna okénka blátem, aby nebylo vidět ven z auta. A teď pozor: přichází... mnozí efektové! Asistent kýve autem. Hrdinové v autě předstírají, že jsou unášeni cyklonem - mávají rukama, hlavou, vlasy, vstávají a zase si sedají, křičí (zpomalené záběry, bez zvuku). Animovaná sekvence: auto zmítající se mezi temnými mraky, hojnost zalévání.... atd. Tolik ke speciálním efektům. Vzdávám to v okamžiku, kdy hrdinové (pro velký úspěch opět oblíbený záběr přes čelní sklo), volají zděšeně: "Kroupy!", zatímco asistent hází na kapotu hrsti rozdrceného ledu. Vzápětí se ozve výkřik: "Hoří, naše auto hoří!" a opravdu, auto jim hoří! Konec reportáže, nebo skončím na oprátce. A ne, ani kvůli záběrům na bouři, blesky a déšť to nemá smysl.

Téma náročné na nespadnutí do klišovitosti a citového vydírání, ale přesto poměrně dobře vybalancované. Cameron Diaz mě konečně příjemně překvapila, že je schopná hrát i jiné role, než praštěné blondýny - lehce narcistní a těžce posedlá matka-zachranitelka byla v jejím podání vcelku uvěřitelná. Dětští představitelé byli velmi dobří, jen bych ráda film shlédla ještě v originále, dabing mi úplně nesedl. Nakonec jsem se v několika scénách neubránila slzám, za které se nestydím.

Bruce Willis se tváří cool a Matthew Perry zůstává Chandlerem. Celá záležitost vybočuje ze škatulek, ale bohužel ne originalitou, nýbrž přeskakováním z jedné sady pravidel žánru na jinou a zase další (krimi, komedie, parodie). Pokud jste s tím v pohodě, pusťte si to večer k žehlení/vyřizování mailů. Pár hlášek a gagů určitě stojí za to.

Jako kulisa k žehlení nebo jiné nudné domácí práci to ujde. Bylo to takové... nijaké. Když už se zdálo, že nějaká scéna konečně vygraduje... tak zase nic. Děj sám sebe předem prozrazoval. Postavy se nevyvíjely, až na otce, který na závěr prozřel. Aspoň kdyby využili exotických kulis Thajska, ale on tam byl jen žlutý cvičený kanárek! Pardon, ještě pár opic a pták s velkým zobákem. Tak nic.

Historické filmy mne nelákají, ale v tomto případě jsem udělala dobře, když jsem učinila výjimku. Velmi realistické, nenabubřelé a přitom hluboce působivé zpracování tématu mne strhlo a přimělo sledovat bez ztráty pozornosti až do konce. Opravdovost hereckých výkonů podtrhl i kvalitní a precizní český dabing. Co byl pro mne příjemný bonus, je bližší pochopení některých souvislostí a historických okolností této doby. Závěr filmu vyznění celého díla ještě umocnil.

Po dlouhé době zase jednou film, na který můžu jít s dětmi, aniž bych se z toho osypala. Dokonce, přiznám se, jsem ho s nimi viděla dvakrát během 14 dnů, a to nejenže dobrovolně, ale zcela úmyslně - za použití lehčí manipulace jsem je přesvědčila, že ho chtějí vidět ještě ve 3D. Byli jsme spokojení všichni. Dětem se líbil klasický hrdinský příběh, tomu nejstaršímu imponovaly mírně rebelantské postavy hlavní hrdinky a jejího minipřítele, oplakaly mrtvou královnu i rozloučení milující se dvojice, ocenily svůj díl vtípků a gagů a šťastný konec. Mně se nejvíc líbilo velmi pěkné a realistické ztvárnění přírody, s lehkostí přecházející do fantazijní roviny (např. kloboučky hub, které se po švenku kamery ukázaly být doslovnými klobouky houbových pidižvíků) a příběh, který byl pro děti čitelný - jasné dobro, jasné zlo, boj, vítězství dobra nad zlem, oslava života, dobrých vztahů, respektu k těm, kdo se od nás liší, i když jsou to vlastně stejní jako my. Vtípky určené rodičovstvu byly dávkovány ve vhodných intervalech, stejně jako pár dojemných scén, které nepůsobily nijak zvlášť kýčovitě. Dialogy byly živé a uvěřitelné, dabing se povedl. Jediné, co z filmu "čouhalo jako sláma z bot", byli dva slimejši, jejichž hlavním úkolem bylo zajistit srandu. Dětem ale na vkusu či nevkusu pramálo záleželo a Hrubovi a Hňupovi (či jak se jmenovali) se řehtaly na celé kolo. Pro mě jeden z mála filmů, který jsem dětem opravdu ochotně pořídila na DVD a s klidným svědomím jim ho pustím kdykoli znova (a nejspíš se s nimi zase znova kouknu).

Seriál, který byť určen možná jiné cílové skupině, než je matka se čtyřmi dětmi, mě od prvního shlédnutí uchvátil a spolehlivě mě přibije k obrazovce nebo monitoru, kdykoli si potřebuji zlepšit náladu (nebo vytěsnit z hlavy zmíněné čtyři raubíře). Děti vědí, že když maminka sleduje "šeldna", mohou nenápadně poslouchat za dveřmi (nehodlám se vyrušovat tím, že je půjdu vyhodit), ale rozhodně se nesmí ukazovat nebo dokonce něco chtít! Ještě že má každá epizoda jen 20 minut, jinak by se moje děti mohly cítit zanedbávané! Příběhy všedního života typických amerických geeků, nebo spíše nerdů, a jejich sousedky Penny, která jim pootvírá dveře "normálního" lidského světa, jsou v zásadě prostinké, ale tak vymazlené vtipnými gagy, osobitými postavami a narážkami na svět nerdů a fanoušků multiplayerových onlinovek, že jim prostě nelze odolat. Skvěle vykreslená postava Sheldona, geniálního teoretického fyzika s Aspergerovým syndromem je vtipnou, avšak také poměrně reálnou figurkou. Leonard, zakřiknutý vědec s (na počátku) nulovým sebevědomím - kolik matfyzáků i běžných WoWkařů se v něm najde... Odrostlý "milionář z chatrče" Rajesh, židovský rádo-by svůdce Howard Wolowitz. A Penny? Jednou snad slavná herečka, ale prozatím servírka v Cheesecake Factory - toho času jediná spojka mezi patričkou mimoňů, hrajících online hry a 3D šachy v klingonštině, řešících složité výpočty vlastností elementárních částic a světem ostatních, možná ne tak inteligentních, ale zato šťastných a sociálně naplněných osob v jejich okolí. Ač je to skoro neuvěřitelné, postupně se do party inflitrují i další osoby ženského pohlaví! Pokud se dokážete zorientovat v dynamice vztahu mezi Penny a Leonardem nebo vás tato jediná Ariadnina nit seriálu tolik nezajímá, můžete většinu dílů shlédnout v libovolném pořadí. V současné chvíli má sitcom pěkných 6 sérií po 17-24 dílech. V některých epizodách můžeme vidět v rolích sebe sama zajímavé osobnosti filmového i vysoce odborného světa (Charlie Sheen, Stephen Hawking, Wil Wheaton...). Upozornění: Hrozí nebezpečí, že si po shlédnutí dílu půjdete do Wikipedie vyhledat nějaký ten fyzikální zákon, bližší vysvětlení teorie strun či více o vlastnostech mezonů. KÁMEN, NŮŽKY, PAPÍR, TAPÍR, SPOCK!

Sitkom z produkce TV Nova je bezpochyby pokleslou zábavou brakového charakteru, k jejímuž sledování se pravý intelektuál nepřizná ani po dvou lahvinkách suchého bílého, nicméně svou sledovanost má, a to i mezi zmíněnými intelektuály. Ač jeho alfou a omegou je gag, postavy jsou karikaturami a neklade si žádné duchovní cíle, umí pobavit a rozesmát nenásilným způsobem i střípky černého humoru. Název vychází z východiska seriálu - snahy bývalé diskotékové hvězdičky Tomáše "Paci" Pacovského o návrat na výsluní české pop music. Na živobytí si "dočasně" vydělává provozováním prodejny s hudebními nosiči, kterou vede jeho naprosto nezodpovědný bratr Ozzák, který nevybíravými způsoby zastrašuje každého zákazníka, který by si dovolil projevit zájem o cokoli, co není metal. Ani příchod pomocnice Marcelky situaci nevyřeší. Další linií seriálu jsou pubescentní problémy Pacákovy dcery Ivušky, její nejlepší kamarádky Saši a Sašina dvojčete, příšerného, do Ivušky beznadějně zamilovaného Lexy. Jejich matku - barmanku Simonu hraje Simona Babčáková tak věrohodně, že by na ni leckdo s chutí poslal sociálku. Martin Dejdar v roli pivaře-notorika Ozzáka je vynikající a mně osobně se líbí i mlaďoši Kristýna Leichtová, Marie Doležalová a Matouš Ruml. Lehce trapné mi připadají scénky s romským zlodějíčkem a kšeftařem, ale nutno uznat, že na dnešní poměry jde stále ještě o vtípky poměrně nevinné. V seriálu se sem tam mihnou skutečné postavy českého šoubyznysu (Hložek, Gott a další) v rolích sebe sama. Můžete očekávat nenáročnou zábavu vhodnou na večerní posezení před televizí, s miskou buráků a s vygumovanou hlavou. Dodatek: nedávno jsem měla možnost se v krátkém pracovně-soukromém rozhovoru setkat se Simonou Babčákovou a velmi mile mě překvapilo, jak příjemná a inteligentní žena to je.