Jarduk03

Když odcházíte z kina a venku nevíte, co se právě na plátně řešilo je to blbý. Když odejdete dokonce dříve, je to hodně blbý. Jako promítač si tohle dovolit nemůžu a u Pana Nikdo jsem to ani dělat nemusel. Tohle je film, který vás nutí přemýšlet ještě dlouho potom, co opustíte kino a přiměje Vás podívat se na něj znovu, abyste pochopili i zbylé jinotaje. Zamilované scény dvou dětí, které nemůžou být spolu nejsou o nic méně sexy než Diane Kruger a ženy by nejspíše to samé řekly o Jaredu Leto. Podívaná do futuristického světa je trochu k smíchu, nicméně nahání i hrůzu. Stane se tato domněnka skutečností, opravdu budeme žít navěky? Jednu hvězdu jsem ubral, ale možná jí přeci jen časem odevzdám, za někdy až přílišnou zamotanost a potřebu diváka znát základní fyzikální principy pro lepší pochopení filmu. Když pomineme představení si vícerozměrného vesmíru a dalších paradoxů spadajících do, tuším, speciální teorie relativity, je vhodné znát pojem entropie. Té entropie, která byla jakožto téma jedné z otázek u zkoušky z fyziky a denně na ní vylítávaly desítky studentů, protože jsme byli líní naučit se nejdelší otázku. Nakonec jsem se jí přeci jen naučil a nikdy bych nečekal, že se mi bude hodit zrovna v kině.