krtek3

Možná až příliš jednoduchý příběh, který je ale překvapivě dobrým zpracováním románové předlohy Sebastiena Japrisota a spolu s charakteristickým rukopisem Jean-Pierra Jeuneta (Amélie z Montmartru) a suveréním výkonem Auldrey Tautou, je nezapomenutelný. Oceňuji, že Auldrey Tautou zvládla v podobně vytvořeném filmu vytvořit postavu, která nesplývá s Amélií.

Skvělým zpracováním a obsazením se bohužel nepodařilo utajit to, že příběh je v podstatě o ničem. Tento film je ale jeden z těch, u kterých se tvůrcům podařilo vymačkat z předlohy absolutní maximum, v tomto případě i dodat chybějící spád a lehkost. Kniha jen posílila můj odpor k Jane Austenové a jejím romantickým hysterickým hrdinkám potýkajícím se s odmítnutím.

Ke zhlédnutí tohoto filmu mě nalákal jak Adrien Brody v hlavní roli, tak slogan "Bylo mi 27, když jsem poprvé zemřel." a opravdu mě nezklamal. Oceňuji hlavně skvělé obsazení, gradující napětí a námět. Celkový dojem trochu kazí otazník nad tím, proč jsou pacienti psychiatrické léčebny zavíráni ve svěrací kazajce do mrazícího boxu v márnici (těžko si představit, že by to někomu mohlo pomoct). Závěr celý v rámci možností promyšlený příběh trochu sráží, proto dávám čtyři hvězdičky.

Philip S. Hoffman v dokonalém ztvárnění Trumana Capote, kontroverzního, homosexuálního, geniálního spisovatele a novináře, který měl celý život problémy s alkoholem a drogami. Rozhodně před filmem stojí za přečtení román Chladnokrevně, který vypráví skutečný příběh rodiny Clutterových i vrahů Perryho Smithe a Dicka Hickocka očima spisovatele, který se případem několik let zabýval a byl jím hluboce ovlivněn. Ve filmu mi chybí střet dvou různých životních osudů, který je kritickým poselstvím knihy – poklidný, šťastný život rodiny Clutterových, kteří se nikdy nesetkali s většími problémy se životy Perryho a Dicka, kteří neprožili šťastné dětství, nikdy neměli žádné zázemí a potýkali se celý život s tvrdým zklamáním. Film naopak hlouběji zpracovává složitý vztah Trumana a Perryho.

Jednoznačně skvělý námět. V jistém smyslu mě oslovil i ostrý kontrast mezi životem ve vesnici a ve městě, ať se jedná o oblečení, mluvu nebo rozpor mezi absolutní čistotou a zkažeností. Některé pasáže jsou však přehnané a těžko uvěřitelné. Například dokonale vymyšlená legenda, podplacená vláda a přitom naprosto mizerně schované převleky nebo pouhé dvě lahvičky dezinfekce postačující k vyléčení na smrt zraněného Lucia. Při prvním zhlédnutí mě zpracování zaujalo, podruhé však už podstatně méně. Kladně hodnotím herecký výkon Adriana Brodyho.

Silný skutečný příběh Teeny Brandonové/Brandona Teeny, potýkající/ho se s krizí sexuální identity a absolutním nepochopením okolí. Hilary Swank ve své životní roli. Zpracování se mi zdálo převážně v první polovině poněkud rozpačité, kostrbaté, zbytečně rozvláčné, ve druhé ale dostalo spád. Celkově snímek působí hodně syrově a patří k těm, na které se mi těžko zapomíná.

Tento film mě opravdu oslovil, mám ráda jak Virginii Woolfovou jako autorku, tak Michaela Cunninghama a minimalistická hudba Phillipa Glasse skvěle doplňuje atmosféru a vyvolává napětí. Meryl Streep a Ed Harris nezklamali, hodně mě překvapil herecký výkon Nicol Kidman. Nepoznala jsem ji, dokud se její jméno neobjevilo v titulcích – změnou nosu se opravdu trochu podobala skutečné Virginii. V konfrontaci s předlohou od M. Cunninghama a románu Paní Dallowayová od Virginie Woolfové film nijak nezaostává, naopak je jeho zpracování naprosto geniální.