kostej_

Velmi mile podvratný a na české poměry až neuvěřitelně nápaditý film, kterému se po zásluze dostalo velmi slušného uznání doma i v zahraničí.

Žánrově syrové fantasy, kterého je třeba si cenit o to víc, že filmů ze stejné branže je jako šafránu. Snímek stojí především na stylovosti vizáže i gestikulace svých postav, nápadité kameře a přirozenosti plynutí děje. Dalším plusem je, že zážitek neruší žádné přiléhavé kostýmky, rádobyvtípky, rádobyhlášky nebo odkazy na dobově podmíněné popkulturní výstřelky.

Kombinace divoce neuvěřitelného fantaskního vizuálu s realistickými dialogy ve velmi osobitém hávu indického režiséra.

Silnější než konvenční a učesaný Sweeney Todd.

V letech 2004 a 2005 zuřila válka mezi camorrským klanem di Laurů a odštěpeneckou frakcí "Scissionisti di Secondigliano" (nebo také Španělé), která s sebou přinesla přes sto mrtvých, mezi jinými i širokou veřejnost velmi pobuřující smrt nevinné dívky, která byla brutálně zbita a nakonec popravena ranou do týla. Velká část filmu, který je založený na stejnojmenném světovém bestselleru Roberta Savianiho (jenž nyní musí žít pod ochranou Carabiniérů), se odehrává v neapolské periferii Scampia, jenž je známá jako jedno z území, na němž Camorra vládne. Drsné prostředí deformuje své hlavní oběti – děti – už od raných let. Jejich hlavními hodnotami se stávají schopnost přežívat bez soucitu, být bez výjimky loajální ke své skupině, která v tomto přežití kooperuje, a neustále demonstrovat svou sílu. Tak se sympatické hledání sebevědomí v případě dvou kamarádů s estetickými hendikepy Marca a Cira mění, v jejich výzvě k okolí, v sebedestrukci. Tak se hledání sociální soudržnosti dalšího mladíka, Tota, mění ve zradu a podíl na vraždě té, s níž měl z celého okolí nejopravdovější vztah.

Velmi zručná kombinace psychologického a gore horroru v úžasné kulise vyhořelého nákupního centra s originálně vystavěnými ústředními událostmi, které skvěle hrající Kiefer Sutherland postupně odhaluje. Budované napětí je podpořeno zachováváním distance od ústředního zla (čehož dosáhnout je v horrorech obtížné) i absencí deus ex machina řešení, která nakonec vyústí v mírně rozpačitý závěrečný twist (ačkoliv jí tato absence vytváří prostor).

Ten kontroverzní konec se myslím dá omluvit snahou o hledání vhodné symboličnosti a najít nějakou dostatečně silnou znamená v tomto případě i na první pohled příklon k jedné straně velmi zpoltizované debaty.

Šest krátkých epizod ze života šesti Chorvatů ilustrující (s výjimkou první epizody) současnou situaci Chorvatska (či chorvatské části Bosny?) s jeho poválečným dědictvím. Ogresta ukazuje ohromný cit při výběru herců a slaďování jejich výrazu s psychologií protagonistů, která je podporována i výbornou psychologicky laděnou kamerou.

Nenápadné a nekřiklavé komorní psychologické drama pojednávající nicméně o důležitých věcech týkajících se směřování lidského snažení v západní společnosti. Ambiciózní a cílevědomá Viena je srážena svou vlastní nemístnou věčnou nespokojeností, která stejně nestačí k tomu, aby její práce dostačovala byť jen jejímu kolegovi z divadla. Proti ní stojí Eva, se svým životem zdánlivě spokojená ošetřovatelka bez ambicí, kterou ovšem všeobecné nastavení společnosti dohání a ničí, aby se pak ve finále pokusila spokojit s drobky, které jí úspěšnější jedinci zanechali. I to ovšem selhává – a tak společnost, ve které není prostor pro její snílkovský způsob života, opouští.

Film patřící do artové špičky roku 2008.