Chejpao

Spotřební ptákovina pro nenáročného diváka. Ocení snad jedině fandové žánru, ostatním vidět netřeba.

Na Kladivu mi vadí dvě věci. Zaprvé určité zpolitizování a navlečení na soudobou situaci - jakkoli je to vzhledem k době vzniku pochopitelné a nejspíš i chvályhodné, já jsem s tím vzhledem ke znalosti Kaplického knihy měla trochu problém. Zadruhé Šmeral mi připadal málo odporný (zato Kemr byl naprosto skvostný). Ale je pravda, že jsem to viděla už hodně dávno, navíc krátce po přečtení knihy, dnes už bych možná dala plný počet.

Netuším proč, ale tento snímek mě přesto, že považuji dané téma za dost zajímavé, nijak zvlášť neoslovil. Bohužel mě nevtáhl, ani ve mně nevzbudil žádné emoce, jen lhostejnost. Navíc jsem se po celou dobu nemohla zbavit pocitu, že má téma potenciál na mnohem lepší zpracování, a to jsem nečetla knihu. I tak se ale jedná o film, který by člověk měl vidět.

Opravdu jsem měla snahu a předsevzetí to dokoukat, už ze zvědavosti, jestli pokračování bude ještě horší než to, co jsem zatím viděla. Před půlkou filmu jsem ale kapitulovala - moje schopnosti strávit příšerně natočenou svrchovaně trapnou nudu jsou zkrátka omezené. Asi nejčistokrevnější odpad, co jsem zatím udělila (jestli je film v druhé polovině geniální, tak se za ten odpad omlouvám, bohužel to nejspíš nikdy nezjistím).

Film jsem zhlédla dřív než jeho hongkongského předchůdce a neočekávala jsem nic víc než nenáročnou zábavu, což vcelku naplnil. Kdyby nešlo o předělávku, neměla bych problém dát 3*, jako remake je ale Oko opravdu hodně chabé. Zatímco např. americký Kruh se od své japonské předlohy v lecčems odlišuje a v některých detailech ji dokonce předčí (byť v jiných za ní zaostává), Oko jen bezduše kopíruje bez náznaku vlastní invence a ke všemu je ve srovnání se starší verzí minimálně o dvě třídy horší - plošší, prvoplánovější, „průvodci“ jsou zbytečně hnusní, což originál nemá zapotřebí, více laciných lekaček, přitom méně atmosféry. Odečteme-li dobrý nápad, který však není původní, nezbyde vlastně skoro nic.