Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Moje letní prázdniny (2012) 

Je libo strávit letní dovolenou v mexickém pohraničním vězení El Pueblito? No tak vítejte, sice se tu zdržíme přibližně hodinu, než brány prohnilého vězeňského systému, připomínající velké trhoviště, definitivně opustíme a přesuneme se v ději mimo něj, ale i tak se divácký pobyt v dosud neokoukaném prostředí může změnit na myšlenku rychlého návratu do bezpečí útulného domova. Na to nedbal Mel Gibson, který vše kolem sebe lakonicky komentuje, a jehož postava překvapivě ve filmu nemá žádné jméno. Po loupeži velkého balíku peněz se svým komplicem v maskách klaunů ho sem šoupla místní zkorumpovaná policie, která mu lup zkonfiskovala. Pro všechny je jen mužem s hanlivým označením "gringo". Zde se setkává s celou řadou svérázných a zločineckých existencí v nebezpečné hře, do které se nechtěně dostal. Od malého chlapce, se kterým se skamarádí, až po místního bosse ovládajícího zdejší obchody a čekajícího na transplantaci jater, kdy je chlapec nejvhodnějším dárcem. A myšlenka na útěk a získání svého lupu zpět je neodbytná, zvláště když by se nemusel v takovém prostředí dožít příštího rána. Stárnoucí hezoun Mel Gibson, se stále mile rošťáckým výrazem ve tváři, je pro takové role jako dělaný. Vědom si toho se stal spoluautorem scénáře a film si vzal pod svá producentská křídla. Režii svěřil svému kamarádovi, který mu byl asistentem režie u jeho kontroverzního snímku Apocalypto. Nevím, jestli udělal úplně dobře, protože pokud se Gibson ztratí jen na okamžik z dohledu, film se nepříjemně propadne do ryze béčkového filmu pracujícím s áčkovými prostředky. Místy přeexponovaná kamera v polodokumentárním stylu také není zrovna nejlichotivější vizitkou. Jenže je tady množství scén pojatých, jak je u Gibsona zvykem, v naturalistickém stylu, scénář se dá označit za invenční, i když pracuje s několikrát viděním, umí to zdatně přepracovat. Hlavní postava je natolik sympatická, že se jí dá fandit, ačkoliv to není typický kladný hrdina. Ve výsledku je to film, od kterého zase tolik nelze očekávat, ale za jeho názvem rozhodně nelze hledat komedii pro celou rodinu, nýbrž thriller, který je natočený s nadhledem, invenčně, se spoustou chytrých, neotřelých fórků v neokoukaném prostředí. A kdysi megahvězdný bouřlivák Gibson si svoji roli náležitě užívá. Jasně, chtělo by to film vypilovat, ale já ho beru jaký je. Celkem mě bavil. Filmu by lépe slušel formát dvd než kino. 90%

plakát

Klikař Charlie (2007) 

Tohle je příjemná komedie jdoucí proti proudu sladkých, romantických komedií, ale současně je nezavrhuje. Dane Cook, který hraje proutníka, jemuž se vážné vztahy vyhýbají anebo je to možná způsobeno tím, jak k ženám nepřistupuje, tak jak by se slušilo a patřilo. Je nad ním dávná kletba z dětství, kterou se v dospělosti nedaří zlomit. A potíž je v tom, že on ani o ní neví. Láska k nové ženě na obzoru, kterou hraje sympaticky praštěná Jessica Alba, by mohla vše kolem něho změnit. Jestli je láska mocnější než kletby je ve filmu řešeno poměrně s nadhledem. Film si na nedostatek gagů a vtipných situací nemůže stěžovat. Jsou rovnoměrně rozloženy do celkové stopáže, nepostrádají originalitu a děj poměrně rychle odsýpá. Ústřední dvojka je sympatická, aby se divák zajímal o její osudy a i když film spěje k očekávanému, je jeho sledování příjemným odreagováním. Na diváka si film neklade žádné velké nároky, ale tvůrci a herci odvedli maximum, aby byl výsledek vtipnou komedií, která romantiku bere s rezervou. Dost možná se film staví do protipolu komedií s romantickou zápletkou. Náznaků je ve filmu až dost, ale rozebírat je, by zabralo dost místa na psaní. Je lepší se na film raději podívat. 100%

plakát

Sunny Leone: Goddess (2012) 

Sunny Leone titul bohyně náleží právem. Je krásná, je sympatická a je sexy. Limitují ji jen dvě hlediska. Není to až tak známá pornstar, ale její neokoukanost je její výhodou, a v akci s mužem se neumí dostatečně odvázat a působí upjatě. Možná to byl jen můj dojem, ale když se předváděla a hrála si sama se sebou, byl v tom rozdíl. Sunnylust pictures, jehož je majitelkou, s ní natočil perfektní hardcore snímek ve kterém vystupuje téméř dvě hodiny sama v osmi různých outfitech představující dokonalý pornstyle a ženskou smyslnost. 100%

plakát

Marilyn Manson: Born Villain (2011) (hudební videoklip) 

Chudák Marilyn Manson má po tomto klipu jistě zákaz vstupu na všechny hudební televize. Bývalý hudební kritik a nynější excentrický zpěvák, používající umělecký pseudonym, dokáže stále provokovat snůškou perverzit v porn stylu a nestydí se za svoje obsese. Pro mě je překvapením koho si na realizaci klipu ke své nové skladbě pozval. Je to hvězdný herec Shia LaBeouf, který tentokrát nestojí před kamerou nýbrž za kamerou (jedná se o jeho třetí krátkometrážní počin) a jako režisér dal klipu fazonu, která bude vadit naprosto všem, epileptiky nevyjímaje. Manson na to zvysoka kašle a jeho věčné provokace dávají jasně najevo co si o současném hudebním průmyslu a stavu společnosti myslí. Tentokrát však sexuální podtext vysoce převyšoval obvykle stanovenou normu. Písnička zcela zatlačena do pozadí. Přesto skvělé. 100%

plakát

Blink 182: Stay Together for the Kids (2002) (hudební videoklip) 

Klip s písní, jejíž obsah není až tak typický pro rozverné punkrockery. Vypovídá o vysoké rozvodovosti v amerických státech a právě rozpadem manželství nejvíc trpí děti. Skladba je opatřena velmi působivým klipem v režii talentovaného režiséra Samuela Bayera a ukazuje trio v poněkud vážnější poloze. Klip řadím na třetí místo v jejich tvorbě. 100%

plakát

Blink 182: What's My Age Again (1999) (hudební videoklip) 

Jejich velký hit a velká punkrocková forma. Tehdy se nebrali příliš vážně a jejich klipy podle toho vypadaly. Tenhle řadím na druhé místo jejich tvorby. All the small things zůstane nepřekonatelnou jedničkou, ale když v té době kapela sršela takovými nápady, na pořadí nezáleží. Pochopitelně invence po nějaké době došla, kapela se rozpadla a zase se dala dohromady, ale dnes už tolik netáhne jako ve svých perfektních začátcích. Klip s nahými hudebníky běhajícími ulicemi není až tak super nápad, ale je jedinečně stylově podaný a v podstatě dodnes si ho nikdo nedovolil napodobit. 100%

plakát

Jump street 21 (2012) 

Perfektní "buddy movie" letošní filmové sezony. Seznamte se s policisty a milými zmatkáři v jednom: Schmidtem & Jenkem, kteží právě absolvovali policejní školu a byli přiděleni k metropolitní protidrogové policejní jednotce Jump Street. Jejich mladistvý vzhled je přímo předurčuje, aby se jako dva bráchové pod falešnými identitami infiltrovali na zdejší střední školu a pomohli dopadnout dealery a výrobce nebezpečné drogy, která se rychlostí světla šíří mezi studenty, a dokonce už má na svědomí život jednoho z nich. Pro Schmidta s Jenkem bude maličkost získat si důvěru ostatních a případně se vetřít do přízně distributora drog, ale záhy zjištují, že život na střední se od jejich studentských let značně změnil. Vyjít s omladinou není takový snadný úkol, ale musí se pro to hodně obětovat, a to znamená nechtěně ochutnat drogu, uspořádat odvázanou párty, dostat se do honičky s nebezpečnými motorkáři, pokazit utajení Johnny Deppovi, zachránit jeden druhému na poslední chvíli život a hlavně zůstat za každou cenu v utajení. Jejich šéf v případě nezdaru je pěkně sprostě seřve a ještě pohrozí případným vyhazovem. Channing Tatum a Jonah Hill, přestože jsou to herci poměrně známí, nejsou zárukou kasovního trháku. Bylo tedy odvážné, když měli přebrat filmovou štafetu úspěšného seriálu po slavném Johnny Deppovi, který kdysi kultovní seriál proslavil. Navíc oběma je dávno po třicítce a měli hrát středoškoláky. Oba herci se podíleli na produkci, Jonah Hill připojil námět, a vrhli se do toho naprosto po hlavě a bez skrupulí, čímž odbourali případné pochyby a vlastně díky nim je film takový, jaký je. Vtipný a zábavný. Nejvíce překvapí bývalý striptér Tatum, který prokázal, jak dobrý dokáže být, když od něho nemáte žádná očekávání. Ve filmu vystřídá tři účesy, od dlouhých vlasů až po krátké, nejdříve se se svým partákem na střední nesnáší, ale později jsou to přátelé na život a na smrt. Jonah Hill je rozený komik a nikdy nezklame. A co víc, sympatické duo funguje naprosto skvěle, a když se každou chvíli dostane do průšvihu, tak z něho po roštácku zase vybředne. Ti dva zkrátka smetou všechno kolem sebe. Obrovským překvapením je pro mě dvojice režisérů, kteří ještě na svém kontě nemají hraný film, ale pouze animák. Phil Lord & Chris Miller v první polovině vzdali holt seriálu svým citem pro situační komiku a pak ve druhé, akčnější polovině, vypráskali a napráskali všem režisérům specializujícím se na akční filmy. Radím vám, vyflákněte se na animáky, a jděte z fleku točit akční filmy. Máte na to! A pak se ve filmu objevil Depp a nebylo co řešit. Skvělý film plný vtipu a akce se super dvojkou je na světě. 100%

plakát

Temné stíny (2012) 

Nářez. Nemám Deppa ani Burtona nijak v oblibě, ale takhle dovedně, a s nadhledem si vyhrát s upíří tématikou, to se nikomu už dlouho nepovedlo. Film je to dost komplexní a postavy jsou poměrně charakterově rozvinuté. Navíc, film neznudí, protože se v něm neustále něco děje. Bizarní upírská postava je Deppovi blízká, protože jich za svoji kariéru sehrál hned několik. Je to taková temnější pohádka, která se o horor jen v několika sekvencích otře, ale po vizuální, trikové ani herecké stránce, jsem žádnou chybu neobjevil. Film do kina přímo určený. 100%

plakát

Hra na zajíčka (2010) 

Zahrajeme si hru na zajíčka. Nevíte, jak se taková hra hraje? Je to hra pro dva. Tady ji hrají kamioňák a šlapka. Absolutní zvrácená perverze zde zůstala nepochopena ve svém hodnocení. Proč? Protože se do červených čísel dostávají filmy, co se hodí lidem do jejich mozečků. Tenhle film se nehodil nikam. Po extrémních nářezech, jako je Srbský film nebo Lidská stonožka 2, je tenhle jejich následovníkem, který asi nebude hned tak překonán. Tisíckrát se budu dívat na tohle než na imbecility typu Avengers nebo Nedotknutelní. Když si na tyhle dva filmy vzpomenu, je mně špatně z nich, a nikoliv z tohoto fláku. Správný poměr zhnusení, a toho, co divák vydrží, namíchal Adam Rehmeier opravdu překrásně. Zajímá mě, co natočí příště, protože subžánr torture-porn má svého krále. A já jako extrémní divák a recenzent nepůjdu pod 100%.

plakát

Mothers & Daughters (2012) 

Robby D.& spol jakoby uposlechli mých rad netočit xxx jako umělecky hodnotný film a jejich nejnovější počin dovedně spojuje mládí s vyzrálým sexapeallem a představuje špičku svého žánru. K vidění jsou tři největší hvězdy Riley Steele & Jesse Jane & Kayden Kross a v rolích jejich "matek" neméně slavné Diamond Foxxx nebo Dyanna Lauren. Slabší je to s jejich mužskými protějšky, kteří stále patří k těm, které asi produkce nehodlá jen tak vyměnit a novou tvář tedy neangažovali. Akce je dobře propojená, a načasovaná, důraz je kladen na dokonalý styling, Robby D. se vykašlal na barevné filtrování a těží z přirozenosti prostředí, které se omezí na honosnou vilu. S tímto počinem má porno průmysl šanci přežít a odvrátit hrozící krach. 90%