kingik

Komedie plná černochů, o černoších a byla to legrace. Tedy respektive komedie ke které se hned tak nevrátím, ale svůj účel napoprvé splnila. Návod jak sbalit holku po černošském způsobu raději nikdy zkoušet nebudu, ale obsazení se mohlo pochlubit známými herci. Výsledkem je mírně nadprůměrná komedie, která by si při herecké účasti Jamie Foxxe, Vivica A.Fox nebo Tommy Davidsona měla napříště spíchnout propracovanější scénář. 60%

Larenz Tate hraje spisovatele, který v jazzovém klubu předčítá ze své knihy a zde poznává talentovanou fotografku, kterou hraje Nia Long. Cítí, že k sobě mají blízko, ale ani jeden si nejsou jistí zda chtějí ve slibném vztahu pokračovat. Ona stále ještě neví zda má ukončit vztah se svým bývalým přítelem a on zase nade vše miluje svou svobodu, ale v záloze mají ještě druhý pokus...Celkem nevýrazný romantický film, který neobsahuje jediný zapamatovatelný moment a spěje od počátku k svému jasně předvídatelnému konci.

Nevýrazné, jímavé a dobře zahrané. Víc se o tom nedá napsat. 50%

Advokát Jima Carreyho musí lhál, lhát a lhát a zase jen lhát, anebo ne?! Už musí říkat jen pravdu, samou pravdu a nic než pravdu. Kreace Jima Carreyho pochopitelně zase jednou zastíní všechny přítomné kolem, a když byl v takové formě, nedá se to napsat o scénáři, který trpí nejen nevelkou propracovaností celé originální zápletky, ale v závěru mu dojdou nápady. Než se tak stane, lze si užít Carreyho eskapád v podobě šaškování a pitvoření tak, jak to umí jen on, habaděj. Gagů postupem času přibývá, až poslední čtvrtina filmu je taková mdlá a film neví, jak by to celé dobře zakončil. Dabing Martina Dejdara nevadil, ale raději mám dvorního dabéra Carreyho Bohdana Tůmu. Pro ty, kdo komedii ještě neviděli, je to dobrá volba a film pro oddechové pobavení má ty správné preference. 60%

Adaptace Nabokovovy knihy se ujal Adrian Lyne. A vyšel mu především výběr obsazení. Profesora Humberta, který propadne kouzlu 12 leté dívky, hraje přesvědčivý Jeremy Irons, náročný part nezletilé dívky zvládla Dominique Swain. A právě herecké obsazení je tím nejsílnějším prvkem v jinak docela průměrném filmu, který sice chce být za každou cenu kontroverzní, ale tématu se chopil docela povrchním způsobem.

Na ztracené silnici se velmi snadno ztratí i divák. Surrealistická jízda, která nemusí sednout každému. Lynch jde do extrému. A kdy tam vlastně nešel. Chorá mysl génia, jak ji jeho fanoušci mají rádi, 60%

Kouzelník ukrývající tvář pod maskou prozradil tajemství nejznámějších kouzel a triků a kouzelníci mají po kouzlení, Nejdříve tedy divák sleduje jak má jednotlivé kouzlo vypadat a poté je zcela detailně objasněno jeho technické provedení. Je zajímavé sledovat jak většina kouzel vypadá velmi dobře a jak následné vyzrazení dokonalého triku kouzlo naprosto devalvuje. Těžko na tomto dokumentu hledat chyby.

Bezkrupolozní reportér Dustin Hoffman hbitě využije faktu, že se sám nachází v muzeu, kde drží rukojmí bývalý zaměstnanec John Travolta. Rozehrává se zoufalým mužem mediální hru a slibuje odpuštění od lidí. Pak se ovšem do situace vloží konkurenční novinář Alan Alda. Zajímavé, ale celkem nevěrohodně působící drama má hlavní devizu v hereckých představitelech jako je John Travolta a Dustin Hoffman.

Nevtipné a nabubřelé. Sláva mu stoupla do hlavy. Historky jsou stejně upravené, aby byly pokud možno co nejvtipnější. Nechápu, jak u toho lidového vyprávění může někdo řvát smíchy. Stejný problém jsem měl už s Menšíkem a jeho vyprávěním, ale on byl osobnost a tou Donutil nikdy nebyl a nebude. Navíc působí tak dlouho v Praze, ale moravský dialekt stále ještě neodboural. Hosté byli příšerní. Distingovaný Lukavský se do takového pořadu vůbec nehodí a opravdu to nikdy nebyl bavič. Baletka Podařilová se dala opíchat, ale vzhledem k tomu, že už asi dneska vypadá zvětrale jako tenhle celý pořad, tak to zkoušet nebudu. Stáří pořadu je znát. Zkrátka Donutil je nesympatický i kdyby se přetrhnul. Mé hodnocení: 20%

Mr. Bean a stříbrné plátno si zrovna dvakrát nepotykali. Jeho zábavné, několika minutové televizní skeče zůstanou vždy mnohem zábavnější a zachovány v celistvějším tvaru, než poněkud rozbředlá Beanova anabáze do zámoří. V L:A: se sice zažije také nějaká legrace, ale mně přišla hodně vynucená a téměř vůbec nevyplynula ze situace, ale náš popleta s šílenými škleby si musel svoje scénky do děje vsunovat, a to nebylo ono. Dokonce si dovoluji tvrdit, že Peter MacNicol byl natolik dobrý, že váznoucí legraci obstarával rovněž v hojném měřítku a hlavně přirozenější cestou, než to bylo u Rowana Atkinsona. Pobavil jsem se, to ano, ale na televizní obrazovce to Beanovi šlapalo fakt lépe. Tady vlastně většinu svých televizních scének propašoval do filmu, a ještě tak nějak polovičatě. Hodně průměrná záležitost. 50%