Kvítek

Marylin Monroe jako živoucí pokušení "tvrdě" pracujícího muže středního věku v krizi. Krize nekrize, takové sladké Marylin se prostě nedá odolat. I já bych byla úplně bezbranná. Viva ženské kráse a (ne)vinnosti! Ani bych nečekala, že se tolik pobavím. Lehké a příjemné jako čerstvý jarní vánek nebo vítr z podzemky.

Když v jedenácti pojmenujete svou barbie po jedné z hlavních postav, je to láska na celý život.

Neurazí, nenadchne, nepřínáší v rámci žánru nic moc nového. Překonavatel Avatara zůstal daleko za mým očekáním.

"Její život visí na vláásku!!!" "Erneste, ty jsi mě shodil ze schodů!" "Přiznej, že sis myslela, že jsem tuctovka!" "Teď musíme postupovat rychle...dojíme večeři..." "Opilá žena jede nebezpečně blízko u krajnice na Mulholland Drive" ...víc netřeba dodávat...kdo viděl a miluje, chápe.

Viky Cabadaj pro mě po 25 letech rozhodně není borec na konec a za tenhle ubohej pokus o co vlastně? dávám palec DOLŮ!

Správce zaujme především svou civilností umožnující ztotožnit se s hlavním hrdinou dřív než byste řekli švec. Jeden z filmů na motivy "tohle se přece stává nám všem" a "takhle my tady žijem". Nebýt občasné nudy (nevěřila bych, že 92-minutový film je toho schopen) neměla bych námitek. Nečekaná přítomnost protagonisty hlavního hrdiny ve dveřích kinosálu hezky vzbuzovala pocit "toho chlápak už jsem někde viděla" ...jo, to je ON! Pan Správce!

Skandální život manhattanské smetánky mně, maloměšťákovi střední vrstvy, místy lezl na nervy. Rozmazlení milionářští synkové a dcerky vozící si své luxusně oháklé prdelky do výběrové školy zásadně limuzínou, stejně jako davové šílenství okolo "Velké drbny" mě příliš nebraly. Navíc mě provázelo neutichající nutkání vyliskat některé hyperrozmazlené spratky, zejména Blair Waldorf a její stupidní očelenkované nohsledy. Manipulativní barbíny a charakterově ploché hezounky naštěstí vyvažuje několik velmi povedených "lidských" postav - zejména z nemilionářských řad rodu Humphrey, které potěší existencí kultivovaných zájmů, snů a plánů nezahrnujících pro změnu jenom intrikování. Inteligentní, ironický a správňácký Dan Humphrey je ztělesněním přítele se smyslem pro pravdu se srdcem na pravém místě. Úspěšně mu sekunduje neskutečně charismatický taťka Rufus, který je typem otce, o kterém sní každá (nejenom) malá holka. Podobně příjemná je i hlavní ženská hrdinka Serena van der Woodsen. Už kvůli nim stojí za to vzít Gossip Girl na milost!!!

Přesvědčivý Ryan Gosling za asistence dalších hvězd odhaluje jedno velké PROČ Lelandovy smutkem přeplněné duše. Tak PROČ mě to až tak nevzalo?

Stačí vidět pár minut a máte dost! Katastrofální dialogy nejde vydržet. Gralutuju všem, kteří to zvládli do konce.

Zápletka a lá Ajťáci v bledě modrém. Akorát o třídu níž. Jazyk teoretických a experimentálních fyziků je těžko pochopitelný lidem vlastnícím nižší IQ než Sheldon, takže se sice smějete nepoužitelnosti pánů vědců pro běžný život, ale fórky vyznívají jaksi do intelektuálního prázdna. Alfou omegou Big Bangu je pro mě vědátor Sheldon, jehož zdeformovanost se pohybuje na stupnici od roztomilosti k nesnesitelnosti. Nemůžu opomenout ani ženami paralyzovaného, alkoholem a sedativy uvolňovaného Raje. V Big Bangu si zkrátka každej najde svoje oblíbený postavy, nezapomentulný hlášky, scény a epizody, který vám spolehlivě rozechvějí bránici a potrápí šedou kůru mozkovou. Pro mě to ale na dosažení mety HIMYMu a Ajťáků stačit nebude.