Psycho.R

Když vznikne pokračování nějakého filmu, většinou mívá klesající tendenci. Navíc, když jde o návrat po letech. Tady tomu je dokonce 39 let. Ale v tomto případě je tomu naopak. Doktor spánek jede hodně jiným směrem, ale jak dojde na propojení s prvním dílem, tak je to pecka. Zvlášť onen hotel je velice dobře do příběhu zapojený. Ewan je tradičně výborný a Rebecca Ferguson mu na protipólu zdařile sekunduje.

Nemám s tim moc problém. Úplně nesdílím názor většiny kritiků. Vlastne mi to neprislo o moc horší než verze 2004, ovšem absence útoku z vlastniho pohledu chybí, coz mě mrzí.

Psal jsem dlouhej komentář a pak se mi sekl net. Takže hodně zkráceně, první pulka nic moc, Krize výborná a druhá půlka prima, zkrácení SPOILER vítezství záporačky KONEC SPOILERU prospělo. Vymizení humoru prostřednictvím Ralfa dost chybí a zlepšení nebude, protože ho stanice vykopla. Tak čau :D.

Příjemná oddychovka o gangsterech gentlemanech, která nese pevně rukopis svého režiséra.

Nikdy bych nevěřil, že se může stát něco takového, jako je Adámkův příběh. Natolik fatální selhání nemocnice bych v 21. století nečekal. A ještě, aby primář volal do své nemocnice sanitku, aby mu pomohla? Silný příběh. Přeji dostatek sil a peněžních prostředků rodičům.

Živoucí legenda, která i v devadesáti hýří energií, nápady, chutí do práce, optimismem a mladickostí. Nestárnoucí kulturní všeuměl Jiří Suchý. Na dokument jsem se těšil a rozhodně nezklamal. Dozvěděl jsem se nové informace, zhlédl staré záběry ze setkání s Armstrongem či vyslechl libozvučná slova dopisů Voskovce a Wericha. Paní Sommerová se zbytečně nesnaží dostat před kameru (což mi vadilo u jiných jejích dokumentů) a i díky tomu dokázala natočit vyčerpávající výpověď o muži, který dokázal to, na co by většina jiných musela mít alespoň pět životů.

Eddie hraje sympaticky umírněně, jako v Mr. Church. A jelikož jsem předtím Moorea neznal, čekal jsem napjatě, kam se to vyvine. Po shlídnutí jsem dostal chuť se skutečně na Dolemitea podívat a to je asi správně.

Řekl bych, že nápadem jde o něco velmi podobného Loganovi. Ten mi však nijak neučaroval. U Jokera to bylo jiné. Pokud někdo přišel do kina s tím, že uvidí zrod Batmanova nemesis, pak bude, možná, zklamán (pouze v případě, že očekával šílence ze Sebevražedného oddílu nebo J. Nicholsona). Pokud někdo přišel, aby viděl film, o němž si přečetl jen anotaci, pak bude přemýšlet, proč došlo ke scéně, kde umřou dva lidé a rozsypou se perly, ale bude nadšen samotným filmem. Já k filmu přistoupil s tím, že bude mnohem civilnější, než klasické zpodobnění Jokera a zároveň nejde o film, který patří do DC propojeného vesmíru. Ve výsledku jsem dostal hutnou atmosféru s výborným Phoenixem, u něhož nemůžete nikdy dopředu vědět, jak se zrovna zachová. Také myšlenka, zda je obětí společnosti, matky či snad čistým zlem je zde dobře zobrazena. Pokud bude pokračování, chtěl bych, aby se tam střetl s Batmanem. Hodně by mě zajímalo, jak si s těmito postavami a odlišným žánrem filmů poradí scénáristé.

Film nejvíc trpí svojí průměrností, nesnaží se nijak vyčnívat a to je smutné. Chavy by si vzhledem ke svému komickému umu zasloužil další ulítlou komedii a myslím, že Richard Dreyfuss by mu mohl dobře sekundovat, což se mu daří i tady.

Jestli je u Klece nějaká slabina, pak je to scénář. Nejsem jeden z těch, kteří na Marka Epsteina permanentně nadávají, naopak se mi většinou filmy z jeho pera líbí. Proč zdůrazňuji právě tohle? Protože pokud máte Hvězdu velikosti Jiřiny Bohdalové a dáte jí hlavní roli, pak jí musíte dát příležitost ukázat její um. Prvních 40 minut je právě její výkon tím nejlepším z celého filmu. Její velmi pomalý přerod z důchodkyně, která přichází o všechno, co má v životě ještě ráda, po nalezení vnitřní radosti z toho, že jí ještě někdo chce být nablízku je velmi uvěřitelný. Ovšem poté, se stane pouze postavou, kterou scénář vláčí odnikud nikam a vlastně jen vidíme, co je nucena zažívat. Hádek hrající psychopata, u kterého nevíte, zda jsou jeho změny chování skutečné nebo ne ujde, ale neseděl mi. Nevím, zda šlo o charakter nebo o obsazení, ale měl jsem pocit jakési nesourodost, jako by dvě hlavní postavy hráli v úplně jiných filmech. Dějová linie s minulostí není vlastně nijak potřebná pro tu hlavní, slouží hlavně pro nafouknutí stopáže. Je to pro mě vlastně zklamání, sic úplný konec, kde si osud ironicky pohraje s Hádkovou postavou má být asi největším zvratem. Přeji paní Bohdalové, aby byla více obsazovaná do hlavních rolí, ať komických nebo dramatických, neboť má stále co nabídnout. Druhá Fany se, ale bohužel nekoná.