Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Akční
  • Drama
  • Komedie
  • Sci-Fi
  • Krimi

Recenze (14)

plakát

Requiem za sen (2000) 

Tak i po dvaceti letech má tenhle film pořád grády. Naprosto jsem si užil Aronofského režijní umění a hluboce se klaním puntičkářům ve střižně. Práce s kamerou byla neotřelá, řekl bych až avantgardní, ale ve filmu si to všechno krásně sedlo. Na začátku, vé scéně krádeže televize, by v jakémkoliv jiném filmu vypadala ta obrazovka rozdělená na půl nepatřičně. Záběry skrze klíčovou dírku by v rukou průměrného režiséra byl roztřepaný nic neříkající chaos, ale tady Darren přesně věděl co chce ukázat a jak to chce ukázat. Vzpomněl jsem si na film Revolver, jak animované scény do filmu vůbec nepasovaly, jak groteskně vyzněly. Zajímavé je i srovnání tehdejších Spojených států s těmi dnešními. Komentář píšu v období protestů kvůli smrti černocha Floyda, kterého zabil policista. USA očividně vůbec nemají zájem na tom, změnit svou strategii v boji proti drogám, své zdravotnictví nebo svůj přístup k rasové a genderové diskriminaci. Jinak by posledních 20 let, dvě dekády nevídaného technologického, ekonomického a civilizačního vzestupu, nějak zužitkovaly. Tak nějak se bojím o osud USA, a tím pádem o osud celého Západního-liberálního světa. Kdo pokud ne Yankees ochrání svět před čínským komunismem nebo ruským oligarchismem? Nebo už snad "The best country in the world" překročila Rubikon a globální éra růstu a blahobytu nabrala směr po spirále do nejhlubší stoky? Když se podívám, jaká dvě individua opět kandidují na prezidenta v "home of the brave", možná že ano.

plakát

Bitva u Midway (2019) 

Nakonec to dobře dopadlo. CGI bylo sice odbyté, zvlášť při potápění Pearl Harboru, ale ve zbytku filmu to již bylo lepší. Herecký potenciál silně nevyužitý a scénář taky pokulhával, nicméně šel jsem na film s vědomím, že jej točil Emmerich a ne Nolan. K lepšímu hodnocení jsem se nakonec přiklonil díky tomu, že se alespoň drželi historických faktů, a taky díky přehledným leteckým soubojům.

plakát

T2 Trainspotting (2017) 

Vše podstatné je už zde řečeno. Já jen dodám, že nechápu jak to, když v prvním kultovním filmu je schopne režisér říct vše co chce za hodinu a půl a ještě k tomu pouštět nadupaný soundtrack, tak proč druhý film, který nemá absolutně co říct, musí trvat dvě hodiny?

plakát

Infini (2015) 

Tento film má svižný začátek, který vás rychle vrhne do víru děje, což bohužel posléze režisér spláchne do hajzlu. Scény a divoké střihy, kdy na sebe postavy střídavě řvou a smějí se vlastní bezradnosti film neúměrně prodlužují a jeho nedupané temto se zcela vytrácí. Jak už je řečeno výše, scénář je spíše kompilát klasických sci-fi hororů, takže nic nového nepřináší. Film má sice tíživou atmosféru, ale proti syndromu Pandorum jen slabý odvar.

plakát

Divoká banda (1969) 

Po druhém shlédnutí musím jednu hvězdu ubrat, neboť mi přišel film zbytečně moc uřvaný a prochlastaný. Kdyby film zkrátili o takových 20 minut určitě by mu to (alespoň v mích očích) prospělo.

plakát

Ben Hur (1959) 

Tento epos mě velice zaujal. I když nemám rád ty schématické scénáře o pomstě či lásce, tady mi klasická dramatická skladba nevadila. Skvělá výprava a naprosto fenomenální závody v cirku jsou nezapomenutelné. Jen ten konec mi přišel trochu předvídatelný, ale to mi zážitek vůbec nezkazilo.

plakát

Tenkrát v Americe (1984) 

Tenhle epos o amerických mafiánech mě moc nezaujal. Chybělo mi v tom filmu více napětí. Tu hudbu, kterou tu všichni vychvalují jsem moc nezaznamenal. Pochopil jsem, že pomocí ní režisér naznačuje, v jaké době se děj odehrává, ale ve mně tedy nic nezanechala. A ten konec mi přijde málo rozvedený nato, že měl ten film skoro 4 hodiny.

plakát

Salvador (1986) 

Tvorbu O. Stonea už trochu znám, takže mě svým přístupem v tomto filmu moc nepřekvapil.Po filmové stránce není co vyčíst. Dokonce i Jim Belushi tentokrát nehrál otravného kecálka. Do sta procent by mi však chybělo trochu více faktických dat, díky kterým bych si tehdejší události lépe uspořádal. Avšak to, že to bylo natočeno roku 1986, si zaslouží velkou pochvalu pro režiséra za jeho odvahu.

plakát

Strašáci (1971) 

Peckinpah násilné scény umí. Dnes už to sice nemá ty grády, které to mohlo mít dřív, ale ten konec mi zachránil prožitek z filmu. Jinak celkově to nebyl zrovna můj šálek kávy.