buchli

"Je to pivo dost teplé? Můžu ho nechat ještě odstát..." Asterix v Británii nestojí na originálním (ani uvěřitelném) ději, ale na řetězení neuvěřitelných a neuvěřitelně vtipných gagů, slovních i vizuálních - srovnání britských, francouzských a italských tradic ve starověkém hávu prostě nemá chybu!

Bouře se těžko zfilmovává. Jednak je děj tak nějak rozptýlený po celém ostrově, takže musíte neustále přeskakovat mezi jednotlivými liniemi a postavami, jednak proto, že si jako divák těžko vytváříte sympatie k postavám - všechny (kromě Mirandy a Ferdinanda, kteří jsou tak naivňoučcí, až to bolí - díky, WS) vidíme snad jen ve špatném světle, a pokud se tam někde objeví něco pozitivního, stejně na to není dost času. Také se nemůžete ubránit pocitu, že by si to zasloužilo epičtější adaptaci... i když tahle se opravdu snaží. Hudba má pár dobrých momentů, Ariel je sympatický (a míň zneklidňující než to mimino s děsivým hlasem v Prospero's Books) a herci jsou tradičně dobří (hlavně Helen Mirren, nepřekvapivě, a opilecké duo Alfreda Moliny a Russela Branda - i když ten jen hraje zase to samé; Djimon Honsou trochu zklamal - jeho Kaliban je prostě přesně takový, jak by se čekalo, nic víc, nic míň), jak už to u Shakespearovských adaptací bývá. Taky musím říct, že mi Prospero jako žena dává z nějakého důvodu větší smysl...

Příroda hezká, herecké výkony standardně dobré, to ano (i když pseudoruský přízvuk u Farrela a spol. spíše pobaví)... ale to je skoro všechno, co může Útěk ze Sibiře nabídnout. Chápu, že film o tom, jak skupina lidí dlouhé měsíce někam jde a postupně se zmenšuje (tvůrci ještě chytře hned v úvodních titulcích vyzradili, kolik osob dorazí do cíle, aby diváci mohli celý film strávit spekulacemi, jak k tomu asi dojde - problém je v tom, že veškeré divácké spekulace asi v tomto případě byly zajímavější a originálnější než to, čeho se na plátně opravdu dočkali), nemůže být nijak extrémně akční, ale zasloužilo by si to třeba konfliktnější vztahy mezi postavami nebo méně rozplizlý závěr...

Je vidět, že od roku 1927 nedošlo ve výstavbě filmového děje k žádným slovutným změnám - Metropolis má všechno: uvěřitelně vypadající město budoucnosti, mladého pohledného hrdinu, odpíranou lásku, třídní konflikt, biblické metafory (a stavbu Babylónské věže!), striptýz, výbuchy, apokalyptické záplavy, šíleného vědce, robota upalovaného na hranici, davové scény, honičky, rvačky v podzemních katakombách, trochu "terminátorovské" zápletky člověka proti strojům a závěrečnou bitku na střeše gotické katedrály. Kdyby se někdo rozhodl natočit něco tak eklektického v dnešní době, asi by se mu vysmáli i Jerry Bruckheimer s Roaldem Emmerichem, ale v němých dobách kinematografie s tím očividně nikdo neměl problém. V kině dokonalý zážitek. Nepřestávám doufat, že se někde vyloupne i těch zbylých 57 minut - stálo by to za to...

Zdá se delší než těch 100 minut, postavy nemastné neslané, atmosféra trochu skřípe a Twilight číhá v každém záběru... ale na pohled hezké... a variace na pohádkové motivy taky potěší - hlavně některé detaily jsou obzvláště vypečené. (PS - nineweh nevěřte, vlk je Karkulka... a já jsem Brian a moje žena taky)

Jestli máte rádi němé filmy/Lovecrafta/expresionismus/kombinované flashbacky (narační struktura filmu obsahuje něco jako vyprávění ve vyprávění ve vyprávění a vyprávění ve vyprávění, to všechno ve vyprávění... v blázinci, jak jinak), už jste to nejspíš viděli. Jestli nic z uvedeného rádi nemáte, těch 47 minut vás nezabije. A třeba jsem na nějaké lákadlo zapomněla...

Když si pouštíte film s takovými supervysokými očekáváními jako já Drive Angry (auta, honičky, výbuchy, násilí, Cageovy vlasy a nesmyslně vtipné hlášky - které tu nebudu citovat, protože kdo by si to pak pouštěl, že?), nemůžete než odejít/vypnout přehrávač s pocitem téměř dokonalého naplnění (pocit naplnění stoupá s promilemi alkoholu v krvi během projekce, samozřejmě)... A pokud nemáte rádi Cage, fanděte druhé straně - Fichtnerova postava je opravdu sympaťák. Nebo se na to dívejte kvůli Amber Head. Důvod se vždycky najde.

O Psychu jsem toho slyšela tolik, až mi připadalo, že se na to už nemusím dívat, ale OMYL - i přes neodvratnou kulturní osmózu, která jen tak mimoděk každému, komu se podařilo Psychu dosud vyhnout, vyzradí většinu zápletky, pointu a přesnou podobu některých ikonických scén, mě ani na chvíli nenapadlo sedět jinak, než napruženě na okraji židle (dobře, to možná bylo kvůli tomu, že ta židle byla opravdu nepohodlná, ale Psycho mě na ní udrželo až do konce). Tímto bych chtěla poděkovat rodičům, že mi nedovolili se na to podívat v dětství - to bych se svojí Baronem Prášilem vyvolané fobie z rozšklebených lebek nezbavila ani pomocí Bones... Mimochodem, ženy a dívky: žádná kulturní osmóza mě nepřipravila na to, jak roztomile Norman Bates vypadá...

Tak po tomhle mě na Antarktidu už rozhodně nikdo nedostane! (Ne, že by se o to někdo pokoušel...) Stejně tu budu jen opakovat, co už se objevilo v ostatních starších a zasvěcenějších komentářích, ale co... Atmosféra by se dala krájet, hudba k tomu vydatně přispívá (svým vyzařováním skrytého nebezpečí skoro konkuruje žraločímu motivu z Čelistí), triky opravdu nepůsobí tak staře, neuvěřitelně a směšně, jak by se od filmu z roku 82 mohlo očekávat (naopak!) a ty noční můry jsem měla taky... několik nocí po sobě... a to už nejsem dítě... ani náchylný teenager. Opravdu jeden z nejděsivějších, možná TEN NEJDĚSIVĚJŠÍ film, jaký jsem kdy viděla.

Zbytečné, sterilní a navzdory "originální" (rozumějte naprosto dementní, nucené a nepravděpodobné - což zjistíme ale už z traileru) výchozí situaci úplně neoriginálně podle šablony... Takže si radši pusťte ten trailer, mezery si vyplňte standartními montážemi (učime se chodit, odmítáme jíst, nemůžeme spát, zamyšleně hledíme) a zakončete standartním nesmyslným sprintem na letiště. Ušetříte tím necelé 2 hodiny, které můžete strávit produktivněji... třeba zíráním z okna. Pokud se vám tam něco děje. Jestli bydlíte v nechutně nudné části města, doporučuji uklízení. Nebo prokrastinaci jakýmkoli jiným způsobem... Dvě hvězdičky za dva relativně dobré momenty (pamatuju si sice jen jeden, ale byly tam dva... útočí ve dvou).