Jaccobos

Ještě v žádném jiném filmu sem neviděl tak dobře zachycenou opravdovou lásku... Toto je film, který chci vidět znovu.

Příběh o bolesti a lidech, co se milují, ale zároveň si ubližují. Aby jim tato syntéza dlouho vydržela odpouštějí si.

No zkrátka božské ;) ! Hudbu bylo skvělé poslouchat, choreografie byla veselá k dívání. Ač muzikál, nebyl příběh nutně stupidní. Byl jednoduchý, to je pravda, ale vtip a originalita mu dodával na zajímavosti a tak není Zpívání v dešti jen potěcha pro uši, ale také pro oči a rozum. Máte-li splín - "Just sing in the Rain" and all wil be far far away in a minute...

Film, který si zapamatujete! "Sežrat i s navijákem" ho může asi jen Američan. Co mu ovšem neupřete, je dlouhý seznam s názvem - Filmové umění máme v hrsti. Tento snímek mi také dokázal, že Elen Page nehraje dobře jen v Juno.

Další gangsterka v americkém stylu, který mě fascinuje od chvíle, kdy jsem viděl Kmotra. Líbil se mi historický základ, kterého jsem si všiml hned na začátku, kdy se výmluvný vězeň Tony Montana dostává z nenáviděné Kuby do svobodné Ameriky. V Americe se ale ukázalo, že pro Američany bylo lépe, když byl Montana zavřený na Kubě. Bleskovou rychlostí se "vypracoval" až na vrchol, který znamenal jeho konec. Byla příčinou právě ta rychlost, se kterou se vyšvihl ? Nebo porušil své první pravidlo - "nezradit" ? Příznivcům příběhů v mafiánském stylu se tento film nezavděčí na 100%, ale i bez chybějícího "kmotrovského" respektu byl Al Pacino / Tony Montana perfektní...

Did I thank you, Carolina? >No< But I will... xD

Mám rád filmy podle knižní předlohy, připadají mi promyšlenější, bohatší a takové "vyzrálé", jako by na ně tvůrci měli více času. Lovec draků rozhodně mezi tyto filmy patří. Příběh je zajímavý (asi především pro mě jako Evropana) už svým zasazením do zcela jiného světa. A nemyslím tím teď svět muslimský, mám na mysli revoluci, boje, násilí, zničenou zemi, emigraci...První část rozehrává tento příběh plný "reálného života" s jeho radostmi, kompromisy i útrapami. Rozehrává ho v prachu Kábulu, kde Amir, syn bohatého podnikatele čte Hasanovi, synovi sluhy v jejich domě, příběhy. Vztah Amira k otci je poněkud zvláštní (Amir ví, že by ho otec chtěl mít takového, jako je on sám - statečného, přímého). Amir toho ale není schopen, a proto, když násilník Asef napadne jeho přítele Hasana a Amir všechno vidí, nebrání ho. Další soužití s Hasanem dostává trhlinu. Hasanův vztah k Amirovi se nemění (je pořád nekonečně věrný), ale Amir už dál nedokáže žít s pohledem na Hasana, který mu připomíná jeho zbabělost. Amir nastrojí krádež hodinek a svede to na Hasana. Hasan nechce Amirovi ublížit, a tak, když se ho Amirův otec ptá, jestli kradl (což považuje za podstatu všecho hříchu) odpovídá, že ano, aby chránil Amira. Hasan po tomto incidentu odchází z domu. Přichází rok 1978 a s ním Sovětská armáda - Amir s otcem emigrují do Ameriky. Amir dospěje, najde si krásnou ženu a vychází mu kniha. V ten moment zazvoní telefon a volá ho zpět do Kábulu, místa, na které chtěl zapomenout. Hlas v telefonu říká: "There is a way to be good again..." Vzpomínky se vracejí, staré jizvy otvírají. Svědomí opět promluvilo, Hasan je mrtvý, ale jeho syn stále žije a umožnňuje Amirovi smíření. Film ilustruje dojemný příběh věrného přátelství, zrady, války a šance na odpuštění. Film je mistrně natočen, herci (především dětští herci) předvádějí výkony pro mě zatím ojedinělé. Je to film po všech stránkách uvěřitelný a jako takový, vás vtáhne do děje a prožijete příběh lovců draků...

Reakcí na umírněnost, přehnanost konvencí a pravidel byl román O. Wilda - Obraz Doriana Graye. Ať už kritizovali dekadenti cokoli, v kontrapunktu a snaze o svobodu došli moc daleko. Ze začátku mi film hodně evokoval Ďáblova advokáta s Al Pacinem. Je vidět, že zkušenost s pokušeními a bojem s nimi se moc nemění a díky tomu je Dorian Gray stále velice aktuální. Líbí se mi vývoj Doriana od zpupných proslovů: "Nic si neodpírej... Svědomí je jen slušné slovo pro zbabělost", se ke konci dostane i poznání: "Rozkoš je velice odlišná od štěstí". No a potom můj oblíbený Londýn ! :)

Skvělá komedie o typickém námětu tohoto režiséra - londýnské podsvětí. Celý film je postaven na "zamotávání". Když už si myslíte, že jste právě viděli finální zvrat, tak se objeví další a po něm další a celá tato show končí nedokončeným záběrem, dilematem, a nasazuje tak korunu absurdnímu humoru, který protéká celým filmem.

Existují tři druhy lidí. Představte si noblesní poloprázdnou kavárnu, ve které sedíte a před sebou máte mísu koblih. Patříte – li ke skupině první, zíráte netečně na koblížky a posléze odkráčíte. Patříte – li ke skupině druhé, honí se vám hlavou vzrušující představa toho, co by se dělo, kdybyste těmito koblihy začal bez varování bombardovat ostatní hosty. Jen výjimečný lidský exemplář se může pyšnit příslušenstvím ke třetí skupině lidí – k těm, kteří svou představu s rozkoší realizují. Pevně věřím, že takoví lidé neexistují... A kam byste pak zařadil Saturnina ?