Poslední recenze (321)

Poslední aristokratka (2019)
Můj dojem z filmu vlastně tvoří paralela k samotnému příběhu rodiny Kostkových. Stejně jako oni se snaží zdlouhavě najít způsob, jak přilákat na hrad návštěvníky a až ke konci přijdou na to, že nejvíce láká pověra o prokletí jejich dcery Marie (poslední aristokratky), tak i film získá trochu šťávu až ke konci. Je to vlastně docela mdlé, ale navzdory tomu to zanechá pocit zvláštní hradní atmosféry.

Vzpomínky na Itálii (2020)
Film má báječnou atmosféru italského venkova a působí v psychologii postav autenticky trochu schématicky, ale o to srozumitelněji. Pro mě nejsilnějším momentem agresivně-katarzní scéna, ve které se potvrzuje stálá pravda o potřebě odreagování emocí, které se dekády skladují a škodí. Je v něm drama i legrace a celkový dojem je kompletně letní, takže doporučuji.

Volání netvora: Příběh života (2016)
Film s několika vrstvami - těším se na další shlédnutí. "I came to heal you, Conor..." Provázení dvanáctiletého kluka umíráním jeho vlastní matky je silné téma a Bayonovi se to podařilo se ctí a hloubkou - vytvořil umělecké psychologické dílo.