bolan

Joe D'Amato: Pojeďme si zašukat na nějaký ostrov a já z toho sestříhám 4 filmy.

Raději bych sahnul po méně naivním a naturalističtějším Women's Camp 119

Asi nejlepší kousek z brakového šuplíku Nazisploitation.

Pokud bych měl z hlavy vystřelit jeden z nejblbějších pokusů o pornografii, tento si budu určitě pamatovat. Nelze to nazývat filmem, ale odehrává se to celé v jedné místnosti, lépe řečeno na jednom stole, nad kterým visí vlajka s hákovým křížem a za zvuku německých pochodových písní se zde pokoušejí nějací odporní lidé o kopulaci. Tvůrci pravděpodobně našli někde na půdě po dědovi obušek a uniformu a rozhodli se na těchto 2 rekvizitách postavit celé home video.

Něco mezi nazisploitation a pornografií. Po filmové stránce strašně blbý a pokud na to budu nahlížet jako na porno, tak vlastně taky.

Standardní japonský WiP kvitovaný hlavně kvůli slavné Meiko Kadži.

Jeden z nejzajímavějších WiP kousků přišel překvapivě z Brazílie. Některé sexplicitní momenty jsou vyloženě hardcore.

Rozhodně se nedá říci, že by film byl dobrý. Vlastně není ani moc koukatelný. Nicméně jste takový ještě neviděli.

Když jsem zjistil, že s tímto filmem má něco společného Andy Warhol, bylo jasné, že se na to nebude dát koukat, zato uvidím spoustu pindíků.

Anitra Ford má hezký červený šaty. Tím bych skončil se superlativy a začal se věnovat realitě, která je tragikomická. Mělo-li se jednat o WiP, není tam ani špetka čehokoli, co bychom mohli nazývat zneklidňující, natož šokující. Film je prošpikován různými vtípky, takže zjistíme, že vlastně sledujeme komedii, která bohužel není ani trochu vtipná.