Biges

Jaroslav Kratochvíl se snažil vytvořit vyvážený film o myslivcích, možná snad s jemným nádechem ironie. Nicméně natočit pozitivní film o myslivcích je asi jako vytvořit oslavný film o řeznících. Člověk se zkrátka nemůže ubránit dojmu, že jde o skupinu psychopatických maniaků. Ne v tom smyslu, že by se s krvežíznivým řevem vrhali a s holýma rukama se snažili skolit mocného kňoura, ale právě naopak v tom, s jakým klidem mluví o zabíjení bezbranných bytostí, kdy se neopomene zdůraznit, jak je vlastně mají rádi a jak jim po ritualizovaném „honu“ nezapomenou „poděkovat“. Jde v podstatě o klidně mluvící muže, kteří s přehledem mluví o zabíjení, jak se to má a nemá dělat a jak pěkně o ta zvířata pečují. Spolu s jejich uniformami se mi jakoby zaměňovali s nacisty klidně mluvícími o „konečném řešení“ – samozřejmě „humánně, rychle a bez bolesti“. Nesmí chybět klasické argumenty o tom, že se to tak činilo vždy, a o tom, že je třeba stavy zvěře „regulovat“, kterýžto argument je vzápětí popírán záběry na množení zvěře v chovných stanicích, která je pak vypouštěna do přírody (aby byla zastřelena…). Samozřejmostí je pak dokrmování zvěře v zimě a vzhledem k vystřílení predátorů je pak jasné, že jsou zvířata „přemnožena“. Jako pohled do nějakého satanizovaného světa pak působí, že vše toto je ritualizováno, posvěceno dokonce mší, na které kněz nad těly usmrcených zvířat děkuje bohu. Jinak kamera, zvuk, střih i dramaturgie vynikající, takže ačkoli absolventský film, tak zcela profi.

Film jsem viděl v předpremiéře a ač jsem neměl valného očekávání, i tak jsem byl zklamán. Šablonovité a nepřirozené chování postav (všechny dohromady nesympatické), logické mezery v ději, pokládání zbytečných otázek a naopak nepokládání otázek naprosto samozřejmých, které na diváka doslova vyskakují. Ale kamera byla podařená.

Ač se to může zdá, film není nějakou prvoplánovou enviromentalistickou agitkou. Naopak se obouvá do tradičních velkých ekologických hnutí a to přitom ve výborném zpracování se špičkovou kamerou, hudbou a střihem. Doporučuji ke zkouknutí, i když se takový věcí třebas na první pohled straníte.

Pěkná kamera, solidní herecký výkon. K tomu všemu ale díry ve scénáři, hloupé chování postav a vůbec základní myšlenka nedávající smysl. Konec to dorazil.

Harrison Bergeron je sice "jen" televizní film, nicméně se solidními hereckými výkony i výpravou. Scénář je výborně zvládnutý, dokonce i s koncem jsem spokojený - zřejmě výhoda toho, že tvůrci se nemuseli nechat svazovat vidinou kasovního úspěchu za každou cenu.

Filmové ztvárnění upíří společnost v moderním světě je stále něco spíše nedostatkového, zvláště, když to nemá být pro náctileté obecenstvo. V tomto ohledu Svítání výborně obstojí, možná by to chtělo jen lépe dramaticky zvládnout konec.

Zajímavé, ale -1 za konec, na tom chtělo zapracovat.

Solidní cyberpunkový film s rychlým spádem, řadou cyberpunkových klišé, atmosférou ala Syndicate a menšími dírami ve scénáři. Celkově ale velmi povedené, které je zřejmě obětí nějakého mainstreamového hejtování, čert ví proč.

Díry ve scénáři jak vrata od stodoly, očekávatelné zvraty, protivníci s IQ houpacího koně... alespoň to má spád a závěr je fajn.

S postupujícím dějem se film překlepává z kategorie B do kategorie „špatné B“ a následně zřejmě C. Mizerné herecké výkony, velmi špatná kamera (zejména technicky a opticky), tragický scénář, kolty s nekonečnou zásobou střeliva... šlo to dokoukat a dobrat se k dost zoufalému konci. Jedna hvězdička za auto s lustry (no kdo z vás to má?).