Moon

Na tenhle film jsem se tesil a nezklamal. Zacatek se sice tvari jako dalsi variace na osamelyho typka, co zacina blouznit, ale nastesti se pak zacne film ubirat jinym smerem a rozvine myslenku o klonech. Ne, ze by film byl potom nejak extra slozitej a o co jde celkem lehce odhalite uz nekdy v pulce filmu, nicmene tady jde o dve veci. Paradni atmosferu, kterou pomahaj dotvorit neustaly zvuky a skvela jednoducha hudba a Sama Rockwella, na kterym celej film stoji a on podava paradni vykon, navic to ma stizeny tim, ze je na scene vickrat. Jeste bych se zminil o tricich, ktery jsou prakticky bezchybny, na to, ze nejde o nejakej sci-fi velkofilm. Co se tyce Spaceyho, ten mluvi hlavniho robota, u kteryho je prijemna zmena, ze to neni nejakej vrazednej magor, kterej ma naprogramovano skodit hlavnimu hrdinovy a snazit se mu zatajit, o co jde, ale naopak je to sympatak, kterej odpovida na vsechny dotazy a snazi se se vsim pomoct. Kdyby tvurci vic pritlacili na pilu a pridali nejaky vyhroceny sceny, mohlo to bejt jeste lepsi, ale i tak se jedna o paradni sci-fi. (28.10.2009)

„Je to dobrý plán. Len si pre návrat vybral nesprávneho chlapa.“ Chápem, že diváci sú zničení z hlúpych sci-fi (MISIA NA MARS, ČERVENÁ PLANÉTA) a tak, ak príde hardcore sci-fi, spoliehajúce na príbeh, atmosféru a psychológiu (a nie na efekty a akčné scény), je pre nich hotovým zjavením. Ale v porovnaní s Kubrickom je MOON priemer. Rockwell ujde, réžia ujde, nápad ujde, vizuálna stránka ujde (ako dieťa som chcel mať také zamestnanie, aké má Rockwell), smajlíkovský robot s meditačným hlasom Kevina Spaceyho viac, než len ujde. Ale SUNSHINE ma bavilo o 40% viac. Viac v mojej recenzii na Recenzie.org. (24.11.2010)

„Perhaps you were imaging things..." Moon je přesně tím filmem, kvůli kterým jsem propadl světu na stříbrném plátně. Filmem, který nutí režiséra omezeného rozpočtem tvořit a dosahovat tak opravdových kvalit, na které stamilionové snímky již dávno zapomněly. Filmem, kvůli němuž předvede herec životní výkon své kariéry i za minimální honorář. Duncan Jones je tím režisérem a Sam Rockwell je tím hercem. Nikdy bych si nepomyslel, že mne citově dojme scéna, kdy člověk hovoří s bednou která ukazuje smajlíky. Příběhová linka a vůbec celá konstrukce snímku mi připadala, jako kdyby na ní pracovali bratři Nolanové spolu s Aronofskym a Kubrikem. Silně emocionální, maximálně poutavé a k dokonalosti dovedené hudbou Clint Mansella. (27.10.2009)

Obsahuje spoilery I když na těch spoilerech není nic zas tak zásadního, protože zásadní zjištění a tím i pochopení celého mechanismu práce pro Lunar Indrustries přijde během první půlhodiny a divák pak už jen vlastně čeká, až to celé docvakne i ústřední (dvou)postavě. Moon tak míří spíš do vod psychologického dramatu než thrilleru, v němž se oba Samové vyrovnávají s tím, že vzpomínky na minulost nejsou tak úplně jejich vlastní. Nejde tedy o šokující pointu nebo neprůstřelnou logiku příběhu (viz Renton), spíš o atmosféru osamělosti cizinců ve vlastním životě. Možná je to trochu alegorie osamělosti člověka moderní společnosti, nevím. Koukalo se na to docela příjemně, i když jsem po těch oslavných řečech čekal něco víc. Na druhou se rozhodně cení nemainstreamový styl čistého přemýšlivého sf, které míří na člověka. (15.11.2009)

Nápadité, napínavé, podnětné a řemeslně precizní - na nezávislý debut neskutečná bilance.Film příznačně začíná titulkem "Where are we now?" (s ohledem na vyprávění lze adekvátně přeložit jako "Kam jsme pokročili?") a končí návratem hlavní postavy na Zem, kde se s její existencí musí lidstvo vyrovnat. Vyprávění si vypomáhá nepřímými aluzemi na kanonická díla, lépe řečeno klasické motivy sci-fi, které využívá jako nosný kontrast vůči svému vlastnímu světu, který právě pokročil daleko za podobu, jakou jsme zvyklí ve filmové sci-fi vídat. (01.11.2009)