Madeira

O Čechovovi se říkalo, že jeho díla vyznívají jako smích skrze slzy. Tenhle film je přesně totéž. Přes všechny ty komické scény nakonec zůstane pocit mírného smutku. A tedˇ nemluvím jen o hlavních hrdinech. Nejdojemnější scéna je pro mě ta, když se ta sedřená černošská máma vrací z práce a Driss s jejím synem na ni čekají na nádraží.

Skvělí herci, úžasně protikladní, ale v určitém okamžiku naprosto stejní bojovníci. Film bez hluchého místa, občas dobrý vtip, ale celkové vyznění smutné a k zamyšlení.

Díky, Kimone, už jsme si doma mysleli, že budeme muset na vyšetření s ušima. Neustále jsme se obraceli jeden na druhého s dotazy: "Co říkal / říkala?" Takže chyba není v nás ani v naší TV. Hurá!

Mně se to líbilo, ať si píše kdo chce, co chce. Báječně jsem se u toho bavila, občas i smutnila. Tento seriál musí brát člověk s nadhledem, do určité míry jako parodii. Čvančarová byla báječná, stejně tak Stryková. Drbny byly také nepřekonatelné. Akorát ta Máňa se mi moc nelíbila. Unylá, bez života.

Tož, nebylo to bůhvíco, ale párkrát jsem se zasmála. V případě chování a jednání Donutilovy postavy mě občas až mrazilo, jelikož vím, že se někteří mocní a výše postavení chovají stejně. Viewegha zrovna nemusím, ale Román pro ženy se mi líbil víc.

Nudné, bez spádu. Něco mezi Bajajou a fantasy. Na jeden zátah nesledovatelné. Většina postav příšerná, dialogy bez šťávy. 1 hvězdu dávám za závěrečné potrestání líného prince v podání Vojty Dyka.