ad

Upřímně řečeno, muzikály moc nemusím, protože mi přijdou ploché a o ničem... Ne tak tento, užil jsem si ho od svižného začátku, až do halucinogeního, geniálně vystavěného konce, který je sám o sobě jedním z nejsilnějších filmových finále, co jsem kdy viděl (vlastně nejsilnější) - "Some of these days, you gonna miss me..." :)MMCH, Roy Scheider se tu občas zaobírá střiháním filmu o standup komikovi, a následnými kritikami na tento film...že by odkaz na Lennyho?

Stylovy maglajz a zároveň zajímavé pohrávání si s divákem... Určitě je těžké s tímto filmem udržet krok, ale pro mě to za to stálo...

Krásný filmový zážitek. Jen filmař jako Fellini dokázal natočit film, který je o ničem a zároveň o všem.

Nádherná pocta filmovému řemeslu u které se (přinejmenším) potrháte smíchy, jen tak nahodím: opilá herečka si neustále plete dveře, kterými má odejít, "ochočené" kotě odmítá pít na scéne mléko (nezapomenutelná scéna:)), všechny ty herecké "vztahové" eskapády, nebo už jen "doslovná" režie ("Paní se psem rychleji!") tak dále a tak podobně...filmová lahůdka.

American Gangster je jeden z nejlepších filmů Ridleyho Scotta (dost možná nejlepší od Blade Runnera) a navíc po dlouhé době poctivý mafiánský film, který snese srovnání s takovými kolegy jako jetrilogie Kmotr, nebo např. Zjizvená tvář...mistrovská práce!!! Sledovat film, jako je American Gangster je prostě svátek pro každého milovníka filmu... Navíc má výborně rozehrané postavy - prostě mám opět velikou, velikou radost...

Odpad! za nostalgii - kdybych to neviděl v sedmi letech, neuvidim to nikdy...

Neskutečný nejen divácký teror...a zároveň důkaz, že "maminka NEMÁ vždycky pravdu" a rozhodně NE vždycky "to myslí dobře"... jediná relativně příjemná věc na tomhle filmu jsou herecké výkony Ellen Page a Catherine Keener, které jako by se předháněly, která z nich zahraje lépe... ale i tak... Hodně bolestný zážitek

Spíš tři a půl, rozvláčné, natahované, některé scény šli trochu mimo mně (např. celá prostřední povídka), ale nudit se nebudete, má to fajn formu a pěkné pointy (všechny). Netěště se ale moc, tak dobré, jako je ta první, ostatní povídky ve filmu bohužel nejsou.

Viděl jsem také až verzi z r. 1961, ale i tak si dovolím říct, že jsem z ní měl hlavu jako useknutou ruku. Každopádně pokaždé, když to vidím, slintám blahem mravence...a dovolím si říct, že podle mého osobního výkladu je film místy sklouzává až do podoby zžíravě černé, ale pořád ještě komedie...i když, co já vím. A navím, ruku na srdce, kdo z jiných režisérů dokázal dostat svůj debut do dějin filmu výmluvnějším způsobem, než zrovna Bunuel.

Herecky a režijně bezchybné, scénář má velmi silné momenty a je svým způsobem také perfektní... ale řekl bych, že formát (třebas tří-čtyřhodinového) zhuštěného filmu by tomu slušel přeci jen trochu víc...