Joeey

V první řadě musím vyzdvihnout herce, kteří byli, souhlasím, velice přesvědčiví. Jde o skvělý akční film navzdory tomu, že některé akční scény bijí do očí svou nerealističností - např. přestřelka na letišti, kdy se do Angela netrefí brokovnicí dva gangsteři nebo ty padákové seskoky, o kterých se píše v Zajímavostech. Jinak je třeba ocenit filmařskou nápaditost - např. scéna s nezdařenou bankovní loupeží, kde dostane Utah od Bodhiho pěstí a okamžikem úderu se kamera přepne do Utahova subjektivního pohledu, ten se klátí na zem a v pozadí vidíme odcházejícího Bodhiho až do doby, co za ním zaklapnou dveře. Zíral jsem, jak poměrně náročné scény byly perfektně zaranžované. K dokonalosti chybělo snad jen to, že kameraman při té nekonečné honičce, ve které Utah pronásleduje jednoho z ex-prezidentů, nepřeskakoval ploty s herci! :-D Kdyby se závěrečné titulky spustily ve chvíli, kdy Bodhi odjíždí jeepem pouští a mizí v mlze prachu, byl by to otevřený konec tuctového akčního filmu a dal bych 4*. Jenže film zde nekončí. Dočkáme se strhujícího závěru, který film vytáhne na plné hodnocení a zařadí jej mezi ty netuctové.

Začnu reakcemi na ostatní komentáře. Co se týče negativních hodnocení, tak tam bych souhlasil jen s těmi retrospektivami. S čím však nesouhlasím, je kritika hereckého obsazení. Gedeon Burkhard zvládl hlavní roli velmi dobře a ani další (známí) herci rozhodně neubírali filmu na celkové působivosti. Neznámé tváře bývají pro filmy, které mají věrohodně popsat vážnou událost, přínosem, ale tenhle film podle mě funguje i se známými herci. Vlastní hodnocení bych shrnul takto: Profesionálně natočené drama, které navzdory dlouhé stopáži upoutá pozornost od začátku až do konce.

Nemám, co vytknout. Zazněla tu řada naléhavých myšlenek, herci byli přesvědčiví; nechápu, jak to někoho mohlo nudit...

Režiséru Marhoulovi se podařilo přesně to, o co usiloval. Vzbudit emoce. Tento film nepostrádající skvělé akční scény působí v určitých ohledech velkolepě, ve skutečnosti je však komornější než asi většina z nás očekávala. Není zde mnoho postav, skoro ve všech scénách jsou s námi dva hlavní hrdinové - Pospíchal s Liebermanem. Všichni herci jsou přesvědčiví, pozoruhodný je desátník Kohák (Robert Nebřenský) jako hlavní záporák. A nejen to... Časté detailní pohledy do tváří herců, podmanivá hudba, pomalejší tempo, perfektní ozvučení, písečná bouře a mnoho dalšího dělají z Tobruku silný emotivní zážitek. Když se na náklaďáku jeden z vojáků (Matěj Hádek) zeptal Pospíchala: "Kde seš zraněnej ty, kamaráde?!", tajil se mi dech. Film postrádá takový nějaký tradiční závěr, nicméně to, že zrovna v tomto místě tato podívaná skončí, se dá očekávat, protože právě zde by měly být (v mém případě byly) emoce nejvíc našponovány.

Je pravda, že na rozdíl od Velkého flámu si zde každý z dvojice Funès-Bourvil jede svou vlastní cestou. Skoro. Saroyan je totiž Marechalovi neustále v patách, až se na konci filmu ukáže, kdo je vlastně smolař.

Výborné po technické stránce - vynikající akční kamera, perfektní režie, střih a v neposlední řadě také hudební doprovod. K hercům nemám žádné výhrady. A je to právě Gympl, v němž se soustředila pozornost i na dívčí charaktery. Přestože charaktery filmových postav jsou často daleko složitější, tady jsem byl opravdu příjemně překvapen. Minimálně v tomto ohledu je Gympl o třídu lepším filmem než třeba Rafťáci...

Notoricky známé příběhy nejslavnějších školáků kresleného filmu poskládané do celovečeráku.

Neuvěřitelně hřejivý film. Příběh lásky v trpkém období minulého století. Je mi trochu líto té skromné stopáže, protože příjemných chvil u takto hezkých filmů není nikdy dost.

Nejtragičtější film, který jsem zatím viděl. Tom Hanks se hlavní role zhostil maximálně profesionálně. Denzel Washington mě v tomto filmu hodně zaujal přesvědčivým ztvárněním advokáta.

Typický příklad naprosto pohodového filmu. Jednoduchý děj, trocha humoru a hlavně písňové hity podpořené skvělými tanečními kreacemi.