jasanka

Kdyby mi někdo před pár týdny řekl, že budu Partičku hodnotit takhle vysokým počtem hvězdiček, myslela bych si, že je dotyčný padlý na hlavu. Pak jsem ale náhodou uviděla pár minut jednoho dílu. Celou dobu jsem se smála. Tak jsem si řekla, že se podívám na další, jestli to třeba nebyla jen náhoda. A pak na další - co kdyby to zase byla světlá výjimka..? A takhle to jde pořád dokolečka. Aktualizace: mé nadšení z tohoto pořadu vyústilo v návštěvu dvou divadelních představení Partičky, a rozhodně se někdy chystám jít znova.

Potrhané osudy jsem zhlédla úplnou náhodou. A naštěstí podle hodnocení ostatních vidím, že nejsem sama, komu se to líbilo. No... líbilo... To slovo asi pocity přesně nevystihuje. Velice oceňuji lidi, kteří Challenge Day vymysleli. Ono to, že někdo nějak působí na okolí, ještě vůbec neznamená, že je stejný i uvnitř. A tak zjistíte, že hvězdě školy nedávno zemřel sourozenec, a že největší třídní šašek bydlí s babičkou v karavanu. A nejlepší (a zároveň nejsmutnější) na tom je, že jde o skutečné lidi. Neříkám, že tohle popovídání si v kroužku všem změní život k lepšímu, ale i kdyby to člověku pomohlo na pár dní, tak to stálo za to.

Nemohla jsem si pomoct. Viděla jsem všechny díly a těším se na další řadu. Jak už někdo napsal - je to tak blbé, až je to hezké. A taky uklidňující.