Iacub

verbale, 90 minut sedět a koukat do ledničky, opravdu jsi si jistý že spíš nefetuješ ty a ostatní jsou v pohodě? Přeci jen takové stavy nejsou asi úplně normální. Ale tak k filmu, co si budeme povídat, je to skvělý film. Ano občas se v něm vyskytne nějaká ta chybička, ale ne zas tak velká.

Výborný film, Jack White, můj velký oblíbenec, trošku i kytarový idol, Jimmy Page, správný děda, co na kytaru válí i ve svém věku parádně, je vidět jak ho to baví, Edge, ten mi moc nesedl, umí používat efekty pěkně, ale oproti výše zmíněným dvěma Kytaristům, on je pro mě jen kytarista. Trošku škoda že režisér nepřidal pár scén, které by tam mohli, nebo spíš měly být (diskuze o strunách, Jack hrající seven nation army a hllavně, Jimmy hrající na theremin). PS: Můj názor je takový, vyměnit Edge za Johna Fruscianta a jen sledovat tu parádní trojku.

Sice je tento film skvělej, ale proč dávám jen 3*? Protože jsem četl i knížku, která mi popravdě přišla zajímavější, bylo v ní obsáhnuto daleko víc. Ale tak to bývá vždy.

První reakce, romantická komedie? Opravdu si to chci pustit? A musím říct že jsem rád že jsem si to pustil, jakmile jsem se dodíval stal se z tohoto filmu jeden z mých oblíbených. Skvělá režie, skvělí herci, výborná muzika a perfektní scénář. A jsem rád za konec filmu. Co víc k tomu říct? Asi že si to jdu zase pustit.

Jednou takhle večer na usnutí jsem si vybíral film na který bych se mohl kouknout a usnout u něj. Nějakou náhodou jsem se dostal k filmu Zkažená mládež. Podle obsahu jsem si řekl že to bude jen film který popisuje život normálních žáků z jedné třídy s jejich potížemi, láskami a radostmi. Film však začínal slovy "Natočeno podle skutečné události." dož mě trochu zarazilo, ale pokračoval jsem ve sledování. Začátek mě až tak moc neuchvátil, ale jakmile jsem se dostával dál a dál v příběhu, začínal jsem si říkat jestli to je opravdu možné. Celá třída, až na jednoho z hlavních hrdinů, který se opovážil zastat svého spolužáka, se začla chovat násilně k oboum hrdinům. Nikdo nic nedělal jen se nechali vést svým spolužákem, který tam zřejmě měl rozhodující slovo. Posměch, násilí, šikana, omezování svobody, všechno se stupňovalo. Už od poloviny jsem si říkal že se jim musí nějak postavit, ale nestalo se. Ještě den, dva, snášel ponižování, což nechápu, být jím tak si tu pistol vemu dřív. A abych řekl pravdu, myslím si že si to zasloužili.