Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Krimi
  • Krátkometrážní
  • Horor

Recenze (524)

plakát

Austrálie (2008) 

Afekt a kýč, který zapracoval v Moulin Rouge, tady prostě nefungoval. Takové téma by si zasloužilo drama, ne melodrama. Nepůsobilo to realisticky - lady by jela prakticky sama vyřešit stádo dobytka přes půl planety? Nedivím se, že film neměl úspěch. Navíc všechno vypadalo jako z počítače, včetně krajiny (farma byla jako ze Zoo Tycoonu).

plakát

Bathory (2008) 

Pocit marnosti a hra na velkofilmy (ovšem bez hollywoodských investorů). Obsazení cizinců do hlavních rolí mohlo dodat punc, to je ale tak všechno. Splácaný příběh, ze kterého se tvůrcům podařilo okrájet jakoukoli originalitu. Snůška blábolů a rádoby hezky vypadajících scén, které se utopily v kýči. Nevadil by mi Jakubiskův odklon od předlohy (ani ne ten mezinárodní název ve stylu...hrajeme si na velký svět, i když nám čouhá sláma z topánků) , vadí mi ten nesnesitelný a zároveň pekelně laciný tyjátr. Jestli chtěl Jakubisko přijít s epickým obrazem střední Evropy na prahu novověku, tak si měl odpustit ty mnichy a královské koruny, které vypadají jako z papundeklu. Dělat z Čachtické paní horor by bylo určitě příšerné (v těchhle končinách světa se tenhle žánr moc neumí), ale mohl z toho udělat temné drama. Nakonec z toho máme extradrahou nudu, kterou budou televize vysílat jen z úcty k Jakubiskovi.

plakát

Britney Spears: Womanizer (2008) (hudební videoklip) 

Po tom, co načapáte svýho bojfrenda, kterak si dělá hezky s nějakou jinou...ideální song. V roce 2008 se lidi po rozchodech museli cítit líp, všude hrála Womanizer. Video skvělé.

plakát

Ciao (2008) 

Tak násilná snaha (naprosto bezvýsledná) o art se vidí jen málokdy, a i ten kousíček originality ve finále zabíjí táhlé scény "lidi, bulte", které spíš ale člověka natěší na závěrečné titulky. Dialogy jsou jako z jazykového kurzu pro mírně pokročilé a všichni tři herci působí, jako by je sebrali na castingu, který se pořádal v okresním kulturáku (nic proti ochotníkům, ale před kameru by měl jít někdo, kdo umí vyjádřit emoce, aspoň trošíčku, Mark byl mouchy snězte si mě, jeho nevlastní čínskou sestru mouchy už dávno sežraly a jejich nový italský přítel se tak dlouho učil americkou výslovnost, až zapomněl hrát). Námět má potenciál, člověk by u toho mohl řvát do halelůja, jenže Ciao je sice k pláči, ale ne ke smutnění. Na kýženou otázku "Did you love him?" divák čeká hodinu a stejně z toho nic není. Dávám přednost filmům, kde nemusím přemlouvat postavy, aby se už konečně k něčemu odhodlaly. Jinak, jak píše HollyW, po tom, co člověk zhlédne britský Weekend, kdejaké queer drama mu zkrátka nevoní.

plakát

Comeback (2008) (seriál) 

Tak afektovaný seriál se najde málokdy. I Buffy, přemožitelka upírů byla důvěryhodnější! Jestli se v tom jednom bytě najde tolik idiotů a magorů, kolik jich vymysleli scénáristi, tak potěšpánbů teda. Tak trochu se potvrzuje, že sitcom se jinde než v Británii a Americe točit nedá. Našroubovat na sitcomové prostředí pro Čechy přijatelný humor (rsp. vejít se do středoproudového vkusu/nevkusu) je těžký úkol. Ocenit se dají některé vtipy, ale celkově zpravidla nuda nebo lehký úsměv. Postavy typu Ozzáka nesnesu nikde; jestli tohle má být prototyp českého milovníka piva, tak se bojím, kam směřujeme! Ani jedné postavě nevěřím, že takový život žije. V sitcomu si divák musí najít někoho, s kým se ztotožní. Mají tam být postavy, kterými můžeme být i my sami (a zároveň blázni, ale ti jsou ve vedlejších rolích, tady tomu tak není). Jestli mám být Lexou, tak si jdu rovnou hodit mašli.

plakát

Hlídač č. 47 (2008) 

Kýč, rádoby naturalismus a neskutečně vlezlá hudba. Konflikt je pekelně strojený...to na tý dědině nebyla jiná ženská než wechtrová, aby si na ní dělal kdekdo chutě? I tak by se z toho milostného čtverce dalo vytřískat pořádné drama, tenhle pokus ale skončil v bludném kruhu, kde největší odplatou je rvačka; čekal bych nějaké intriky, když už Josef sám podvádí, bylo by dobré, aby ho podvedl i někdo jiný (a tím teď nemyslím jeho ženušku). Původní motiv sebevraždy se z příběhu postupně vytrácí, až zmizí, což je škoda. Zkrátka spousta dobrých vykročení, ale nakonec pád na hubu a epické finále. Americký doják za menší keš.

plakát

Katy Perry: I Kissed a Girl (2008) (hudební videoklip) 

Jooo, šuškanda o tom, která se s kterou vykousla. Vzrůšo pro holky, rajcovní pro kluky. Perry si nemohla na odstartování celosvětové kariéry přát nic lepšího. Osvědčené lehké šokování, které šťouchne do konzervativců, ale přitom je neurazí a které vzbudí zájem v puberťácích. Videoklip klasika v podvazcích. Perry se potom zlepšila.

plakát

Kozí příběh - Pověsti staré Prahy (2008) odpad!

Nemůžu se zbavit pocitu, že zpracování připomíná počítačové hry z konce devadesátých let. Navíc je to pekelně nudná záležitost s pseudovtipnými momenty. Něco jako když se v Čechách pokoušeli vytvořit Děsivé (české) dějiny. Na Terryho Derryho neměli ani náhodou (spíš spadali do trapnosti a ilustrace urážely talent i podprůměrně nadaného školáka). Tohle mělo shrečí ambice, které ani náhodou nesplnilo. Koza měla hrát roli oslíka, to přímo bilo do očí. Navíc tady se shodnu s kdejakou feministkou. Ona slečna s velikostí podprsenky aspoň milion byla laciným trikem na tatínky. Vidět to v reálu, asi by člověk zrovna neslintal blahem. Prvoplánové, neobjevné, rádoby moderní, na pováženou kýčovité (hravě může konkurovat dětským obrázkovým knihám německé produkce)...prostě průšvih.

plakát

Krásná Junie (2008) 

Francouzské...skrz na skrz, křížem krážem, totálně a maximálně. Honoré dokazuje, že nejen lidé, ale i filmy mohou být šarmantní.

plakát

Lady Gaga - Poker Face (2008) (hudební videoklip) 

První náznaky toho, že se z Lady Gaga stane globální hvězda. Ještě holčičkovsky prvoplánové a s trochou hrané rebelie, to se naštěstí změnilo.