janeczek

Kdo to nezažil, nepochopí! Tenhle snímek se v mých TOP5 ale neusadí jen pro ten motiv osudového setkání. Hned od začátku se na vás povalí smršť jedinečných, svěžích dialogů dokreslených půvabnou a pravdivou Julie Delpy (...po 13 letech jsem se znovu poprvé zamiloval). Neuvěřitelně silně zahrané od obou aktérů (věřím, že měli oba ve smlouvě, že se nesmí spolu vyspat, aby to tímhle způsobem mohli vůbec dát!). Nicméně v půli jakoby scénář zvolní a začne ztrácet dech (přestože stále nenudí), aby do poslední třetiny vstoupil jako smršť hurikánu. Šrámkův Měsíc nad řekou to sice není, o to více je to dospělé a vyzrálé - tahle "zlobivá" romantická etuda par excellence má prostě obrovský koule!! Filmový závěr pak nemá chybu - otevřenější to už být nemůže, ale kdo by se pídil po tom, jestli spolu zůstali. V životě jde přeci o kouzlo momentu - tady a teď! PS: Vlastně bych se nedivil, kdyby Linklater napsal příběh o spisovateli, který napsal příběh o sobě. Mistrně odkoukané ze života!!

Když jsem v roce 2001 pobýval na anglickém venkově, dělala mi VHS s tímhle snímkem společníka snad 100 večerů. Nemohl jsem se nabažit, vzýval jsem Ritchieho....až po letech jsem zjistil, že jen bohapustě vykradl Casino. Přesto je to pořádná jízda a spousta bohapustý legrace. Prostě jízda!!

Po dlouhé době u mě a Ridleyho trefa do černého. Ďábelsky svižně sestříhaný snímek, který mě pohltil hned na začátku a po více než dvou hodinách vyplivl zpět do do sedačky v sále. Di Capriův standard (a vůbec ne ve zlém), Strongův okouzlující šarm a nebondovsky zkličující realita blízkovýchodních potíží. "No one's innocent in this shit!" Bravo!

Mohlo by se zazdát i jinak, ale toto je film o bohu/ďáblu. Velmi rád se podívám znovu a znovu a znovu, abych nacházel, co je skryto. PS. Daniel a Eliah se během 3 velkých filmových scén porádně vyblbli :-)

Často se v českých filmech přehrabujem sem a tam a hledáme toho, kdo "zahrál dobře". Řekněte mi ale, kdo v téhle fenomenální jízdě z Iránu nezahrál dobrě!! Havlát vedle Havláta:-D Naprosto mě to už před půlkou pohltilo a vyplivlo až na konci zase o něco moudřjšího (troufám si říci). Dětská Termeh dostává první lekci z dospělosti a ztráty nevinnosti, děda se začíná počurávat, pomocná v čádoru s okouzlující holčičkou využívá potrat k řešení tíživé rodinné situace. Tahle iránská filmová laskomina je ale mnohem více než jen moralizující hříčkou o tom, že lhát se nemá. Tíživé a emočně pulzující drama s odzbrojujícím koncem, které ač z dalekého orientu, mohlo by být klidně od nás, z kotliny. Kéž by se česká kinematografie někdy zmohla na něco takového! Ach jo, to jsou jen samá Čtyři slunce, Poupata a tady Iránci s rozpočtem mrzkým ukázali, jak vrstevnatý a suspenzí nabitý příběh se dá vystavět okolo jednoho manželského rozchodu. PS. Vše, co jsem z tamní provenience viděl, vyobrazovalo jen samé v jádru kladné postavy. Buď je irán Utopií - dobrým místem -, nebo to všechno podléhá nějaké duchovní schvalovací komisi nebo 'kýho šlaka...

Vlastně tak trochu ve stylu klasické "whodunit", kde ale vrah je znám od počátku, chybějící motiv však chytře uniká až do poslední chvíle. Fantasticky nenápadný, přesto strhující příběh a naprosto uvěřitelné, hypnotizující herecké výkony (čemukoliv dalšímu ve filmu nerozumím!). Celé entreé a hlavní sled filmu nemůžu pochopit, nevím proč by ta křehká bytost měla vraždit své dítě, jak by mohla! Hledám poslední díl mozaiky, bráním se jí ještě mít rád, odpustit jí, otočit se k ní čelem a obejmout tu smutnou duši a přijmout, a až nakonec katarzní dopis vše vysvětlí a ve mně se všechno rve a trhá na kusy, předsudky červenají studem, malost a sračky ze mně tryskají na povrch (jako tady teď, asi), sedím se skloněnou hlavou a tváří plnou slz. Tohle není jen o smrti, to je jeden z nejsilnějším a nejméně nápadných snímku o životě, samotě, vykoupení a tím pádem i o Bohu, jaké jsem měl tu čest.... . Příběh z plátna, který ve mně bude ještě dlouho krystalizovat a hladit svou nenápadnou krásou. Bravo, BRAVOOO!!!!