TomStrom

Tak žralok nám vůbec nepůsobil uměle, všichni herci byli sympatičtí a Kevin Sorbo započal velkolepý comeback. A teď vážně. Film tak trapně pozitivní, že se z toho slabším jedincům udělá špatně. Rodina zastydlých hippíků, vlastnící velký dům a pořádající večírky, chybí tam jenom společné rodinné kouření trávy. Samej surfing a povídání, rodina je zřejmě na sociálce, jelikož jsou všichni pořád doma a do práce nikdo z nich evidentně nechodí. Pak kecy o Bohu (ač nejsem ateista, tohle ve filmech nesnáším), podpora rodiny a všech, problémy byly ze scénáře nejspíš vyškrtnuty, aby zbylo místo na patos. Takže moje návrhy: autora scénáře umlátit protézou, Helen Hunt mumifikovat, film zapomenout a kdo přece jenom chce něco na téma lidí, co se nevzdají v těžké životní situaci, najdete spoustu lepších filmů na stejné téma.

Hodina a půl debilních keců a příšerně otravného šaškování v lese, která se vleče odnikud nikam a skončí nijak. Jako čekal jsem, že to nebude žádnej veletrh, ale že se z toho vyklube až taková pičovina, to mě nenapadlo. Sbohem a nikdy víc, to už jsou záživnější spektákly od Asylumu, u nichž se člověk aspoň zasměje, protože tohle jsem musel zkouknout na třikrát a ještě to bylo na hranici možností. Nezávislý filmy většinou nestojej za moc, ale až tak prdelní kurz by nabírat nemusely.

Ač ten superhrdinský žánr zas nějak extra moc nemusím, tak tohle bylo super. A opět se potvrzuje, že s diváckými emocemi umí nejlíp pracovat Korejci. Tenhle korejský Kick-Ass trochu jinak totiž tak umě zkombinoval komediální prvky s dobře napsaným dramatem, až mě v závěru přesvědčil na plný počet. Takovýho supermana si nechám líbit.

Tohle nemohl DeVan myslet vážně, takovej nekompaktní čajíček... možnosti jsou reálně dvě. Buď se mu během natáčení ztratily části scénáře a především konec, nebo nejdřív hodil pár nápadů na papír, že to pak rozepíše do smysluplnýho celku, pak se mu do toho ale už nějak nechtělo, tak si řekl něco ve smyslu „Ale co, však konkurence je slabá, to těm oslům divákům musí stačit.“ a prostě to zflikoval jen tak z rozstřelu. Ať tak nebo tak, tohle je 75 minut o ničem, pět minut kde se zase přehnaně tlačí na pilu a pět minut závěrečných titulků. Těžký podprůměr, jestli chce DeVan ještě něco točit (jako že po režijní stránce to nebylo špatné), tak ať už si hlavně nikdy nepíše scénář.

Přece jen to jde, když se na to jde fikaně. Skvělý retro look, povedená hudba a hlavně skvěle nadesignovaný a zahraný záporák. Trochu zamrzí, že to nemá vychytanější konec a celkem zbytečně působí i první a závěrečná scéna, ale jádro filmu je esencí starých dobrých časů, kdy ospalé teenagery porcoval Freddy Krueger a ve sklepě si motorovku šteloval Leatherface. Čtyři hvězdy bez mrknutí oka a jeden z lepších horrorů, co jsem během posledních měsíců viděl.

Není to až tak marný, osobně mám nejradši verzi z roku 2003, ale tohle je na poměry Netflixu celkem zdařilý. Vizuál to má solidní, scénář jalovej, což teda u filmu z ranku motorovková promenáda v Texasu může překvapit max tak diváky ochotné posílat statisíce různým těm doktorům a generálům v zahraničí aktivním na sociálních sítích, tempo svižné. Nic si nenalhávejme, tenhle sáček už byl vyvařenej tolikrát, že dostat z něho aspoň takhle silnej čajíček je v podstatě úspěch. Možná z toho někdo ještě někdy v budoucnu vytříská něco originálního, ale než by to mělo dopadnout jako například poslední Wrong Turn, tak spíš asi radši takhle.

Vizuál pěknej, ale ten příběh... to je prostě moc pitomý i na totální béčko. Rozhodně nejslabší článek v celé motorovkové sérii, netřeba si nic nalhávat.

Ty bláho, hvězdička za to, že se našlo dost masochistů, co v tom hráli nebo se pod to neváhali podepsat. Ohňostroj trapnosti a facka kvalitnímu britskému humoru.

Čína bez problémů dohnala velkolepost hollywoodské produkce, bohužel tam okoukala i tu zarputile přehnanou hru na city, takže přes tři nejdu. Co se ale akce a efektů týče, tak je trojka trestuhodně málo, to nelze popřít.

Jsem rád, že pan Sběratel rozjel svoje podnikání ve velkém a ukázal nám například to, že skončit na diskotéce bez nohou vlivem alkoholu je pořád lepší, než skončit na diskotéce bez nohou vlivem kombajnu. Stejně tak je určitě lepší usnout pod stolem tvrdým alkoholickým spánkem než usnout pod těžkou mříží spánkem věčným. A návštěva u pana Sběratele doma, to bylo jiné kafe než to, co se nejspíš běžně ukazuje v bulváru. Druhý film o trampotách a strastech jednoho maskovaného amatérského řezníka prostě ukázal, že se dají staré a otřepané postupy ozvláštnit a mohou být i zábavné, pokud jsou dostatečně zalité krví. Ano, největším přínosem The Collection a vlastně i prvního dílu je vskutku fakt, že vlévá novou krev do starých zkostnatělých stereotypů. Takže za mě velká pochvala tvůrcům a požaduji pokračování, byť ten konec filmu s ním asi tak úplně nepočítá, přesto nepřestanu doufat. Tímto končím svůj oslavný komentář a půjdu si taky sešít nějakou tu kreaci z masa z matčina mrazáku. Tu si pak po vzoru pana Sběratele dám do akvárka a trumfnu s ní všechny ty nudné a klišovité rybičky, co si v akvárku kdovíproč vydržují ostatní.