TomStrom

Milý film o milých lidech, kterým zlí přistěhovalci vzali práci a oni si tak musejí krátit dlouhou chvíli popíjením a poslechem ne zrovna libě znějících kapel. Nudnej život, to se nedá nic dělat. A tak si tihle mladí kluci a holky, kteří se vyznačují zejména nepříliš nápaditými účesy, občas povyrazí a provokují nějaké ty exponáty v rasové zoologické zahradě, v jakou se Evropa už nějaký ten pátek stylizuje. Jako film nám Bojovnice asi chce něco sdělit, ale to filmy s mizerným scénářem zvládnou jenom málokdy, takže jsem si z filmu odnesl v zásadě jenom tři ponaučení: 1) Bydlet vedle neonacistů je asi stejná výhra jako bydlet vedle jejich přirozených nepřátel (a vážně pech je mít jednu ze znesvářených stran v domě/bytě nalevo a druhou napravo). 2) Nejuvědomělejší Němci pocházejí z poměrů, které nelze označit za jiné než typicky neněmecké. 3) Dospívající dceru je třeba držet pod zámkem a zcela bez kontaktu s vnějším světem, jinak hrozí, že si před ní nějaký vykutálený mladý neonacista sundá triko a patnáct let výchovy se rázem stane promarněným časem. V závěru bych ještě navrhl, aby tvůrci zkusili natočit obdobné dílko s tematikou mladých komunistů, kterým mladí neonacisté sobecky a dlouhodobě zabírají místo na výsluní divácké a veřejné pozornosti.

Na mě to teda dojem v žádným případě neudělalo, je to jen taková o něco zábavnější varianta koukání se z okna do tmy a drsné je to asi jako Štaflík a Špagetka. Nedivím se, že to skončilo v zapomnění.

Žádný přehnaný gigantický akce a vyumělkovaný bojový scény, akce pomálu, ale když už, tak pěkně syrově a natvrdo. Bratrstvo je odvyprávěno velice lidsky a má neuvěřitelnej feeling, zejména útok na vesnici je scéna vpravdě nezapomenutelná. Skvěle natočeno, Rusko opět jednou pořádně překvapilo. Vzpomínka na afghánskou anabázi zjevně přetrvává a jestli to Rusové vidí takto střízlivě, tak i za to palec nahoru.

Brutálně je to tak leda nudný a nelogický, dovršeno otravnou hudbou. Zabili mi nedělní večer, žabožrouti pomýlení.

Sbírka mexikánských klišé. Asi by to fungovalo, vidět to člověk všechno poprvé, ale tohleto je jen taková instantní polévka z pytlíku obsahujícího drsného nabručeného poldu, jeho rodinu a bandu gangsterů. A to není žádná novinka, takže takto určitě ne. Ale dobrej pokus. Kdyby Frank na konci Carlita utopil v pálivé chilli omáčce a pak ho v poušti zakopal v obří tortille, šel bych s hodnocením klidně i výš.

Horror téměř bez atmosféry, to už jsem pěkně dlouho neviděl. Tohle prostě horror není, je to takový horrorový derivát, jemuž chybí lepší vizuální stránka a především hudební doprovod, neboť soundtrack tomuhle filmu jednoznačně vrazil nůž do zad. Co se samotných povídek týče, tak úvodní povídka o Hákaři Petersovi má k horroru asi nejdál, je to celé takové sladké a naivní. Hlavní dějová linie s partou děcek uvízlých v lese, co si vypráví děsivé příběhy, taky není žádný veletrh, ale aspoň dává filmu tvar. Ze tří příběhů, které si vypráví, lze těžko vybrat, který je nejlepší. Všechno je to přinejlepším těžký průměr. Možná se teď vloudí nějaký ten menší spoiler, ale nic nového v tomhle filmu není, tak se vlastně ani skutečně vyspoilovat nedá. První povídka o novomanželském páru na líbánkách je celkově slabá a k uzoufání klišovitá, podobně blbě stylizovaná jako úvod s Hákařem Petersem. Druhá povídka je asi taková nejsympatičtější, protože zároveň názorně ilustruje, proč by děcka školou povinná neměla trávit večery na internetových chatech (a není to proto, že to tam tihle dvanáctiletí parchanti zasírají smajlíkama). Takovej hodnej strejda, co se zaregistruje jako malá holčička a pak chodí svoje známé z chatu navštěvovat, sice taky není zrovna echt horrorová záležitost, ale aspoň je to trochu ze života. A pak třetí duchařská povídka, ta je příšerně předvídatelná a nezajímavá. Celkově podprůměrná záležitost a jeden z mnoha horrorů, které se nemusíte bát pustit dětem před spaním. Tedy pokud jim už bylo dejme tomu nějakých deset let, protože staršímu divákovi tenhle film v žádné své části prostě a jednoduše strach nenažene.

Echt americký blábol obsahující víc klišé a patosu, než kolik cola obsahuje cukru. Dobré využití pro tohle DVD? Nedávat ho do přehrávače, ale podložit si s ním sklenici s pitím. Edit. 31.3.2014: I po více než roce od zhlédnutí filmu dostávám při pomyšlení na kapitána Homokládu osypky - a něco takového se podařilo jen nemnoha filmům. Takže uznávám, že se jedná o opravdu výjimečné dílo a z jedné hvězdy měním hodnocení na čirý odpad. A to bude tento "sympaťák" patrioticky protahovat nepřátelská rekta i nadále. Hodně štěstí a zdechni na AIDS, kapitáne.

Tuctový, mdlý, sterilní výplach zvaný Iron Man 3 už mám naštěstí za sebou a proto jsem se mohl o dnešním večeru konečně pustit do něčeho, co není zadarmo drahé. A řada vyšla na Carrie, od které jsem čekal málo a dostal hodně. Jasně, 60% je poměrně solidní výsledek, natož v horrorovém žánru, ale tohle, vážení, má být prostě v červených číslech. Takže tomu prohoďte hodnocení s tou trapnou užvaněnou plechovkou (nyní již téměř kompletně bez akce, zatou s koňskou dávkou pitvoření), nebo na vás všechny s pomocí obecního šamana sešlu strašlivou kletbu smradlavých nohou. Než se tak stane, dám filmu alespoň pět hvězdiček, navzdory tomu, že ač se mi film velmi líbil, tak se pořád nemůžu zbavit dojmu, že už jsem něco strašně podobného jednou viděl (muhahaha!). A ten váš fail v castingu, na tom něco bude, opravdu by se do hlavní role hodila nějaká ošklivější a uťápnutější dívčina, ale z toho, co jsem viděl já, nemůžu než konstatovat, že Chloe Grace Moretz podala excelentní výkon a já jí tu roli věřil. Takže pominu-li fakt, že jde o již poněkolikáté převařený sáček s čajem, tak je tenhle film parádní a neztratí se ani mezi již tak ohromným počtem všech těch spektáklů, co spadají do kolonky horror. A jelikož tenhle film dopadl nad očekávání dobře, zkusím to i s dalšími remaky a vyrážím do stanice Evil Dead.

Skvělý snímek, jenž by mohl z fleku být nasazen na Festivalu ospalého diváka. Zmatený Cage exceluje ve filmu, kde se nic nestane, nic se neřeší a který existencialisticky klopýtá od ničeho k ničemu. Sledujte nezáživný příběh politika, který chvíli zahýbá manželce s jednou paní, poté s druhou paní a do toho chlastá. Přejeme příjemnou zábavu, u vstupu do sálu si nezapomeňte vzít alespoň jednu plechovku lahodného energetického nápoje, který náš festival plně sponzoruje a který vám u tohoto dalšího Mikulášova majstrštyku předvede své kvality.

To teda nic moc skóre, na to, jak se to tu hemží pětihvězdama. Buď jsem ten film nepochopil, nebo jsem si už až moc zvykl na americkou produkci, nebo ten film vážně není žádnej zázrak. O čem to vlastně bylo? O emancipaci? O integraci? O menstruaci? Ví pes. Nějak jsem v tom asi taky nenašel tu správnou dramatickou rovinu, je to prostě jen příběh nějaké Turkyně, kterou už nebaví dělat manželovi střídavě matraci a boxovací pytel a tak sbalí synka a vezme kramle. Zamíří si to ke své rodině do Německa, leč - světe div se - oni pro její útěkovou eskapádu nemají zrovna moc pochopení. Jsou to prostě hanební tradicionalisti, fosilové a k tomu kryptofašisti. A tak se naše hrdinka i s dítětem střídavě posunuje po okolí a jelikož asi nezná ono okřídlené úsloví o dráždění hada bosou nohou, tak se snaží svou rodinu neustále kontaktovat, a - opět světe div se - stále naráží na nepochopení a odmítání, i nějaká ta facka padne. Naštěstí všechno jde, když se chce (nebo se dostatečně dlouho otravuje) a tak není divák nakonec ochuzen ani o happyend v podobě usmíření, tento konec však byl vcelku symapticky namíchán zároveň s koncem tragickým, což zase musím pochválit. No, smysl to jakžtakž dává, enemže mě to prostě absolutně neoslovilo. Možná nějaká ta kyselinka, kdyby ukápla, nebo kdyby to nebylo tak průhledné. Dramat jsem viděl už spoustu, ale tohle byl zatím jeden z nejslabších kousků. Noch einmal, bitte, und diesmal ein bisschen besser.