vinson003

Co se mi stalo, proč je tady tolik mrtvých, proč jsem nezemřel, proč jsem se zvedl...co mám dělat, proč jsem tak nervózní, co teď udělám, to je ta žena, její dcera, to je strašné, ona umřela místo mě, ona neměla umřít, měl jsem umřít já, co budu dělat, co budu jenom... zavolám jim, to není jenom něco takového, tohle se tu ještě nestalo, musím jim to říct, musím jim říct všechno, musíme něco udělat, cítím....cítím, že to tak nenecháme, tohle musí někdo odnést, tohle někdo odnese....

To oko bolí jako čert, proč se po mně tak sápali, když nepůjdu do práce, tak nevydělám na činži, oni to nechápou. Děti ne, ale stará snad ano. Je mi to jedno, to přežiju, ale jsem dodělanej jako kůň. A v práci ještě pokuta, kde to žijem, co si ksakru ti lidi myslí, že se mnou můžou jednat jako s otrokem? Já nevím, co mám dělat, všude se to posralo, všude, děcka kradou, stará chrápe už o půl desáté u televize, je mi to jedno, všechno mi je jedno, nějak to dopadne, vždycky jsem se z toho nějak dostal, řídit jde, to odpuchne a na všechno zapomenu....je to jenom jeden den....a pak zapomenu, jeden den...a všechno je pryč, žiju jenom pro jeden den....v přítomnosti, jak to umím jenom já, na mojí úrovni....

Poláková: Jsem s ním a nejsem. Chci dítě a chci ho jenom sama. On mě má rád, ale co když má někoho jiného. Proč se ke mě tak chová, když jsme manželé. Proč je pořád naštvaný. Co jsem mu udělala. Na střední po mně jel doslova každý. Vybrala jsem si ho, protože byl bohatý a kompletně mě žral. Co se změnilo, už nejsem pěkná. Určitě už nejsem pěkná, ale ostatní říkají, že jo. Co mám teda dělat, aby mě měl zas rád? Kdo mi poradí. Jak přinutit druhého, aby neslábl v lásce? Jak přinutit lidi, aby vás měli rádi. Jak zařídit, že budete pořád oblíbení? Poraďte mi, nechci ho ztratit. Nechci, mám čtyřicet a nechci ho ztratit. (na otázku odpovídá Třeštíková, že si máte udělat dítě s jiným chlapem :)

Já jsem nikdy nad sebou nepřemýšlel, já jsem nikdy sebe nebral vážně, taky jsem nikdy moc nepřemýšlel o ostatních, nikdy se netrápil názory ostatních, všichni kolem jakoby neexistovali, od nikoho jsem nic nebral, pokud to nebylo dobré, rostl jsem jak z vody, měl jsem dětství a dospívání jako ostatní, všechno mi šlo, jestli mi rozumíte, aspoň na té mojí úrovni, nikdy jsem po ničem netoužil, vždycky jsem věděl, že jsem státní úředník, nic víc, a to do morku kosti, když přišla ta blondýna, zahořelo to spontánně, nikdy jsem kvůli ženám netrpěl...jako bych byl v levitaci, jako bych lítal...celý život

Gepardí set matky, gepardí halenka, gepardí legíny a gepardí povlak na postel, so stylish :) Všechno je uvnitř, všechno je pod duchem, vím, kdo jsem, moje matka pořád mluví o mých křesťanských předcích, vím, že mám ducha po dědovi i po matce, mluvím olomoucky, tak mě to naučili v mládí, seriózně a vážně, jsem seriózní člověk, ale ten rozpor? Byli to kamarádi, matka s otcem se pořád hádali, tak jsem utíkal, hajlování, moc jsem tomu nerozuměl, obdivoval jsem se té síle, síle, která doprovázela to období, všichni společně jsme milovali tu sílu, která v nás stoupala, přátelství, možná mi chyběli normální kamarádi, ale pěkné holky mě nechtěly, tak jsem bral, co bylo, jsem na ředidlech, už deset let, na víc nemám, s ženou bych i byl, ale nemám prachy ani byt, nebo jsem se nezamiloval a ženy beru taky seriózně, že se to tak má, jako na olomoucku, kde nikdo neví kdo je...co je vlastně pod tím, video z mládí ukázalo úplně jiného člověka, co se se mnou stalo za ty roky, kdo nebo co mě změnilo... a co bude dál...vím, že to není důležité, já nejsem důležitý...nevím o sobě, myslím, že moje já už zmizelo...možná zmizelo kvůli mému vztahu k ženám...kdoví...ale na olomoucku moc gayů není....gayové do plynu...cikáni do plynu...a gayové taky...o těch ale nepadla zmínka :) PS - jde mi o ten rozpor, jestli byla ta lyrika režisér, tak Daliborek je pěkná svině, uvnitř měkký, zbil někoho už...kdo ví...buzík, svíně, nebo jenom hloupý člověk...nebo všechno dohromady...můžeme hádat, protože jsme na Olomoucku a jako všichni tihle lidé i Daliborek klame tělem...tedy aspoň ve filmu...

Už nemůžu dál, ty konvence jsou strašné, všechno je tu jakoby staré a mrtvé, nemůžu někdy ani mluvit, svírá se mi hrdlo, jsem nervózní, chybí mi láska, otevřenost, chápala jsem, do čeho jdu, ale pravda byla jiná, já jsem si myslela něco jiného, ta představa byla jiná, byla jsem na to vycvičená, ale nedocházelo mi, že zestárnu, zestárnu a zjistím, že musím odvrhnout a zbavit se věcí, které mě tíží, které mě táhnou dolů, které mi chybí....možná jenom, kdyby se choval jinak, možná kdybychom odjeli pryč na nějakou dobu, možná kdybychom se s někým poradili...ale i to jsem nepochopila, můj manžel, a to podtrhuji a s tím se loučím, byl Bůh, a to jsem nevěděla, nijak si to neuvědomovala...promiň Anglie (nebo: byla jsem tu, to bylo vše, přeberte si to :)

Kde je moje mysl, není tu, jsem jen vláčen svými skutky, ty skutky jsem jako by nebyl já sám, mluvil jsem možná dřív, než myslel, neberu možná vztah vážně, jsem někdo, kdo by se obrátil, become twisted (Cashback:), ale nedokážu to, čím víc se opíjím, tím víc cítím, že uvnitř jsem jiný, možná bez konvencí a zábran, možná skutečně svobodný, není to alkohol sám, je to moje duše.... soul is your leader..be good, eat enough, healthy, and what you like and it will start to lead you... (move sometimes, its healthy as well :)

Samozřejmě podívaná to byla, velká, otázka je, na koho tento snímek vlastně cílí. Pohádkově řešený konec, který mě opravdu chytil za srdce, a který vystihuje hlavní motto Pray. It desires not you., byl v protikladu k hrůzostrašné podobě otce, a to podtrhuji v celé jeho proměně, a jeho kouskům, které prosím vás skutečně stály za to. Musím ale přiznat, že se mi líbilo vcelku herecky real provedení, hlavní představitelka, která je i přes věk velmi, velmi krásná, a také trochu skok do padesátek....alias další jízda jako v Zabité, nebo jak se ta hrůza jmenovala (viz bitka u šopy s ohromnou příšerou na kameře...záměr nebo amatérství)......famózní byly i kresby mladého...možná bych šel i na výstavu něčeho takového...chronos požírá své dítě...mladý goya....hodně sureálné...hodně nabité vnitřnostma...:)...hodně, hodně už blbnu...že chodím na něco takového....prostě já a další párek idiotů o osm řad nade mnou...jinak prázdné kino .) paroží..za rok bude paroží 2...za dvacet let remake paroží...uvidíme :) pěkný den

Neuvěřitelný příspěvek a propagace nejen horolezectví. Oblasti, do které se asi už nikdy nepodívám, protože mládenci jaksi mají jiné tělesné konstituce. Vylezli dvakrát po laně a po třetí měl chlapec, mimochodem zcela na sátvě (brambory se salátem na večeři), vylézt sám. Jelikož někdy vegetařím, můžu potvrdit, že se musí cítit úplně odhmotněně, že rozhodně nelezl sám, ale jaksi v duchu, jakoby ani nelezl, nic ho nebolelo, ale jakoby lezlo jenom vědomí. Neuvěřitelné. Dobrý byl zásah jeho staré, která byla tak stresovaná, že ji museli odvézt pryč. Chlapi skoro brečeli, že to bude na nic a že jejich mistr nemá víru, nebo má pochyby. Omyl. Pochyby měla jeho stará, která ho zbožňovala. Jistých pět mistře horolezectví a náboženství...klobouk dolů

Rozhodně jeden z dalších průlomů v oblasti křesťanských amerických hororů. Vše neuvěřitelné se odehrává ve snu, až tedy na závěrečnou etudu, kdy tedy dochází k něčemu, čemu se říká dvojí vědomí. Prosím vás, vše v tomto filmu, až na jednu scénu, je tedy možné, zvláště u lidí na hovězím, kteří žijí tedy i milostně a mají masivní mozek. Průlomem jsem to nazval proto, že žena se chová jakoby se nechumelilo. Zcela normálně počítá s tím, že se mrtví vracejí jako duchové, a dokonce pana manžela očekává každý den s otevřenou lahvinkou koňaku. Je to tedy zkušená křesťanka. Musí být vzhledem k závěrečné scéně. Musí mít velkého ducha, možná i něco většího v sobě, co se na tajemného návštěvníka více přiváže. Být ve stejné situaci jako ona, tak se asi podělám strachy, ale ona nic, dokonce volá ducha, ať se jí zjeví. Zkušená harcovnice tedy. Pan manžel je trochu z jiného soudku, ona je dobro samo, on tedy ne. Být v nicotě, jak víme, je tedy trošku opačná stránka věci, nicota...nekota...blekota...nebo tak nějak...ale radši pryč od toho... Zápletka je nabíledni, něco velkého se naštvalo, že paní manželka neudělala to, co po tajemném nálezu měla. Proč tedy neodejít za panem manželem, když byl tak senzační. Ale nechci prozrazovat víc...je to příjemná jízda a trochu lekačka s prvky kriminálky..3 a půl...ale udělejte si názor sami podle míry křesťanství :) já se moc nesmál

Kdo chce všechno, nemá nic. To je myslím staré rčení, které platí pro každou dobu a každou zápletku. Tommie tady hraje
vcelku ležérního a bezstarostenného bov vivána, který nemyslí, je to vcelku nabíledně, mít doma takovou klisnu. Tommie si
našel klisnu, pro kterou by, myslím, šel světakraj kdokoli z nás. Klisna a lítačky. Tommie neřešil nic jiného. Jaké to
má důsledky, s kým se baví, a to je peprné, protože padaly jména, které stojí přátelé vcelku za to. Být v kontaktu s takovými
kápy je hodně ošemetné. Začne se o vás zajímat FBI, máte soud...a pak...no Tommie, příště se drž trochu zkrátka.
No a teď k poentě. Začnete lítat jako kadet nad nepřátelském území, začnete lítat a zbavíte se strachu. Tečka. Mohl
skončit s pytlem plným peňazí, ale prostě rád lítal. Tommie, prosím tě, nedělej to, doma tě čeká klisna a dcera..kde máš
syna, já se tě ptám, proč jsi neudělal ještě syna...

Náš kabrňák udělal film z příběhu určitě jednoho ze svých kamarádů. Sám na moři, sám opuštěň jen na svých fazolích nebo co to jedl celou dobu. Nebo má nebo měl náš mistr nějaké životní problémy? Kdo ví, celé to je jako zlý sen, celé to
je jenom jako bláznivý příběh o samotě na moři, kam by mě po všech těch bláznivých snímcích nikdo nedostal. Malá nehoda s plouvoucím železným kontejnerem, trochu neuvěřitelné, ale budiž. Od té chvíle si myslel, že všechno končí a samozřejmě, že končí. Pomalé unylé přesouvání do člunu, náš prostor a celý život se zmenšuje na naše ego. Nechce se mi ani žít, nechce
se mi ani přemýšlet o majetku, nezáleží na něm, všechno je to jako z nějaké bible. Končí na člunu, který hoří jako Josua tree...je to velké znamení, že nic nekončí....hope of deliverance se tomu říká...naděj po vyslyšení...ruka jako od Michelangela...vám dá nový impuls...že víra není mrtvá a lidé jsou jejími nástroji...nezklamals...jsi velký Roberte...s láskou vinson003

Chef
Co je na tomto filmu zajimavé, je odhodlání člověka a jeho přesvědčení, že v tom, co dělá je opravdový machr. Průběh trochu amatérský, nicméně Sofiu za manželku a vůbec v hlavní roli, tak se dá odpustit skoro všechno. Koupí si auto a u toho auta je hodně lidí. Trochu blázinec, že za sendvič s kýtou mu leží celá země u nohou. Trochu přepísknuté. Je to jakési intermezzo chefa, kdy trochu opět přeháňková
rozmluva s recenzentem, který se jakoby zase vynoří u auta, způsobí problémy. Vyhazov od Hofmana, který si chtěl podle mě prostě jenom zahrát se Scarlet, nicméně koncovka, kdy člověk opravdu pracuje a snaží se opravdu zuby nehty a dostane zaslouženou odměnu – novou restauraci. Sofia Sunny, ovšem hlavní představitel mě bavil taky. Hodně reálný. Steakový, pozitivní a geniální muž :) Pěkný večer 

Black widow
Rodinka je pohromadě. Ruský avenger dokáže skákat a dokáže lámat železo. Tento sympaťák má vždy trochu cizí přízvuk, i když jak jsem zjistil, se jedná o typického Američana. No a teď k našim kráskám, ze starší sestry se vyklubala superheroin a mladá spíš uklízí než osvobozuje, je to jakýsi menší vzdor. Matka Rachel je hodně mazaná a nakonec skončí s naším "Rusem". Celá zápletka je jasná a začne se odvíjet v zajímavých rysech, všechno klape až na malé tři minely, například jak Scarlett spadne z ohromného domu, měla chvíli ležet, aby se jí složily kosti, ale nutno dodat, že má hodně měkký pohled, čili kosti jsou v takové ochraňující
šťávě. Všechno je flexibilní a okamžitě se zalije životadárnou emanací, tedy odpušťěno, v uvozovkách tedy. První půle na jedničku, ale jak začal házet Harbour srandy na svoje tři holky, měl film vyhráno. Z druhé půle byl myslím zajímavý okamžik pro Scarlett, jak skáče pro svou sestru, která se obětovala. Motto je myslím jasné, nikdy nedopusťme, abychom byli stejní. Nikdy nechtějme,
abychom byli ovlivnění něčí myslí. Silná myšlenka velmi napínavého filmu. Durchy byly, láska byla...trouchu lepší jízda, se Scarlett
za čtyři prosím vás. 

Her
Řekl bych film budoucnosti. Zaujali mě ty barvy, všechno v barvách McDonaldu, podporující pohodu a sounáležitost.
Samotný příběh nebyl až tak zajímavý, vše se děje jenom podle slavné nové přítelkyně, která ho má přivést k zajímavější ženě, aby nebyl sám, připomíná to jakési nonstop telefonování s ideální přítelkyní. Neimponovaly mi jen barvy okolí, ale také barvy oblečení. Všichni jsou sladěni do příjemných barev, aby vyvolávali dobré emoce, aby člověk naproti byl harmonizovaný a neustále ukliďňovaný. Neboj se, nikdo ti nikdy neublíží. Krásku, co mu dohodila poprvé, bych bral samozřejmě okamžitě. Ale on byl chudák ještě zamilovaný, proto to nevyšlo. Druhá byla už přímo ze sítě bláznů, kteří hovoří s Her, a má se také seznámit, nebo tak něco. Suma sumárum vymyslet něco takového, tak jsme všichni šťastní jako blázni. Město mi připomínalo Hong Kong...samé věžáky...
Žoakýnovi bych dal oskara spíš za toto. Byl senzační. Podle mě jeho nejlepší výkon. Klaďáka ztvárnil bezvadně.