Sumpator

3 a 1/2

Bohužel jsem včera zabil 90 minut sledováním tohoto, z dokumentárního hlediska, velice slušného počinu.. Ovšem tím seznam mých PRO končí a přichází neobjektivní hodnocení, zapříčiněné ubohostí samotného rapu. Těch několik, u nás známých rapperů, ačkoliv možná nejsou hloupí nebo zakomplexovaní, nabádají mladší generace k neobhajitelnému egoismu a nerespektování společnosti. Tato kombinace oslovuje mládež, která si hraje na něco, čim nidky být nemůže. Já taky miluju love a rád si dám brko, ale k tomu mám práci, přítelkyni a koničky. Mám byt, jsem zabezpečený a snažím se fungovat v rámci jistého společenského kodexu. Ti, kteří si pěstují své ego poslechem rapu, který jejich životní styl pozvedne na pro ně do té doby neznámou úroveň (jsem king vole a ty jsi ho*no, protože to neposloucháš) si neuvědomují, že to je jeden z mála druhů hudby, který Vám dokáže doslova změnit život - narozdíl od poslechu oldies, popu, metalu, apod.. Rap je jak droga. Společnost lidí, kteří ho uznávají Vám stále zamezuje přestat s jeho poslechem. Posloucháte rap? Vaši hloupí kamarádi určitě také. Buď se odporstíte od "přátel" a tím i od rapu, nebo skončíte jako podavač toaletního papíru, v lepším případě.. jen zlomek lidí poslouchajících rap si to může dovolit a ustojí to. Zbytek jsou většinou ztracené existence, které se v lepším případě v 25 proberou, najdou si práci a následně si uvědomí, jak moc byli hloupí a naivní. Takže shrnutí? Dokument je dobrý, to rap je špatný. Dává Vám pocit že jste něco víc - a to není dobře.

Jiří Macháček v roli, která ho vyhoupla na pozici jednoho z nejlepších českých herců (pokud nepočítáme Návrat Idiota). Samotáři jsou dnes již kultovní záležitostí a hlášky z nich dodnes znají opravdu všichni. Jako celek film působí až nejistě, scénář není bůhví jak propracovaný a bez hlavního tahouna filmu Macháčka, by určitě nebyl tam, kde je. Ale pokud se film rozkouskuje do několika částí, a hodnotíte každou z nich zvlášť, nejde jinak než 5*. "Kam de, ty vole? Jak to chce řídit zvenku, dyž volant má tady vevnitř, ne?" :D

Tak Gladiátor je pro mě Holywoodský velkofilm s velkým "V". Charismatický a čestný Russell Crow mě vtáhl do Říma tak, jak se to ještě nikomnu nepovedlo. A I když je pravda, že po naprosto brilantně zpracované první polovině začíná film pomalinku ztrácet, pořád má hodně co nabídnout. K Zimmrově hudbě se nemá cenu moc vyjadřovat, protože je jednoduše geniální. Ale pokud přečkáte nepříliš záživnou prostřední část filmu a dokoukáte ho až k návratu generála do Říma, nebude litovat. Scéna, kde padne: "My name is Maximus Decimus Meridius, commander of the Armies of the North, General of the Felix Legions, loyal servant to the true emperor, Marcus Aurelius. Father to a murdered son, husband to a murdered wife. And I will have my vengeance, in this life or the next." mě pohltila natolik, že jsem na film začal pohlížet jako velice zaujatý divák :) Jeden z mých nejoblíbenějších filmů. 90%.

Ani seběvětší nadpřirozeno, ani samotná existence zóny, jakožto představitele pokroku směrem do neznáma, nemůže pomoci člověku ke změně. Jen to zase jen člověk, co může člověka změnit - viz onen pokoj. Stalker je ztvárnění člověka nikoli opovrhovaného, ale opovrhujícího současnotí a tím, co je a existuje. Ukazuje tu krizi již mrtvé ideje, beznaděje. A přesto Stalker nejedná pragmaticky, bez skrupulí. Věří v zářnou budoucnost dalších generací - viz. poslední scéna s telekinezí. Smysl života neexistuje. Smrt je jenom okolnost zaručující, aby nic nemělo smysl, nebo aspoň aby něco nemělo smysl. I přes všechno hluboké, opravdu hluboké filosofování, které film prošpikovává, jako slanina dobrou svíčkovou, se na film dá koukat a lze si z něj i něco vzít - scéna s telefonem, samotné (ne)navštívení pokoje, či konečná scéna s děvčátkem. Určitě to není nenáročný Holywoodský blockbuster na páteční večer :) Všem náročnějším divákům můžu jen a jen doporučit.