ViktorD

Vynikající!!! Na ploše 30 minut se odehraje takové drama, jež není schopen přinést leckterý celovečerní film. Uhrančivý Josef Abrhám je s to trefně mířenými otázkami zpřevrátit okouzlující neznémé ženě (Marie Drahokoupilová) celý její dosavadní život, rozmetat vniveč vše, čím se po dobu svého dvanáctiletého manželství obelhávala a postavit ji před holou, ničím nepřikrášlovanou skutečnost. A ona procitá, prohlédne, uvěří a rozetíná onen gordický uzel svého bytí... Aksál... Když vtom nádherně vygradované drama padá (zejména pro zcela psychicky zdevastovanu ženu) do "nečekaných" prozaických nížin. Velkolepé... Podmanivá hudba Luboše Fišera pocitově dokresluje atmosféru celého snímku a posouvá jej v hodnocení do nadoblačných sfér... Ano, vskutku ani jinak nelze!

Roztržka se Sartrem – ano, odtud se pak odvíjejí dva levicově zcela odlišné světy...

Ústřední hudební motiv (s mírně odlišným aranžmá) použil už dříve Jiří Šust v Menzelově Rozmarném létě.

Snad jen konec filmu mě zaujal, kdy snižují hladinu umělého jezera... Bylo to Lipno u Frymburka v místech, kde je dnes přívoz?

Doposud jsem se nesetkal s jediným filmem podle předlohy Vladimíra Körnera, který by byl špatný, nezajímavý či filmařsky zmršený. A nejinak je tomu i s tímto snímkem. Vladimír Körner je v celém svém díle nekompromisní strůjce unhappyendů, a tedy především realista.

Troufám si tvrdit, že tento film časem dozrál. Evokace někdejší doby a prostředí je takřka dokonalá, herecké výkony prvotřídní. Přiznám se, že když jsem snímek viděl poprvé (patrně někdy v polovině 80. let), spousta věcí mi přišla nepochopitelných, nemožných, z dávno zašlého světa... 20 let po pádu komunismu, a ejhle! – jako bych sledoval příběh ze současnosti...

Jak vidno, soudruzi neustále popíjeli. Krásná výkladní skříň socialistického konzumu, jemuž se však mohla oddávat jen hrstka vyvolených. Ostatně tak je tomu za každého režimu... Leonid Iljič byl tehdy ještě štramák, to o pět o šest let později při další návštěvě, kdy mu bylo uděleno vysoké státní vyznamenání, byl už vychlastanej natolik, že celej svůj projev prochrchlal, až se zdálo, že to je jeho poslední hodinka. Ale nakonec chlapec vydržel ještě několik let.

Zrůda rudá.

Tak to je koncert... Co?

Vynikající dokument, doporučoval bych všem staromilcům, kteří se opájejí "ostalgií", určitě nebudou zklamáni. A ti, kteří neměli tu smůlu tuhle dobu zažít na vlastní kůži, mají možnost poznat, jak zasraná ideologie zadupávala v reálu do země veškerou lidskost.