Madadajo

Nevím, jakási směsice vnitřních pocitů krajního naturalismu při doslova vraždění krávy a zároveň neuvěřitelně humanitnímu dojmu při setkávání obou starších postav ve mě vyvolalo ovzduší tohoto filmu. Cosi neopakovatelného a krásného i bojácného, stejně jako škoda lásky a dej sem ten gramofon. Četl jsem filmovou povídku od Juráčka a jeho scénář je zas trošku jinde (hodně mi chyběla zmínka o lesbičce při výčtu dívek které jíž při putování zahynuly, "stará" ji totiž zastřelila, protože to co byla, prostě nebylo správné, krásná metafora s... etc) a proto říkám, scénář odtud potud, a i když Juráček moc režisérskou profesi nepovažoval za umělecky tvárnou (nýbrž scénář a scenárista jím je), říkám, že toto je Schmidtův film - hudba, úžasná kamera! (nemluvě o záběrech z podhledu, nadhledu, úchvatné) a to vše dohromady, standing ovation...

Myslím, že to jak Juráček píše je důležitější než jak točí. Tento film je třeba číst a málokdo si všiml velkého množství vět s neuvěřitelným poselstvím... Přestaňte, copak toho vy holomci ještě nemáte dost?... Ty Valounek, ty seš stejně největší blbec celý Varšavský smlouvy... Vony stejně všechny ženy mají chlupaté nohy, jen ty chloupky jdou vidět pouze na slunci... Jen mi prosím tě řekni, jak já toho koně vyúčtuju? Dyť rána z děla stojí víc pane major... Už si někdy přemýšlel ve čtvrtým rozměru?... Já píšu asi pěti holkám / Co z toho máš z toho psaní? / Vony píšou samý takový blbiny / Jaký blbiny? / To se těžko povídá / No jaký blbiny? / Hele! "Nemusíš se bát, já tě nikdy nezradím" / Tsss já tě nikdy nezradím, no to je peklo / Nebo "miluju tě", už jsi někdy nějaký holce řek miluju tě? / Ne, neřek / Já taky ne a vony si klidně napíšou "miláčku miluju tě" / Nekecej že píšou miláčku / Píšou daleko horší věci / Jaký? / To se těžko povidá...(není to doslovný přepis, už si je přesně nepamatuju) etc etc... Některé komentáře zde jsou opravdu k smíchu

Myslím si, že to, co Pinback použil k přesvědčení bomby nebyla fenomenologie, ale karteziánská skepse, což je docela velká hrubka a nejsem si zcela jist, zda by to mělo patřit do parodický prvků. Nicméně nakonec je to stejně úchvatný film, který se v hlavě usadí. Já osobně bych jej umístil někam na střední cestu od psychologické sci-fi 2001: Vesmírné Odyssey k Červenému trpaslíkovi. Skákací balónek/pett je dokonalý, stejně tak všichni vousáči.

Škodolibý úsměv a neutuchající radost, že ještě stále je možné natočit jen tak dobrý film...

Film zářící nebývale silnou spiritualitou... ale scéna s kancem se sem asi vloudila omylem a dělám, že tam vlastně nebyla...

Spousta otazníků, ale ptát se "Proč?" jaksi není na místě... "You don´t have to do that..."

Skrytá masterpeace, která je dnes svou prastarou animací natolik nevýrazná, že málokomu stojí za to, aby ji sledoval pořádně... škoda... upíří gore horor pohrávající si s westernovými prvky, bez kapky sentimentu teče krev... film, který si na nic nehraje jako jeho mladší bratříček (jen ať se stydí za svojí americkost.... fuj!)

Původně sem dával 4*, ale ten film ve mě něco zanechal a i po dlouhém čase si jej dobře vybavím, takže 5* za jakési kouzlo, intimitu a psaní sms:)

"We love Dexter"

Krásně pomalé vyprávění, příběh o hledání, ale příběh je ztracen na začátku, je tedy zbytečný, jen něco málo přežilo, hledání konce... a snad i hledání malinkých krás všedních dnů, když se stávají nevšedními, Niko měl vlastně celý život nevšední, putování bez konce, hledání hodnot žití a kresby znamenající bytí...