roabe

O rozmazleném sobeckém frackovi, kašlajícímu na jakákoliv pravidla, kvůli němuž zemře několik lidí, je zničen neobyčejný "ekosystém", společenství a symbióza skupiny lidí (ochránců) se zvláštními tvory, a místo zaslouženého trestu se mu ještě dostane omluvy! Asi tak stejné, jako když vaše 10letá dcera při návštěvě ZOO vleze do lvího výběhu, aby si vzala domů malé lvíče, a přitom nezavře dveře klece, načež se jí i jejím rodičům policie, majitelé ZOO a pozůstalí po obětech predátorů omluví za svou nechápavost jejích potřeb a ještě jí lvíče nechají za odměnu.. Bylo by to celé dobré, kdyby to pro hrdinku skončilo fatálně, ale toho se v dnešní době přehnaného kultu dítěte těžko dočkat ;)

Tak Norové nejenom že kurví cizí tradice (viz Popelka), oni kašlou i na ty svoje! Pod heslem "mrtvý trol, dobrý trol" vzhůru k světlým multikulti zítřkům, bez toho špatného křesťanství, se srdečnými pozdravy salam alejkum! Zhovadilost neskutečná!

Sice fajn nápad využít (dosud téměř neznámý) potenciál slovanských pohanských božstev, jenže tvůrci se spokojili jen se zcela povrchním uchopením, navíc silně zkomoleným, což hned v zárodku nadělalo problémy a vyústilo ve zmatenost celého filmu. Prvním paradoxem je moravský původ této taškařice, jestliže Morava byla už od počátků vždy „křesťanštější“ než Čechy a dodnes to tak je. Druhým paradoxem je situování děje do regionu tzv. Valašska, jestliže osidlování tohoto výše položeného území probíhalo až v hodně pozdním středověku (tzn. skutečné pohanství raného středověku tam nemělo téměř žádný vliv) a děj filmu se podle kostýmů a staveb (rožnovský skanzen) odehrává až v nějakém 19. století. Třetím paradoxem je záměna raně středověkého pohanství za pseudofolklorní novodobé tradice, což je jev naprosto odtržený od původní reality. Prostě z bohů, které lze napasovat do pravděpodobného pohanského pantheonu, jsou to jen Svarog (Svarožic byl údajně jeho syn, tedy o zimním slunovratu novorozený sluneční bůh, z něhož křesťané potom stvořili Ježíška), Perun a Veles (jezinky, víly, skřítkové byly bytosti nižšího řádu). Všichni ostatní (Černoboh, Morana, Oseň!, Radegast, Vesna, Živa atd.) jsou až výmyslem národního obrození a znovustvořeného folkloru 19. století. Bohové ve filmu ovšem mají kostýmy ve stylu těch raně středověkých (s velkou mírou stylizace, která by jinak nevadila), takže se to tluče s oděvy lidí doby cca o tisíc let pozdější.. Nemá asi smysl rozepisovat se dál o spoustě ptákovin, svědčících o totální neznalosti a odfláknutosti čili amatérismu, věnoval jsem tomu čas jen proto, že je mi dost líto právě toho tématu, který u nás bohůmžel neumíme dobře uchopit či pochopit (to byl i případ slovenského seriálu Slované). A vím že je to pohádka, pro děti, ale proč jim, "probohy", blbnout hlavu..

Televizní vizuál a ještě k tomu odfláknutý. Děti, v dávných dobách, když se blížila bouřka, tak se seno na louce za vichru nedávalo do kupek (aby je vítr odfoukl), ale zavčasu (protože lidé tenkrát uměli odhadnout vývoj počasí bez meteorologů) se nakládalo urychleně na vůz a vezlo do stodoly. A vězte, že postavit si dům v údolí u řeky je opravdu hloupost (kdysi i dnes). Ale pohádková povodeň asi nebyla tak hrozná, když po ní nezbylo ani památky, travička zelená, světnice suchá, trapná scénka u "rozbitého" mostku.. Džber se špinavou vodou vylit ke studni(!) Písně strašlivé. Také máme v Čechách i jiné lokace než (zase) kamenolomy.. No alespoň nová lokace v dostavěném skanzenu v Přerově nad Labem. Herecky nejlépe princezna Valentýny Bečkové a královna Veroniky Kubařové, 60ti letý Ondřej Vetchý se chová jako pako. A nevím, jestli by byl pro 35letou královnu takovou výhrou.. Ale budiž, celkem to mezi nimi fungovalo.. Rozhodně horší než jednička, ale zase lepší než většina jiného českého pohádkového škváru.

Strašně pomalé, dialogy probíhají tak, že jedna postava něco řekne, druhá minutu zírá (jako že přemýšlí) než vyplodí nějaké moudro, načež reakce první postavy je obdobná.. Kdysi se říkávalo "zdlouhavý jak ruskej film", a to teda vážně nemusím. Kdyby to sestříhli do standardní filmové stopáže, tak možná, takhle fakt ne.

Mimořádně kvalitní kostýmy, zbroje i zbraně, costume designers si s tím evidentně dali práci. To se bohůmžel nedá říct o stavbách/kulisách, které jsou o řády nižší úrovně, jak z béčkové fantasy.. A vůbec množství dřevěných staveb v islandské krajině bez jediného stromu.. Ve vesnici na Kyjevské Rusi, v níž Berserkové loví otroky, se záhadně zjevila pohanská svatyně z Gross Raden (tj. polabští Slované v dnešním Německu), s kopií už mnohokrát provařeného tzv. zbručského idolu údajného boha Svantovíta, nalezeného sice na Ukrajině (originál je dnes v muzeu v polském Krakově), ale který je zřejmě podvrhem z 19. století.. Naprostým nesmyslem ve filmu jsou křesťanští otroci dovlečení z Kyjevské Rusi – jestliže tam bylo křesťanství zavedeno až na konci 10. století, a děj filmu se odehrává v 9. století.. Na druhou stranu mytologie, rituály, nebo třeba scéna v pohřební mohyle jsou ve filmu působivé. Nikoliv ale divadelně ploché herectví, které možná bylo tvůrčím záměrem, ale filmu ubírá atmosféru a přesvědčivost. Škoda, mohla to být pecka..

Moc by mě zajímalo, který dement u MagicBox rozhodl, že v Česku bude tento film vydán jen na DVD, zatímco ve světě je dostupné kromě bluray i 4K!!! Film, u něhož jsou důležité právě scény požáru, natočené ve výjimečně kvalitních kulisách speciálně dokonale postavených pro natáčení! MagicBox z nás dělá křováky, kteří nejsou hodni kvalitnější podívané! Místo aby koupil práva aspoň na bluray, utrácí peníze za úplně zbytečný dementní český dabing! Tak jistě, můžu si 4K koupit na Amazonu, ale jde o princip, když jiné totální hovadiny se u nás ve vysokém rozlišení vydávají... No ale k filmu: Annaud mě opět nezklamal. Jde především o obžalobu neschopnosti vedení pařížských hasičů. Nikoliv náhodou je v jednom záběru - ale pouze ve formátu obrazu 16:9 - pohled na oba nejvyšší velitele ve velitelském voze, na němž zůstal po ořezu jen nápis "dement" (z francouzského "Post de commandement"). Totálně zanedbaná požární ochrana katedrály včetně krizových plánů padá hlavně na ně, a to myslím chtěl režisér sdělit především, ostatně je to patrné u všech velících stupňů, potýkajících se neskutečně hloupě s celou situací. Ale jinak skvělý zážitek, děkuji PANE Annaude!

Všechno špatně, je mi líto.. Chtěl jsem věřit, že to nebude tak zlé, ale už od chvíle, co se na plátně objevil poletující dravec, zpomalený záběr klusajícího koně a kamenolom Velká Amerika s nápisem "Itálie", jsem se nepřestal uchechtávat a následně nudit až do konce.. Tak Statečné srdce? Spíš nepovedený klon Robina Hooda a Posledního mohykána, akorát že Sophie Lowe není Madeleine Stowe... Příšerná roztřesená, nepřehledná kamera, s tak tmavým filtrem, že i červená rožmberská růže má odstín hovna... (spoilery)      Děj filmu se odehrává v roce 1402. Jenže ve skutečnosti už od března 1402 byl král Václav IV. v zajetí ve Vídni na Zikmundův příkaz, a unikl z něj až v listopadu 1403. Proto jeho přítomnost ve filmu je totální nesmysl.      Jan Žižka se narodil kolem roku 1360, byl tedy zhruba stejně starý jako král Václav IV. (*1361) tzn. v roce 1402 bylo oběma cca 40 let. Zatímco herec Ben Foster by věkově odpovídal (je mu 42 let), 60letý Karel Roden rozhodně nevypadal na jeho vrstevníka.      Podle shody většiny historiků byl Jan Žižka jednooký už od dětství. Tedy nepřišel o oko až ve 40 letech, jak nám tvrdí film.      Žižka byl už před rokem 1380 ženatý, po roce 1400 ovdověl (a měl nejméně jednoho potomka, dceru). Měl mladšího bratra Jaroslava (který byl později spolu s Janem Žižkou členem loupežné družiny Matěje Vůdce) a sestru Anežku (kterou sice podle legendy prý zneuctil nějaký mnich, ale roku 1434 stále ještě žila na Novém Městě pražském).      Názor, že by vyšší šlechta programově pohlcovala menší statky nižší šlechty, je už překonaný. Příčinou nemajetnosti zemanů byla především roztříštěnost pozemkového majetku, k tomu nedostatek pracovní síly (po morové epidemii), takže výnos z majetku byl malý a nedokázal Žižku uživit. Proto také Žižka před rokem 1380 svůj dvorec v Trocnově prodal a nechal se najmout do služeb Jindřicha z Rožmberka (pro moho nižších šlechticů byla vojenská služba jediným schůdným řešením jejich situace). Tudíž v této době nemohl bojovat proti Rožmberkovi.      Tedy Žižka v Trocnově v roce 1402 už nic nevlastnil a ani jeho nejbližší rodina, takže filmová scénka z přepadení Trocnova je taky mimo mísu.      Asi nejlepší odborník na osobu a dobu Jana Žižky, historik Petr Čornej, tvrdí, že dobu od konce 80. let 14. století až do počátku roku 1405 trávil Žižka ve vojenských službách mimo České království, protože o něm není vůbec žádná zmínka. Kdyby běhal po českých lesích jako lapka, jistě by se o něm vědělo. Takže další doklad toho, jak fantaskní jsou reálie filmu.      Žižka se najednou objevuje až roku 1405 jako nebezpečný násilník, psanec, přední člen bojové družiny Matěje Vůdce, která přepadávala kupecké povozy, unášela i zabíjela lidi. Nejvíce škodili na rožmberských statcích (což je logické, protože se družina pohybovala po jižních Čechách, ale nemusela v tom být přímo nějaká osobní nenávist vůči samotnému Rožmberkovi). Každopádně Jindřich z Rožmberka byl vůdčí osobností panské jednoty a tím i politické opozice proti Václavovi IV., a jestliže roku 1409 Václav IV. přijal Žižku "na milost" a prominul mu všechny excesy, zřejmě to bylo i kvůli předešlým Žižkovým akcím proti Rožmberkovi. Od roku 1412 Žižka prokazatelně působil na královském dvoře, takže jeho zásluhy vůči králi musely být značné. Ale to je už mimo časový rámec filmu.      Zajímavostí je, že v této lapkovské době Žižka vyhledával úkryt ve vsi Hlavatce u ženy jménem Zdeníková, které dal z vděčnosti pozlatit nějaký šperk (možná šlo o důvěrný vztah, který mohl být využit do filmu spíš než fiktivní příběh s Kateřinou).      Přestože politická nestabilita a morová epidemie z konce 14. stol. byly hlavními příčinami ekonomického propadu Českého království, kdy rostlo sociální napětí a směřovalo k výbuchu husitské revoluce (vzdálené ještě zhruba 10 let), jednalo se o dobu několika desetiletí života v míru, o dobu rozkvětu architektury a umění (nazývanou příznačně obdobím krásného slohu). Teprve za Václava IV. byly dokončeny významné stavby založené jeho otcem (kamenný most, univerzita), postaveny hrady Točník nebo Krakovec vymykající se soudobým stavbám, dostavěn Vlašský dvůr v Kutné Hoře, mnohé církevní stavby atd., tudíž šedivý, rozdrbaný, rozpadlý, špinavý a temný filmový středověk vůbec neodpovídá realitě.      Václav IV. byl v inkriminované době ženatý se Žofií Bavorskou (která ve filmu vůbec není) a to, že neměli děti, ještě neznamenalo, že byl král teplouš, jak se snažil film naznačit, neboť i jiní Lucemburkové měli ze zdravotních důvodů problémy s početím. O sexuální orientaci krále svědčí mimo jiné Bible Václava IV., vytvořená na jeho objednávku, s množstvím kreseb (polo)nahých lazebnic nebo zmínka Aenea Silvia Piccolominiho o Václavově vášni k pohledným dívkám.      Strašné zmatky jsou ve filmových lokacích. Jestliže se děj měl odehrávat zejména v jižních Čechách, potom pískovcové skály a smrkové monokultury tam neměly co dělat. Velká vodní plocha byla v tehdejších Čechách vlastně jenom jedna, a to Máchovo jezero (neboli Velký rybník založený Karlem IV.). Rozhodně tehdy neexistovala Orlická přehradní nádrž (nad níž ve filmu poeticky přelétá kamera) a hrad Zvíkov tehdy čněl na vysoké skále nad úzkým skalnatým údolím Vltavy, nikoliv nad jezerem přehrady. Zvíkov ve filmu představoval „lovecký hrad“, a i když byl hradem královským, Václav IV. bezvýhradně upřednostňoval svoje hrady Žebrák a Točník případně Křivoklát.      Přitom ale skutečný Točník ve filmu evidentně nehrál sama sebe, protože na něm visel rožmberský erb. Rožmberkové jej totiž nikdy nevlastnili, navíc žádný z rožmberských hradů takhle nevypadal, je to typická a známá stavba královského hradu Václava IV. s unikátním nezaměnitelným řešením královského paláce. A když jsme u Točníku – v záběrech ze sálu královského paláce se nikdo nenamáhal nahradit barokní dveře a okna, na nádvoří střílí Václav IV. z luku na pozadí zříceného renesančního zdiva a aby toho nebylo málo, do točnických koníren v suterénu velkého paláce filmaři umístili obrovskou železnou klec se lvem, totální nesmysl nejen technický, ale i proto, že Václav IV. údajně choval takovou zvěř v Královské oboře (Stromovce) nikoliv na některém ze svých hradů nebo na Pražském hradě.      Křivoklát je ve filmu zcela bez úprav, takže detailně vidíme celkovou romantickou přestavbu provedenou Fürstenberky na přelomu 19. a 20. století, včetně novodobých oken, bývalé četnické stanice, současných omítek atd. Na záběru ze sálu hradu Křivoklátu si lze na zdi všimnout odkrytých pozůstatků starších konstrukcí, což je ukázka tzv. analytické metody památkové péče z 2. pol. 20. století (stačilo to zakrýt třeba nějakou textilií).      Na záběru Prahy resp. Karlova mostu a Malé Strany je vidět zalesněný vrch Petřín, přitom v této době tam byly vinice a jiné zemědělsky obdělávané plochy, ale hlavně se přes něj od doby Karlovy táhla zdaleka viditelná tzv. Hladová zeď (postavená ze světlé opuky).      Píseň "Ktož jsú boží bojovníci..." vznikla až ve 20. letech 15. století v souvislosti s husitským hnutím pod vlivem náboženských rozporů ve společnosti, proto ji nemohli zpívat otrhanci v lesích v roce 1402. A to vůbec nerozebírám, že husitská revoluce byla především revolucí náboženskou, bojem za "pravdu boží", nikoliv bojem za nějakou třídní spravedlnost, svobodu a rovnoprávnost obyčejného lidu! To hlásali komoušové a nutili Otakara Vávru při natáčení husitské trilogie, aby herci říkali jen "za pravdu", nikoliv "za pravdu boží"...     Nepočítalo se tehdy na "tisíce", ale na "kopy" (grošů), ačkoliv chápu, že to do angličtiny přeložit asi nejde.      A jeden z posledních záběrů je také zajímavý – Žižka už jako vojevůdce na koni ve zbroji připravený čelit křižácké jízdě – kamera sleduje palcát v pravé ruce a pokračuje pohledem na meč - NA PRAVÉM BOKU! Podle zavěšení meče by tedy Žižka měl být levák, ale to zase nehraje s přesvědčením režiséra, že měl slepé levé oko a tudíž bojoval pravou rukou...      Dalo by se ještě pokračovat záběr od záběru, scéna od scény, ale už mi větší část filmu úplně vypadla z hlavy (tak až bude film k dispozici pro doma). A to nerozebírám vzhled kostýmů, zbraní, rekvizit... Závěrem – tento film nemá s historií společného skoro nic.

Bezohlednost, brutalita, neúcta k životu, animální tupost vypitých mozků. Tvůrci zřejmě nechtěně ukázali hlubokou komplexní ruskou zaostalost, kde pár kilometrů za Moskvou panuje temný středověk, přitom vede nesmyslnou válku stojící miliardy. V té souvislosti je zajímavé jak si rusáci potrpí na západní zboží, auta, dovolené, což doufám skončí. Že by lidé nemysleli jako ovce či dokonce se režimu vzbouřili je v současném Rusku naprostá fikce. A přál jsem filmovému štábu to mrznutí při natáčení..

Zatím bezduchá bezemoční nudná multikulti povídačka o ničem. Ale i kdyby to mělo bombastický děj, prostě se nedokážu přenést přes černé elfy, trpaslíky ani černé či šikmooké chluponohé. Žánr fantasy má kořeny v reálných historických dobách evropského kontinetu, ve starých mýtech, bájích, legendách a pohádkách našich předků. Obsazení čmoudů je proti smyslu toho všeho, je to sraní na hlavu evropské kultuře. A všichni, kdo něco takového tolerují, tedy ti, kteří neznají svoje dějiny, jednou hořce zapláčí..