Anderas

Z krátkometrážních počinů bezkompromisně nejbrilantnější Švankmajer. Nejenže tu jeho úchvatné taktilní předměty mistrovsky rozbíjejí ony hluboko-pod-kůži-zaryté hodnoty, mistr se při tom vśem ještě stihne vysmát malosti českého ducha aby ten na oplátku udělal co? Z nedostatku argumentů se Švankmajerovi vysmál zpět. Komu že se to ale ten průměrný český mozeček vlastně směje?

Tak tady skutečně není co dodat. Vachler a celovečerní "film" je vražedná kombinace.

Možná právě kvůli faktu, že jde o úplně první filmovou adaptaci Poeova majstrštyku, to je v mých očích zárověn adaptace nejzdařilejší. Řekl bych, že i takto to mohl mistr Poe prožívat.

Za celý život jsem neviděl jediný film, který by během smrtelně krátkých 30 vteřin dokázal představit komplexnější příběh s jasnější a smysluplnější pointou. Tady patří panu režisérovi hluboká poklona.

Nejšvankmajerovější švankmajerovina ze všech švankmajerovin, kanibalistická lahůdka pro skutečné gurmány, ohlodáná kost surrealismu, věčně hladová česká držka, tři stupně absurdity, ranní pochoutka z desinfikovaného výtahu, naturální oběd Strausse, Krause a toho třetího, Abendessen nevýdaných dobrot čerstvě připravených. Mňam, mňam, mňam, co jen si dnes dám?

Pro mne tedy neskutečné překvapení. Přesně takto si představuji historický velkofilm o člověku, který změnil dějiny. Jistě, úchvatné bitvy, scenérie apod ....to ale stačit nemůže. Tady Stone vykročil pravou nohou a natočil excelentní film o nemocné duši Velkého člověka, kterého nedovedl pochopit vůbec nikdo. A když říkám nikdo tak tím myslím i zástupy diváků, kteří - v lepším případě až po skončení filmu - znechuceně zahodili krabici s popcornem a vydali se za lepšími zítřky.

Vtěsnat miliony let historie lidské rasy do necelých tří hodin tak geniálním a vševypovídajícím způsobem se jinak nepodařilo skutěčně nikomu. Nejdokonalejší filmový střih, posouvající časovou přímku o několik tisíc dimenzí dopředu, úchvatná avantgarda György Ligetiho spolu s překrásným vesmírným valčíkem v podání Strausse, sugestivní výtvarné zpracování, nenapodobitelná atmosféra klaustrofobie z nekonečna, vtírající se technologická paranoia jménem HAL a v neposlední řadě dokonale podaný zrod další a další generace činí z tohoto díla jeden z největších klenotů světové kinematografie.

Asi bych si měl po těch letech dát menší rekapitulaci, ale dodnes si pamatuju osudné setkání s tímto filmem, kdy jsem ještě jako malý, filmem toliko neposkvrnéný, okusil sladké sousto z nepoznaných krajů Lynchovi imaginace a ač Duna není mým nejoblíbenějším kusem i přes mou neumírající lásku k sci-fi, otevřela mi oči pro jiný druh zážitku, daleko za hranicemi obyčejnosti. Nebudu si hrát na to, že jsem Dunu tehdá pochopil, možná by se mi to ani dnes nepodařilo, to však již "vzdělán" kompikovaností a komplexností předlohy. Duna, nezavisle na jejích objektivně-subjektivních kvalitách odemkla mé srdce pro úžas.

Brilantní scénář je pro Švankmajera skálopevným základem, na kterém rozestavěl vynikající, otevřenou, groteskní i hrůznou zámeckou podívánou. Šílení mají vše, co od srdcového kusu požaduji. Hororovou náladu, leč se satirickým nadhledem, obrazově znečištěné, však právě proto fotogenické prostředí, dekadenci v mluvě i činu, ikonické postavy (Tříska a Huba), surrealismus, metaforické a snad i metafyzické překračování běžných témat, Poe, ... šílenost. Myslel jsem si, že má Švankmajer to nejlepší už dávno za sebou, leč toto je teprve vrchol.