Kalimero13

Jako velký fanda původní trilogie musím smutně konstatovat, že The Bourne Legacy opravdu není tím Bournem, na kterého by leckdo čekal. Na druhou stranu má sympatický začátek a pár světlých momentů...což je něco, co se o následujícím pokusu vrátit se do sedla už říct vůbec nedá.

Civilizace... Vůbec jsem netušil, do čeho jdu a zase se jednou ukázalo, že je dobře si o filmu nezjišťovat vůbec nic. Neuvěřitelně zahrané, surové a svým posláním mrazivé. Příběh je jednoduchý a prakticky se odehrává až v poslední třetině a jde o nejvíce filmovou, ale právě nejslabší část filmu. Extrémně silné jsou ty až téměř lehce dokumentární první dvě třetiny. A rozhodně to není kvůli surovosti, která tu není samoúčelná ani přehnaná.  Coby neznalý, kam se bude film každou minutu ubírat, jsem byl očarován tím přerodem malého kmene po obrovskou zkaženou civilizaci, kde paralel by se našel přehršel. A ta samotná tečka je jednoduše perfektní. Dělá nádherný můstek celému smyslu filmu. Brutalita během filmu, na kterou jste se mohli nezúčastněně koukat přes prsty, jakožto akt "barbarů" nehodný té "opravdové" civilizace, vám pouhým zedním záběrem pěkně zhořkne na jazyku.

To, co se na začátku jeví jako exkurze do zhýralých praktik bohatých, se ve skutečnosti ukáže jako mnohem obecnějším filmem o tom, jak moc mění lidi. A peníze jsou jen jedním nástrojem, jak být u moci. Extrémně vtipný ale i mrazivý film o tom, jak nikdo o tu svou moc přijít nechce a jak nesnesitelný věcí s ní dělá.

Samotného mě překvapí, jak některé starší filmy (byť stále vychvalované do nebes) mnohdy pro moderního diváka už moc nefungují a jak některé přes své neduhy stále fungují dobře a zachovávají svou dobovost jako klad. A The Last Boy Scout je rozhodně jedním z těch filmů, které stále fungují a přenesou vás zpět do devadesátek. Takže pokud jste naladěni na tuto vlnu, užijte si film, kde hlavní hrdina hláškuje snad každou druhou větou.

Podobně jako v Sex, Lies, and Videotape, zde (především na začátku) Soderbergh kouzlí čarovnou ambientní atmosféru. Neznám knihu, netuším, jak moc si z ní film bere. Obsah samotného filmu, jeho poselství a podání jsou ale obrovské zklamání. Mám rád filmy, které mají těžkou tématiku, nejasné závěry i otevřené konce. Solaris je ale jedním z těch filmů, které si na toto jen hraje. Události ve filmu je ve skutečnosti naprosto jasné a přímočaré. Normální zdravá inteligentní postava se s nimi dokáže vyrovnat a rozhodovat se správně, byť chápu, že okolností nemusí být jednoduché. Tvoje žena je pravděpodobně bipolární. Neříct ti o potratu rozhodně není nice. Její sebevražda není tvoje vina. Ten tvor před tebou rozhodně není ona ,na zem si jí vzít nemůžeš a ona ani žit nechce. Jakákoliv snaha držet se té mrtvé představy života s ní je extrémně nezdravá neschopnost to uzavřít. Rozhodnutí zůstat na lodi a přebývat v nějaké iluzi, která má daleko do přirozeného života, je jednoznačně špatné rozhodnutí. Tohle není film, který by se snažil ukazovat nějakou těžkou tématiku, nějaké dilema člověka. Je to film o člověku, který místo aby začal nový život, se raději "zabije" a bude žít v iluzi s bytostí vytvořenou čistě z jeho vzpomínek. To není zdravé, chvályhodné ani to není poselství hodné zachování.

3 x wooow. Nejvíce vás filmy dostanou, když to nečekáte. A co je Sex, Lies, and Videotape zač, jsem netušil ani v nejmenším. A rozhodně jsem netušil, jak silně mě dostane každej aspekt filmu. Užíval jsem si každej komorní rozhovor, žasl jsem nad jednotlivými herci i zajímavými postavami. Celá ta ujetá hlavní myšlenka se mi líbila a velkou radost mému naivnímu já udělal i závěr. Ale ten styl. Ten štýýýl. Ten film má tak skvělou atmosféru, takový vibe, který leckoho možná může uspat, mě ale očaroval a mrazil. Byl to takový psychadelický tlumený ASMR zážitek :)

Jako fanoušek Darrena Aronofskyho jsem měl od filmu určitá očekávání. Což nikdy není dobře. V tomto případě dvojitě, protože film se lehce vymaká předchozí tvorbě. Přestože jsem si užíval Fincherovský vizuál, opravdu skvělé herecké výkony i uvěřitelnost každé scény, měl jsem místy obtíže ztotožnit se s motivacemi a chováním některých postav, v čímž důsledku ve mě tolik nerezonovalo celkové poselství filmu, aspekt, který mě u Arofonskyho filmu vždy zadrtil do země na dlouhé dny. Možná je to ale známka o mě a musím do filmu ještě dozrát nebo ocitnout v jiné životní fázi s jinými zkušenostmi.  Rozhodně za shlédnutí stojí.

Na celé té tématice je ve skutečnosti nejděsivější ten obecný přístup k diskuzi - extrémní polarizace, vytvoření dvou táborů, kde místo mají jen silné emoce a názory. Pokus o opatrné použití logiky se trestá dehonestováním jednou či druhou stranou, vtipně mnohdy oběma :) V momentě, kdy dobrá víra v konstruktivní diskuzi je smetávána ze stolu, víte, že je něco špatně? Přál bych si, aby k sobě lidé byli více ohleduplní a empatičtí, otevření pohledům, které sami nemusejí sdílet nebo chápat, protože to neznamená, že nejsou reálné. Zároveň pevně věřím, že v honbě za touto snahou neztratíme smysl pro logiku.

U kousků jako je tento si člověk vždy uvědomí, jak zrádné hodnocení na CSFD jsou. Verbale, ty vole, příště udrž svůj vocas v říši svých svých představ, stejně jako 99% tvých sexuálních zkušeností. To ti snad dovolí nalít zpátky krev do mozku, kterej začne fungovat a uvidí, že číčovina podobnýho kalibru, tu už dlouho nebyla. Přitom první díl, přestože tam vidíte ty náznaky béčka, se tváří, že by ještě mohlo jít o něco zajímavého. Ale každý další díl s železnou pravidelnosti shodí úroveň seriálu o level níže, až se sami divíte, kam ještě se dá klesat. O boy, a že se klesá. Poslední díl je už jen meme vyvrcholení totálně nefungující logiky, trapných herců a neuvěřitelného světa, spojujícího se do nejtrapnějšího a nejnesmyslnějšího vyústění. Pokud od filmografie očekáváte, aby scénář alespoň na oko fungoval, vyhněte se obloukem.

Pouhá ozvěna prvního dílu, co se týče specifického humoru.