Kalimero13

S Monty Pythony jsem se setkal jen ve formě pár různých scének. Bál jsem se, že si k filmu neudělám cestu kvůli jeho stáří. Nemohl jsem se ale více mýlit. Už od prvních sekund naprosto skvělý absurdní humor, který mi sednul a překvapivě i skvělé středověké vizuály. Mrtě dobrých nápadů na relativně malé časové ploše. Velice silné 4*. Nikdy jsem netušil, že se boření čtvrté stěny dělo tak silně už takto dávno.

Dokonale temná atmosféra, kde prostředí je věčně prosluněné, až neúnosně horké. Temno tu vychází z každé druhé postavy městečka Wind Gap. Do Sharp Object jsem se zamiloval. Ne pro to, že ukazuje, co by se mi líbilo. Naopak. Tak intenzivní alkoholismus všech okolo, především hlavní hrdinky, mi šel hodně proti srsti. Líbil se mi ale způsob, kterým Vallée zachycuje tu nově nastavenou normu pro společenské "zlo", které kvete mezi řádky. Líbil se mi, jak tu mnozí zmínili, ten neustálý neklid vycházející z vizuálu. Ty flashback prostřihy mě mimochodem dost připomínaly ty z Arrival, kde Amy Adams také hrála, přestože tam měli větší funkční význam. Já bych chtěl mluvit ale především o příběhu. Ten je pro mě obecně hodně důležitý a je důvodem, proč nedávám 5*. Konec totiž zcela obrátil nastavenou rétoriku celého seriálu a zničil tak, co dlouze budoval. Že dění v posledním díle ohledně vražd nesedí a pravý vrah je jiný, muselo být divákovi jasné. Že postavy v seriálu totálně ignorovali logické vrtochy a klidně odsoudili matku, je jen špatně napsaný scénář. Závěrečné odhalení mi pak nepřišlo šokující, ale pitomé, laciné a nevysvětlující. ALE POZOR – není TAK nesmyslné, jak někteří uvádějí. Mimo jiné i v těch pár potitulkovách scénách (i ta uplně na konci) se dá najít dost informací, které vysvětlují některé motivace vraha. Proto bych rád vypíchnul pár bodů, které jsem ze seriálu vypozoroval (knihu jsem nečetl), ale v komentářích vůbec nezaznívají, naopak se tváří, jako by seriál v tomto nedával smysl. 1) Amma trpí stejné jako Adora Munchausenovým syndromem, byť tou druhou variantou, kdy se ráda opečovává. Jedná se tak o zajímavý symbiotický vztah, který je však současně toxický a vedl zřejmě z velké části k utvoření osobnosti, kterou Amma je. Sama Amma doslova zmínila, že má ráda, když jí matka tak opečovává, přestože nátura její péče je jasně nezdravá, což Amma sama vidí. Přesto v posledním díle raději, jak samá říká, "zůstává její hodnou holičkou", než aby šla pro pomoc. To nic nemění na tom, že je Amma puberťák a má i vlastní touhy, které se dost často kříží s tím, být loutkou své matky, proto v Ammě rostou protichůdné silné emoce - na jednu stranu matku miluje, na druhou jí nenávidí... 2) 1/2. Motivace pro zabití dívek je žárlivost - Amma na dívky žárlí, protože jim Adora věnuje čas a lásku. Jak sám John říkal, Adora do nich vkládala spoustu energie, když už to ostatní vzdávaly, doslova řekl, že Adora snad byla jediná v tom zpropadeným městě, kdo je měl opravdu rád. A to Ammu sralo. Můžeme to vidět i v posledním díle, kdy pro Ammu roli Adory převzala Camile. Jakmile Ammina nová kamarádka projeví náklonost ke Camile, Amma naprosto neadekvátně a podrážděně odsekne, že jí jen podlézá. Očividně jí tedy vadí, se objeví jen sebemenší náznak, že by jí někdo "její" Camile měl brát. 3) 2/2 Motivace pro zabití dívek je pomsta Matce - jak jsme psal dříve - city Ammy k Adoře byl mix lásky a nenávisti. A agresivita vyústěná vraždou je projevem této nenávisti. To bylo jasně ukázáno několikrát během seriálu tím, že měly oběti nalakované nehty, přestože to tak normálně neděly. A jak se ukázalo v závěru, barva měla symbolizovat stejný lak, jaký nosila Adora. Amma si tak zabitím plnila touhu vybít si na matce agresi. Výše zmíněné body nedělají ze zakončení uplný nesmysl. Postava Ammy tedy má svoje motivace a je uvěřitelná. Není to tedy jen rádoby šokující závěr. Rozhodně to ale není skvělý záběr, jaký by si seriál zasloužil. Stále je extrémně useknutý. Stále je tam spousta nesmyslů, nevysvětlených věcí či prázdných linek. Zcela na palici mi přijde použití vytržených zubů. Typicky jen na efekt pro diváka. Zcela nevěrohodné mi přijde, (přes dokola opakované "udělají pro mě cokoliv), že by k takovému brutálnímu činu přemluvila svoje kamarádky, které se chovají jako nic. Šance na 3 psychopatky v tak malém městě je nulová. V praxi by tedy nic podobného provést nemohla. Zcela nerealistické je, že by zabila novou kamarádku ze St.Louis. V ten moment z Ammy udělali jen tupou vražedkyni, co se ihned nechá chytit. Alan je tady také extrémně nevysvětlen. Očividně ví o Adořině stavu, viz míchání "léku" a podporuje/toleruje to, ale totálně tápu, jestli věděl o vraždách, jestli fakt, že s Adorou nesdílí lože, je jen protože Adora chrápe s šerifem, jakou roli v tom hraje Alanova "návštěva" Adory v noci, jakou roli v tom hraje skrýš v lese plná sado maso fotek, jakou roli v tom hraje jeho podivná osobnost, která je extrémně klidná a neustále realaxuje a asi nikdy nepracuje, jeho očividná podpantofilizace, atd. V seriálu je řada dalších linek, které nejsou vysvětleny, zapadly nebo jsem je jen nepochopil, a to je hrozná škoda.  Sharp Object si zasloužili podobný kulervoucí tečku, jako měla Gone Girl - naprosto dokonalý film, kde odhalení má koule na to objevit se v půlce stopáže, protože samotné mrazení, které vás bude provázet po další týdny a měsíce, následuje na samotném konci skvělou tečkou, která není laciná, ale chytrá. A to je pravý opak toho, co se nachází zde.

Až zpětně jsem si uvědomil, co mě na Thelmě tak fascinovalo - nezanedbatelné množství scén, které jsou sice vizuálně klidné, ale mentálně fakt drastický. Úvod s otcem a dcerou v lese, postava pod lampou, rozhovory s otcem, to ticho po dětském pláči, vlasy ve skle, samozřejmě led a především scéna klidné vodní hladiny. Klobouk dolů za scénu, kde absence dramatu, ukázáním klidné hladiny v momentě, kdy by ten člověk měl bojovat o život, ve vaší hlavě udělá mnohem více zděšení, než shlédnutí skutečného zápolení. Ten pocit, že se radši utopíte... Do toho krásný obraz, prostředí, skvělé umírněné herecké výkony... kvůli tomu všemu člověk odpustí i ty zjevné logické díry.

Klobouk dolů za provedení a schopnost to takhle držet celou délku filmu. Řada chytrých a zajímavých způsobů, jak formu využít, určitě nejde jen o pozlátko. Ale takový nelogický brak, do kterého se scénář propadne, podtrženo fakt hroznými hereckými výkony (zdravím, detektivko), to jsem nerozdýchal. Jeden z těch filmů, který vás rozesměje, přestože to neměl v plánu.

Sílu hudby si člověk uvědomí, když ho z ní mrazí po zádech, ale bohužel i v situacích, jako je Hollars. Lehce nadprůměrný kousek od Krasinskiho byl stržen do vod WTF tím nejkýčovitějším a nejpřeslazenějším soundtrackem všech dob. Ta hudba tam doslova transformuje řadu scén do patosu a uplně je ničí.

Shlédnuto hned druhý den po All the President's Men. Byť ten film nemá to kouzlo výše zmíněného, dělá sakra dobře řežii a vedení příběhu. Každý moment víte, kde jste, co se děje a kam to směřuje. To jsou aspekty, díky kterým se mnohem lépe dokážete spojit s příběhem a prožívat ho. Proto o hvězdičku více. Jinak v kontextu, co se nyní děje s Trumpem ... nechápu, jak to Nixonovi mohlo projít bez trestu.

Ta atmosféra tam je. Bohužel překrytá scénářem, který na vás bude házet jedno neznámé jméno za druhým, bude nutit dělat postavy akce vytržené z kontextu, díky kterým budete mít celou dobu pocit, že víte jen polovinu toho, co se děje. A ten závěr. Moment, který dokáže filmy pohřbít i vytáhnout na výsluní. Tak ten závěr.... ten tady chybí. Když už myslíte, že jdete do finále, film celé dění odbyde pár titulky. Nazdar. Takhle se příběh nestaví. A jinak i zde lze vidět náznaky toporných hereckých výkonů, tak typických pro starší filmy.

Nevěřil bych, že ptákovina o 6 let mladší, než já, na mě bude házet vtipný absurdnosti kadencí, že se sotva stačím nadechnout. Stopáž je tak akorát, protože ke konci už se to začne zajídat, ale palec hore za to, jak na pilu to dokáže tlačit oproti čemukoliv, co jsem v poslední době viděl.

Polovina komedie, polovina na prdel sedící přednáška, jak by si měla společnost místama vytáhnout hlavu ze zadele. A kdo má pocit, že snad některý z vtípků je nevhodný nebo se dokonce sám cítí uražen, tak pro něj je přesně ta "edukativní" část.

Sám jsem překvapen, jak mě film nadchnul. Netuším, jestli celá ta zápletka s vyšetřováním byla vymyšlená, aby vůbec bylo co točit, protože mě přišlo divný, že by někdo tak samozřejmou věc, s jakou se vytasili na konci, na začátku nevěděl, ale na tom ten film naštěstí nestojí a nepadá.