Klay

Nejlepší Rothova práce. Má výborně navozenou, archaickou atmosféru, vtip a trefně paroduje zaběhlá žánrová klišé. Škoda, že podobnej cit pro žánr neprojevuje režisér taky ve svých celovečerácích.

Zvláštní snímek, který na jednu stranu exceluje pokud jde o technickou stránku vyobrazení poničeného Londýna budoucnosti a dokumentaristické pojetí akčních scén, servírovaných prostřednictvím stále delších a delších záběrů, na druhou stranu selhává po dějové stránce, scénáristickou pustotou a emociální prázdnotou, ale když koukám na commenty okolo, tak to bude asi jen můj subjektivní názor (za kterým si samozřejmě přesto stojím a započítávám ho do minusů filmu). Fakt je, že ani ty potenciálně nejsilnější scény (závěr) se mnou nijak zvlášť nehnuly. Já si naštěstí potrpím na propracovanou formu a technické vychytávky a pokud film v těchto kategoriích skutečně exceluje, pak jsem mu schopný odpustit mnohé, včetně mdlé story. V tomto směru však nastává značný problém, když se asi po třetině filmu děj přesune z toho krásně vykresleného postapokalyptického prostředí do lesů a luk. V tu chvíli proud vizuálně úžasných scén ustává a na povrch vyplouvá jak málo se vlastně děj pohybuje kupředu. Spostu scén v této části naštěstí zachraňuje skvělý Michael Caine. No a poslední třetina už je opět výborná, za čisté 4*, celek však jen za 3,5, ale díky nevšednímu diváckému zážitku a relativní originalitě (na současné poměry) zaokrouhluji nahoru.

Chytré romantické drama s propracovaným scénářem (Scarlett je pro tentokrát až plusem číslo dva). Hlavní hrdina v podání pro mě zcela nezapamatovatelného řadového fracka Jonatha Rhyse Meyerse podává slušný výkon, je přiměřeně slizký a divák s ním nikdy zcela nesympatizuje. Příběh má zpočátku slušný spád, v prostřední třetině se však začne motat na místě. Závěrečná půlhodina vše s přehledem zachraňuje, když děj nabere (alespoň pro mě) zcela nečekaný směr. První Allenův film u kterého jsem nejen neusnul, ale dokonce se mi i líbil.

Takový fantaskní nesmysl o 0% artu a 100% zábavy. Pokud se vám líbí Shinobi, zkuste tohle. Triky jsou slabé a maximálně nereálné, kupodivu tím nijak nenarušují pohádkově naivní atmosféru. Děj o partě mladých lidí, které vychovává jakýsi krutovládce jako své vlastní děti a bojovníky zároveň rovněž nepřekvapí. Pokud ale víte co čekat, nebudete Storm riders zklamáni. 3,5*

Slušné drama, v první půlce i docela vtipné a nabušené skvělými scénami. Časem mu bohužel trochu dochází dech, takže začíná jako výborný, končí jako lehce nadprůměrný film. Cage je ovšem loser k pohledání. Přestože do středního věku a do rodinného života mám ještě daleko, musel jsem s ním soucítit. Ve chvíli, kdy se pokouší sblížit se svou tlustou dcerou, nebo když se naváží do nového milence své bývalky člověk neví, zda se smát nebo smutnit. Škoda že ten humorný tón časem úplně vymizí a film se začne brát zbytečně vážně. V závěru se navíc scénarista utrhl ze řetězu a doslova sype jedno životní moudro za druhým. Přesto byl můj výsledný dojem kladný. Bavil jsem se, osud hlavního hrdiny mě zajímal, takže spokojenost.

Výhrady bych měl a ne nepodstatný....ALE od 2,5 hodinového oscarového favorita jsem čekal něco mnohem slabšího. Příběh není nějak objevný, ale Scorsese by slušně zfilmoval snad i scénář, se kterým si zrovna někdo vytřel řiť, takže naděluje jednu silnou scénu za druhou a napjatý vztah mezi hlavními hrdiny (výjimečně slušný DiCaprio a výtečný Day-Lewis) udržuje řádně napjatého i diváka. K těm výtkam - Scorsese si v poslední třetině vzpomněl, že vlastně nechce točit komorní příběh o pomstě jednoho mladíka za vraždu otce, ale pořádně rozmáchlou story o vzniku New Yorku. Příběh se v tu chvíli rozpadne na sled emocí prostých scének a děj začne být nepříjemně zkratkovitý. Nečekejte žádný vygradovaný závěr, příběh většiny postav mi přišel jako neukončený, prostě mám z toho finále dost rozpolcené pocity. Ale jinak je to mnohem lepší film než Letec, i přes zabijáckou délku rozhodně nenudí, má dobře napsané postavy a pěknou hudbu. Co chtít od velkofilmu víc?

Znalci mangové předlohy budou zklamáni, protože ve filmu není žádné násilí ani sex. Já se mezi ně neřadím a tak jsem si mohl tuhle šílenost made in japan dokonale užít. Zpočátku to opravdu vypadá jako blbost, vizuální dojem nic moc, herecký projev rovněž (alespoň že je hlavní hrdinka vážně hezká) a režisér nemá dynamiku zrovna v malíku. Ale to přejdě, časem se buď chytíte a přistoupíte na absolutní relaxační pohodovku s mozkem v poloze off anebo film naprosto zavrhnete. Těžko jednoznačně doporučovat, ale pánská část publika se slabostí pro asiatky si to užije určitě lépe než dámy...a málem bych zapomněl; úplný závěr je skutečně krásný. Tak trochu poetický, tak trochu jako z jiného filmu. Kdyby podobně vypadal i zbytek, šlo by o skutečnou perlu mezi japonskými manga adaptacemi.

Pro Miikeho typicky divný film, kterému bych mohl vytýkat spousty nedostatků: nízký rozpočet, televizní vizuál, nehezké počítačové triky, nulový děj a středně těžký onanismus. Bitek je dost, mají občas i dobrý nápad, ale mohly by být propracovanější, krev stříká nedostatečně často a o nějakých usekaných končetinách si můžete nechat jen zdát. Příběh o neustálém reinkarnování hlavního hrdiny v různých obdobích je dost chatrný a navíc se to tváří jako strašné umění, postavy vypouštějí jeden pseudofilozofický žvást za druhým a z toho pak vyplývá místy skomírající tempo. Tak proč se mi to i přesto líbilo? Nedokážu vysvětlit. Je to prostě experiment u kterého jsem se dobře pobavil a u těch pár rozvláčnějších částí jsem minimálně zůstal zvědavý, co bude dál.

Aja se trochu přizpůsobil hollywoodským poměrům a oproti Haute Tension ubral na brutalitě (to platí i pro unrated verzi). Stále je to však krvavý nadstandard o pár vskutku mistrovských scénách. Přepadení karavanu patří mezi to nejlepší, co jsem v posledních pár letech v hollywoodském hororovém mainstreamu viděl. Rozjezd je pozvolný, nikoliv však nudný, postavy na poměry žánru dobře rozpracované (a následně rozporcované), trochu mi potom zamrzelo jak rychle, bez grácií byly zabíjeny, ale to zase napomáhá syrové atmosféře. Závěrečný revenge je hodně silný, akční a napínavý ve stylu nedávného The Descent (i když stále ne tak intenzivní). Mám ale pocit, že některé brutalitky už byly dost samoúčelné (krumpáč v hlavě), bez toho nekompromisního stylu mordů z prvních dvou třetin. Je vidět, že Aja má velký potenciál, ale k maximálnímu hodnocení, by potřeboval propracovanější scénář. Hills jsou přesto jedničkou na poli remaků, a za svoje kvality vděčí hlavně režisérovo zápalu a pochopení pro moderní horor.

Jeden z prvních velkých CGI blockbusterů mě ve své době naprosto dostal. Hlavně proto, že nejde jen o ukázku nových technologií, ale o výborný a napínavý dobrodružný thriller.