The Graduate

Po všech stránkách fantastický film. Jedna z nejlepších kapel historie (možná úplně nejlepší) si zasloužila důstojnou biografii a v podobě Bohemian Rhapsody se jí bezesporu dočkala. Nejde začít jinde, než u fenomenálního výkonu Ramiho Maleka. Možná je to klišé, ale on Freddieho nehrál, on jím byl. Ostatní členové kapely nezůstali pozadu a třeba představitel Briana Maye byl svému skutečnému protějšku až neskutečně podobný. Film ani na chvíli nenudí a šikovně mixuje zábavné a vtipné momenty s těmi vážnějšími a dojemnými. Chválit hudbu by bylo nošením dříví do lesa. Pranic mi nevadilo ani poupravení určitých faktů z historie kapely, filmu a jeho dynamice jenom prospělo. No a závěrečný koncert Live Aid je snad to nejlepší hudební vystoupení, co jsem kdy v kině viděl. Člověk se zkrátka na 20 minut přenese do londýnského Wembley 13. července 1985 a sleduje Queen živě, jinak se to nedá popsat. Určitě nezůstanu u jedné návštěvy kina, tento film chci co nejdřív vidět znovu! Bravo, bravo, bravo.

Zatím jednoznačně nejslabší Belmondův film, co jsem viděl. Nezajímavý a nudný scénář, nesympatický hlavní hrdina a hudba, která se do takové kriminálky absolutně nehodí, třebaže je sama o sobě kvalitní (de Roubaix byl opravdu mistr). Nezachránila to ani Joanna Shimkus, která o rok předtím zazářila v Dobrodruzích, tady prostě neměla co hrát. Zhruba od půlky filmu jsem už jenom sledoval čas, dění na plátně mě absolutně nebavilo. Naprosto očekávatelný a nicneříkající konec tomu nasadil korunu.

Nádherná oslava přátelství, snů, a touhy po dobrodružství. Říkám si, že každý by v sobě měl mít něco z Rolanda, Manuho a Laetitie. Aby nebyl takový panák, jako ten, se kterým tančila Laetitia v kasinu. Její rozhovor s ním a zklamané „no právě“, to zkrátka nemá chybu. Fantastičtí Delon a Ventura, dva herci s obrovským charismatem, kterým to jejich kamarádství a snění věříte od začátku do konce. Krásná a trochu tajemná Joanna Shimkus. Vynikající scénář. Skvělá hudba. Nezapomenutelná pevnost v moři. Původně jsem hodnotil 4*, ale po několikerém zhlédnutí a zamyšlení nad tím, co jsem si z Dobrodruhů odnesl, musím ještě zvýšit. Strašně krásný film po všech stránkách.

Tak to bylo hodně špatné. Nelogičnosti a plot holes v podstatě od prvního okamžiku, celá řada naprosto zbytečných zápletek a polozápletek, zcela nefungující a očekávatelné zvraty, nepříliš sympatické postavy. Jak už tu někdo psal, tento film mě dostal na temnou stranu. :) Zhruba od poloviny filmu už jsem se jenom nudil a bylo mi prakticky jedno, jak to celé dopadne, u SW pro mě věc naprosto nevídaná. Tak nějak jsem totiž cítil, že to bylo jedno i tvůrcům, klasické kouzlo SW je zkrátka pryč. Hlavně tam nasekat co nejvíc akčních scén a rádoby vtipných momentů. Jasně, SW byly vždycky o akci i humoru, ale nikdy JENOM o akci. Tady je prostě příběh slabý jak čaj. Republika zanikla? Jakto, vždyť v EP VII byla nejničivější zbraň Prvního řádu zničena, ne? Koho se ještě snaží Odpor kontaktovat, když asi 10x za film zmíní, že jsou poslední a žádné spojence nemají? Nic z toho se z filmu nedozvíme, asi si Disney šetří munici na alternativní vesmír, co já vím. :) Pro mě každopádně velká nuda, která se Star Wars nemá nic společného. P.S. Master Codebreaker mi přišel fakt cool, těšil jsem se, že do té bídy přibyde jedna zajímavá postava. A zase nic. :D. Zajímavé komentáře: Alien220, Graww.

Úplně zbytečný film. Zatímco v legendárním Kurvahošigutntag byl Bohuš vtipný buran, který chlastal, kouřil oblíbené Startky, sem tam si zašel do bordelu a hláškoval na počkání, tady je už jenom unavený a smutný dědek, který se snaží filozofovat, má halucinace a klidně se nechá dcerou zavřít do „odmašťovny“. Já takovou proměnu nechápu a pranic se mi nelíbí. Bohuš si jezdí na koňovi, létá helikoptérou a chodí na jednání, já ale netuším, proč bych to měl sledovat. Na rovinu přiznávám, že jsem měl chuť film odpískat ani ne po dvaceti minutách, je to příšerná nuda. Příběh úplně o ničem, hlavní děj končí zhruba v půlce filmu a od té doby je to jenom výplň, která nemá vůbec nic společného s tím, co jsme sledovali dosud. Konec nebo vyústění taky žádné. Co herečka? Co Irénka? Co Vlastička? Nic z toho se nedozvíme, hlavně, že se Bohuš vrátí na léčení...Kromě toho si nejde nevšimnout, že je to celé natočené neskutečně amatérsky, Bolek se ani nesnaží hrát, spíš mi přijde, jako by si natáčení filmu spletl s dalším dílem Manéže nebo divadelním vystoupením. Bohuš hraje první ránu na čtyřparu chipperem, když se baví s JUDr. Strážným, tak se přemístí právě po větru k němu a pochvaluje si, jak najednou smrad necítí, atp. Zkrátka a dobře, trapas, který jedničce nesahá ani po kotníky a dvě hodiny naprosto ztraceného času...

Obrovské zklamání. Jako velký fanoušek seriálu jsem se na film moc těšil a byl zvědavý, do jaké míry můj oblíbený seriál inspiroval. Altmanův počin je ale nuda plná nevtipných kanadských „žertíků“, nesympatických herců a divných dialogů. Hawkeye a Trapper jako samolibí arogantní úchylové, Henry jako omezenec, kterému je všechno jedno, Frank stejný jako v seriálu, s tím rozdílem, že tady není ani trochu vtipný. Neexistuje sebemenší důvod kteroukoliv z postav dál sledovat, tím méně jí snad fandit. O nějakých hlubších myšlenkách známých ze seriálu (lidskost, porozumění, pomoc) si můžeme nechat jenom zdát. Jediná „myšlenka“ přítomná ve filmu je asi tato: nechcem válku, tak pojďme chlastat a chovat se jak hovada. Zkrátka a dobře: vůbec nechápu, jak mohl podle této splácaniny vzniknout jeden z nejlepších seriálů všech dob. Dosledováno s velkým sebezapřením. Jediná hvězda za „Suicide is Painless“.

Natočit čtyřhodinový film tak, že ani na chvilku nenudí, tomu se říká umění. Od začátku mě takové hříčky a detaily jako vyzvánění telefonu nebo první oslovení hlavního hrdiny přesvědčovaly, že se jedná o neskutečně propracované dílo. Nemohl jsem se dočkat, až se dozvím, kdo vlastně po Noodlesovi „jde“ a co se v minulosti mezi čtyřmi přáteli stalo. Netřeba rozebírat, že mě rozuzlení malinko překvapilo, nicméně ne natolik, aby se dalo označit za nějaký výrazný plot twist (zdravím Keysera Sozeho). To ale samozřejmě nebylo Leoneho hlavním cílem. Všechna tři období dvacátého století jsou vylíčena naprosto dokonale, včetně rekvizit, celkové atmosféry, i příběhu. Ten prostě táhne, témata jako láska, zrada, a přátelství se neomrzí nikdy a už tuplem ne, když jsou pojata takto. Vyzdvihnout musím geniálního Bobbyho De Nira, skvělého Jamese Woodse i ostatní herce, kteří se svých rolí zhostili na jedničku. Potěšil mě také můj oblíbenec Joe Pesci, jen je škoda, že jeho postava nedostala větší prostor. Chválit Morriconeho fantastickou hudbu by bylo nošením dříví do lesa. Sečteno a podtrženo: Tenkrát v Americe je v každém slova smyslu geniální dílo a já taky patřím k těm, kteří by ještě hodinku nebo dvě klidně snesli :)

Při psaní této epizody se někdo musel zbláznit. Doktoři, včetně starého vojáka Pottera, se snaží zachránit nepřátelskou partyzánku, která jim chtěla zavraždit pacienta? What the...? Jednoznačně nejhorší díl celého seriálu a to i v konkurenci takových „skvostů“ z raných řad jako je třeba Major Fred C. Dobbs.

Pan Nárožný v tomto díle neskutečně úřaduje :D

Suverénně nejhorší díl Hospody. Těžká nuda.P.S.Eire takhle si říkejte doma, v tomto díle prostě není žádná zápletka ani zapamatovatelné hlášky. Eben přijde do hospody a štamgasti ho opijou, toť vše. Super. :D