pimp

Pardón, ale já bych u toho filmu tolik nejásal. Celý ten masakr je vytržen z kontextu, navíc jsou tam vojáci vyobrazeni jako zmatkáři, co pomalu ani nevědí, kde jsou. Beru ten film jako vyjádření politickýho postoje proti tehdejší Bushově vládě, potažmo britský (když to natočil Angličan), která s ním do iráckého dobrodružství ochotně šla. Taky jako evidentně protiválečný, s tím nemám problém. Ale manipulativnost toho snímku je až příliš do očí bijící, než abych na tu vějičku zabral. Je potřeba číst mezi řádky, co se nám autor snaží říct. Trochu bych to přirovnal k Moorovi, i když to není dokument. Zkrátka ódy na nějaké realistické a dechberoucí dílo tu pět nebudu, přestože je celá ta událost, kterou se snaží popsat, příšerná a odsouzeníhodná.

Trochu nuda, ale na konci to naštěstí nabralo grády. Přirovnal bych tenhle film k soft pornu. Niggahs se sice poflakovali po neighborhoodu, dělali bordel, ale neměli bouchačky a nejely tam drogy. Naštěstí tento nedostatek dohnal Spike Lee později měrou vrchovatou v Clockers. Jinak je to taková jeho klasická rozpolcená poloha. Na jednu stranu celkem realisticky ukazuje život v černošské čtvrti, ale nevynechá příležitost poukázat na bílé jho, které drží bratry down. Myslím, že jeho nitro perfektně vystihují ty dva citáty černošských vůdců na konci, které si protiřečí. Já mám ale tento jeho přístup rád a tady navíc ani tolik nementoroval, za což zvedám hodnocení o hvězdičku.

Počáteční humorná nadsázka se zvrhne v druhé půlce v nervní drogovou jízdu plnou průserů. Škoda jen závěrečného změkčování, kdy vystupňovaný děj ke konci vystřídá smířlivá až happyendová atmosféra. Vím, že je to klasické schéma, které dodržuje většina tvůrců, ale uměl bych si představit i jiný konec.

Pamatuju si tenkrát ty kritiky,.... že dobrý, ale že vykrádá sám sebe a není už to ono. Je to ono, o tom nemůže být pochyb! Lost Highway byla sice dřív, ale tohle je na stejné úrovni. Dokonalost sama, jediný tvůrce, který u mě dokáže vyvolat mrazení v zádech. Ten příběh je samozřejmě dobře pochopitelný, ale Lynche neznalý divák v něm může snadno zabloudit.........šest hvězdiček

Asi podvacátý a znovu přikován k obrazovce. Eastwoodův majstrštyk patří k tomu absolutně nejlepšímu, co se kdy v tomto žánru odehrálo. Absence jakéhokoliv kladného hrdiny dodává snímku autentičnost a i vizuálně věrohodně nás seznamuje s tím, jak to na divokém západě asi tenkrát vypadalo. Romantiku si můžeme trochu užít v pár záběrech krásné krajiny a snad ještě při pistolníkově vyznání děvce, s kterou by jistojistě šel i přes její zranění ve tváři. Ovšem ani pochybný charakter vraha Williama Munnyho nezabrání divákovi se s ním ztotožnit a užít si brilantní závěrečnou scénu. Škoda, že není takových westernů víc.

Dojezd šedesátých let a jejich umírajících ideálů zakončený symbolickým závěrem. Vyspeedovaná road movie se moc nezdržuje vysvětlováním motivů iracionálního jednání hlavní postavy a jde se bez okolků na věc. "Fízlům nezastavuju, spěchám." Díky krátkým retrospektivám se něco málo o Kowalskim dozvíme, ale zas tak moc to nezdrží, není přece čas, do zítřka musí být v San Franciscu. Honičky s policajtama, dědek s chřestýšema, sekta pomatenců v poušti, loupeživý buzny......až u hipíka máme šanci se trochu nadechnout. Hippieho družka by si ráda se ztepilým hrdinou s kotletama a bujarou kšticí zašpásovala, ale on má zájem jen o další příděl amfetaminu, pročež dopadla stejně jako před ní pumpařka (maně mě napadlo, jak by na tento typ muže reagovala dnešní děvčata.......asi by mu dala pár drobných s udáním souřadnic nejbližší popelnice.....svět se změnil). Ještě je tu slepý černý přítel na rádiových vlnách, díky němuž se máme dozvědět, jací jsou rednecks tupci. Předem očekávaný závěr konečně přichází, majitel Challengeru asi nebude mít radost, ale určitě má pojistku, je to přece nová kára...... Tak jsem tu odvyprávěl děj filmu, což je dle obecného zdejšího názoru projevem slabomyslnosti, ale nemohl jsem jinak. Tyhle filmy se syrovými reáliemi sedmdesátých let prostě žeru.

Kdysi jsem viděl dokument o 18th street gangu, který se odehrával v LA a okrajově se dotkl rozšiřování působnosti gangu do zemí původu jeho členů. La Vida Loca ukazuje stejný způsob myšlení a stejnou kriminální činnost jen s přidanou hodnotou bezútěšného prostředí slumu v latinské Americe. Určitě zajímavé, film nehodnotí, nemoralizuje, jen sleduje. Nejlepší byla gangsterská pekárna jako resocializační kamufláž, která měla krýt členy gangu před dotěrností místních fízlů (jak sami otevřeně na kameru prohlašovali). Asi není divu, že režisér dopadl špatně, s tímhle není radno si zahrávat. Odpověď na vtíravou otázku, jestli to všechno stálo za to, mi vychází jednoznačná. Nestálo!

Nic extra, navíc dost uměle vyhrocené. Šikana probíhá na školách v poněkud "umírněnější" formě. Na druhou stranu si pak můžeme užít velké finále, kdy postiženým, díky tomu k čemu byli donuceni, pomáhame u obrazovky vší silou při střílení spolužáků. A ten největší hajzl stále uniká......ale nakonec to naštěstí koupí taky. Spravedlnosti bylo učiněno zadost a film může skončit. Zůstává po něm ale podivný pocit, když si uvědomíme, že se denně kolem nás odehrávají podobné příběhy, i když ne tak drastické, a my je přehlížíme.

Dnes už klasika válečných filmů i s odstupem plynoucího času pořád excelentní. Nepochybně nejlepší Stoneův film, který už nikdy nepřekonal. Pokud bych měl za každou cenu hledat nějaké mouchy, tak jednou je na můj vkus až příliš teatrální smrt Eliase, ale to se dá odpustit. Taky mi kdysi vadilo, že neznám název songu, na který kluci pařili, když byli high (Smokey Robinson - The Tracks Of My Tears). Na závěr snad jen doporučení: Nikdy nepouštět se zpraseným českým dabingem!

Tragédie se vším všudy, co ke zprznění klasické legendy patří. Rytíři kulatého stolu jako klauni každý v jiné zbroji. Britové vypadali, jakoby utekli z Cameronova Avataru. Dlouhé scény hrdinů putujících krajinou jak z Pána prstenu. K dějové lince snad radši nemá cenu nic dodávat. Amíci by se asi neměli vůbec pouštět do filmů, které se odehrávají v reálném historickém prostředí, přestože se jedná v tomto případě "jen" o legendu. Radši by měli točit jenom fantasy, tam se můžou vyřádit do sytosti a Evropan nebude trpět pohledem na vizuální bramboračku. Sledování filmu pro mě bylo torturou, kterou jsem si díky neukojitelné zvědavosti protrpěl až do hořkého konce.