mosem

Pátý díl minisérie. Kdo by nevěděl, snadno by mohl dospět k závěru, že autorem předlohy je Jirásek. Disputace, ve které je hranice mezi "dobrými chudými" a "špatnými bohatými" má spíše charakter politicko-satirického pořadu než cokoliv jiného. Na druhou stranu mám lepší pocit z Viléma, jako by postupem času dostával charisma, které u něj předpokládám. Je to koukatelné, ale ne oslňující.

od minulého dílu opět pokles. Tohle už s Ecovým příběhem má společného jen pramálo. A jestli děj minulého dílů působil mysteriozně, v tomto příběhu některé momenty byly téměř blouznivé. Vilémov sezení nad plánem knihovny je přímo jasnovidecké, za scénu s prohlídkou knihovny by se nemusel stydět ani Indiana Jones, neuvěřitelně působí znalost čtení u Adsonovy "přítelkyně" v kontextu doby. V tomto případě celý díl působí jen jako umělé natahování délky příběhu.

Mám pocit, že díl za dílem se seriálová verze vzdaluje Ecovu románu. Vedlejší dějová linie s milenkou a dcerou Fra Dolcina má být "náhražkou" za filozofické statě románu, ale pojetí je podle mne pojato až příliš ve stylu akčního filmu. Stejně tak na mne rozpačitě působí scéna s halucinogenními bylinami. A scény, ve kterých mniši rozmlouvají "tajně" s Vilémem a Adsonem, ale jejich rozhovor vždy slyší někdo kdo nemá, působí primitivně a naivně. Respektive hloupě působí chování účastníků. Za největší pozitivum tohohle dílu vnímám informaci o existenci Fra Dolcina a jeho sekty, což mně osobně vede k tomu, abych se stejně jako Adson o nich dozvěděl víc.

Originální verzi jsem nikdy neviděl, ale myslím že to nevadí. Na téhle "reality show" se mně líbí její laskavost. Laskaví k sobě jsou jednotliví soutěžící - soutěživost, ani touha po vítězství nevede k tomu, že by se pomlouvali, podráželi nebo kritizovali. Naopak. Drobná pomoc, rada....jsou součástí pořadu. Také porotci nejsou mistři, kteří by měli soutěžící tendenci kritizovat, zesměšňovat nebo urážet. I na nejméně povedeném výkonu najdou něco pozitivního, k pochválení. Připojí radu, co ještě vylepšit....Snad jen maličká výhrada - časový press. Ve všech případech je čas nastaven "na hraně", možná by stálo zato trošku zvolnit, aby výsledek byl pouze odrazem kuchařského/pekařského umění, nikoliv time managementu.

Z mého úhlu pohledu slabší díl než první - jako by se seriál začal odklánět do mysterióznosti, "heretická" odbočka působila poněkud samoúčelně - nahrazení filozofických prvků knihy tímto způsobem nepovažují za právě šťastné.

Obávám se, že z mého úhlu pohledu nemůže být vyšší hodnocení jiného zpracování, než původního filmového s Connerym. Takže tohle je z mého pohledu maximum možného :-) Je pravdou, že seriál uspokojí přece jen asi víc toho kdo se dokáže povznést nad srovnávání mezi románem a tímhle seriálovým zpracováním. Zřejmě byla dána délka minisérie a tak filozofickou stránku románu bylo nutno nahradit jinou dějovou linkou. Nevím, jak to budu hodnotit po skončení seriálu, ale zatím se tato linka filozofickému náboji knihy ani nepřibližuje. Nevím, jak budou vypadat další díly, nicméně u tohohle dávám plusový bod za výpravu - především úvodní bojovou scénu, scény v interiérech a typový výběr postav řeholníků. U záběrů exteriérů jsem rozpačitý, působí dojmem počítačových kulis - ale mohu se plést. Zcela jistě sledování není ztrátou času, ale v tom, kdo přečetl (několikrát) Ecovu knihu, její přitažlivost nepochybně nevyrovná.

Pokud sleduje film divák, který si předem nepřečetl knihu, nebo se alespoň neseznámil s příběhem, nemá téměř žádnou šanci, že by dokázal kvapné tempo příběhu, zabalené do romantického obalu, ozdobeného krásnou hudbou, sledovat. Příliš mnoho zvratů a dějových i psychologických rovin tomu nahrává - kladl jsem si otázku, zda lze takto složitý příběh přenést do rozsahu jednoho filmu standardní délky. A dospěl k názoru, že spíše ne. Respektive lze, ale nutně to s sebou nese minimalizaci výpravy (ta byla v tomto případě opravdu velmi jednoduchá, byť působivá) a další zjednodušení, na úkor srozumitelnosti. Když současně filmové zpracování neumožňuje vrácení se zpět v příběhu. Skvělá byla hudba, líbila se mi kamera, která z možného vytěžila maximum. Hlavní postavy odvádějí dobrou práci, byť u Fiennese jsem nějak postrádal uhrančivost, která by vysvětlovala, které vedly k postoji ponížené odevzdanosti hlavní ženské postavy. Zjednodušeně na mne působilo, jak se výprava snažila vnutit představu že sluha musí být otrhaný a špinavý (přestože jí u jednoho stolu a zdržuje se v prostorách domů) aby to bylo dostatečně působivé, Headcliff ani zdaleka nepůsobil dojmem cikána (popravdě očekávám, kdy se někdo ozve a bude chtít tuto postavu etnicky vyvážit. Za mne tedy to nebyl čas úplně ztracený, ale kniha byla mnohem působivější a barvitější.

Film, který má dobré herecké výkony. Dobré jsou i dialogy. Bohužel, ani tohle mne nedokázalo příliš upoutat. Myšlenky, které zde byly prezentovány se asi ani nedají dost dobře přenést na plátno. Musí být čteny a promýšleny. Zde, a v této podobě ztrácejí svou sílu, stávají se slovy, která si vnímáme, ale nemáme dostatek času k tomu je zažít, uvědomit si je. Nicméně, pozitivum spatřuji v tom, že film může řadu lidí přitáhnout k tomu, aby sáhli po knize....možná i po dalších knihách Čapkových, nebo dokonce knihách TGM. Pak ta práce nebyla marná. Ale film samotný mně nijak neoslovil.

Herecký koncert Sovák + Horníček, jinak se to hodnotit nedá. A samozřejmě režijní práce Jána Roháče stejně jako skvělá práce Jaroslava Dietla. V podání všech těchto Flaubertova předloha, která není vůbec špatná, dostává novou kvalitu. A zatímco kniha je sice čtivá - ale pouze jednou, na seriál se dá dívat znovu a znovu. A vždycky pobaví. Jeden z nejlepších seriálů, které jsem kdy viděl.

Hraný dokument, který nejen samotným příběhem přitahuje také historickými fotografiemi a filmovými záběry. Je nesmírně zajímavé srovnávat místa, která člověk zná s jejich podobou před 80..90..100 a více léty. Příběh památníku je poutavý, ale stejně tak obraz kolonie baťovských domků, veřejných prostor a náměstí. Příběh, který nám, kteří nejsme právě Zlínofilové, toto město ukázal trošku jinak.