taraen

Pro mě zatím rozhodně nejlepší a nejsilnější Fassbinder. Film mě velice hluboko zasáhl. Hlavní postava se pohybuje na hranici mezi ženou a mužem, ale i na hranici sexuální orientace. A možná proto je nejsyrovější a nejopravdovější filmová postava, s jakou jsem se setkala. A hlavně nejlidštější. Hlavní postavu nemůžeme nikam zařadit a nikam ji zaškatulkovat, je každý a nikdo. Její/jeho pocity se tak rychle stanou vašimi pocity a ani nevíte jak. I samotný film nejde nikam zaškatulkovat. Ale právě protože se neohlíží na hranice žádného žánru a libovolně je mixuje, nebo přechází z jednoho do druhého, vzniká naprostá anarchie, která ale kupodivu funguje. Protože každý opravdový životní příběh je stejně šílený jako tenhle film.