Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Krimi
  • Pohádka

Recenze (91)

plakát

Bratři (2023) 

Temná etapa nedávné historie. Studená válka, která byla žhavá jak láva. Doba, která zrodila rebely s příčinou - odbojovou skupinu, která není černobílá. Plastický charaktery, mučenlivé odmlky. Svědomí národa, kterej směřoval k normalizaci. Testosteron a adrenalin, svoboda vs. peklo. Skvělej a důležitej film!!!

plakát

Život pro samouky (2023) 

No, na čtyři hvězdy to úplně není, ale místní hodnocení 55% (13. 8. 2023) je naopak mimo. Zručně napsaná a ještě zručněji zrežírovaná oddechovka, která je vtipně romantická, emancipovaná a skvěle zahraná. Kraluje Jana Plodková, jejíž komediální talent je srovnatelnej (ne-li lepší) s Natašou Gollovou. Vlastně jsem nečekal, že se budu tolik smát. Jitka Rudolfová natočila nejlepší "romantickou" komedii letošního roku - imho.

plakát

Michael Kocáb – rocker versus politik (2022) 

Kocáb si navždycky zaslouží pukrle za hudbu Pražskýho výběru a za osun vojsk. Zároveň je zjevně egomaniak, o kterým by hlubší dokument zvládnul(a) utáhnout jenom... Třeba ta Věra Chytilová. Olgám to nevyšlo, čestná prohra. Zbyl portrét takovej, jakej ho Kocáb chtěl. Oslavnej, nekonfliktní, učebnicovej a vlastně sterilně nudnej 😥

plakát

Přes hranici (2021) 

Tenhle film je MANDALA. Prchavý příběh Kyony a jejího bratra je poutavej a snad ještě poutavější, než měl být před deseti a více lety, než se udál. Jako jejich strastiplnou cestu definuje tající sníh, tak formu výtvarnýho vyprávění určuje pomíjivost olejomalby na skle. Veškeré životní havárie hrdinů jsou zdánlivě jen okamžikem - naštěstí zaznamenaným. Smutky a touhy, naděje a zoufalství. To všechno  se rodilo a mizelo, aby ruce animátorů mohly vyprávět příběh. Příběh aktuální jako nikdy, příběh nepříjemnej, jako je současná realita... Ten film je MANDALA... A opakování je matka moudrosti!

plakát

Zakázaný Bůh - Arcibiskupe, nemlč! (2021) (epizoda) 

Jsem rád, že na tak malém prostoru vzniklo něco, co pojednává o mým praprastrýčkovi bez obvyklého patosu a věcně. Beranovo téma by si každopádně zasloužilo střízlivej celovečerák. Mohl by to být velký příběh - stačilo by zaznamenat všechny okolnosti, které vedly JkB k Bohu...

plakát

Boratův navázaný telefilm (2020) 

Cohen kope do prdele východ i západ. Tak elegantně, že mu odpouštím i občasný lapsy a nudu. Mně to bavilo. Tak, že jsem smíchy a nasraností občas skoro brečel.

plakát

Havel (2020) 

Je fakt těžký odprostit se od toho, abych nehodnotil život a osobu největšího Čecha druhý poloviny 20. století, ale film, kterej o Něm (dost fabulózně) vypráví. Zkusím to, no... Rozporuplný pocity. Film na půli cesty. Obrovsky mě mrzí, že z toho zjevně ohromnýho nadšení celýho štábu nevznikl lepší snímek. Možná je téma osobnosti VH moc živý, třeba by tam byl potřeba jinej dramaturg. Nevím... Přemíra patosu se ve filmu pere s touhou představit Václava Havla jako člověka plnýho pochybností o sobě samém a zároveň osobnosti, která byla tak nějak předurčená "hýbat kormidlem dějin". Ono není nic proti ničemu si přiznat, že se VH narodil "se zlatou lžičkou v puse". Zároveň je třeba říct, že mu ta lžička byla velmi záhy z pusy vyrvaná, bolševici Havlovým předkům ukradli, co mohli a samotný VH dělal co mohl. Psal geniální absurdní dramata (btw, doporučuju zapadlou famózní nahrávku "Anděl strážný" s Hanzlíkem a Sovákem. Ten samej VH, co byl na "intru" v Poděbradech s Milošem Formanem, byl strůjce toho, že se v 70' dali dohromady rockeři a filosofové a vznikla Charta 77. Pak Havel průběžně seděl (fešácej kriminál to fakt nebyl). A nastala revoluce, rozjely se hry, do hry nastoupil Klaus (t.č. řízenej z Moskvy) a Zeman (t.č. řízenej z... Moskvy). To je ale jiná písnička, jejíž refrén tu máme dodnes. Zpět k filmu... HAVEL prý nechce být životopis. Ale, přiznejme si, každý to očekává. Proč si napůl vymýšlet, napůl fabulovat, opomíjet zásadní vklady Václava Havla k Chartě 77? Zbyla jen pofidérní imitace, taková "travestie show", jako v případě Bohemian Rhapsody. A to se všichni tak snažili... Škoda. Ale jako! Hofmann je fakt Lanďák!!!

plakát

Agův dům (2019) 

Předesílám, že jsem k balkánským filmům až nekritickej... Příběh bez příběhu s příběhem. Od začátku tušíte, že v téhle story je řada zámlk a vydatná porce tajností v "pandořinných skříňkách". Sledujete děj, který je líný jako dusivé slunce v horách někdejší Jugoslávie, cítíte nenápadné mrazení z toho, jak byla ta zem roztrhaná a vplujete do bezčasí, které nemá východisko. Zároveň taky cítíte tu neskutečnou chuť a až živočišnou vůli žít. Navzdory osudu. Poznamenaná, ale i bytostná sexualita. A pak násilně brutální prohlédnutí. Luv jů, balkáne! /MFFKV2019/

plakát

Čerešně (2019) (studentský film) 

Ta synopse v úvodu je trochu nepřesná... Nejde o tatínka, ale o dědečka. O hledání cesty vnučky k dědečkovi i naopak. Atmosféra letní vesnice, první zamilovanost a první zklamání. Kdyby byl film černobílý, dal by se snadno zaměnit s poetikou čs. nové vlny. Barvy mu ale sluší a snad se rodí druhá nová vlna...

plakát

Na střeše (2019) 

Mádl měl za sebou silnej režijní debut, během kariéry herce ustál role, které by jiným zlomily vaz (Gympl, Vejška). Bál jsem se, aby jeho druhej (scenáristickej a režisérskej) počin nebyl trapnej, nepřál bych mu to. Obavy byly liché. Jirka překročil vlastní stín mílovými kroky. Totiž ubalancoval drama a komedii. A... Jsem rád, že hlavní roli dostal z rukou osudu Alois Švehlík. S hlubokou úctou k Janu Třískovi!