RetroMan

"Neřekli nám, že jsou dvě Ameriky! Jedna skutečná - Spojené státy a druhá falešná - Kanada. A neřekli nám, že jsou dvě Kanady! Jedna skutečná - Toronto a druhá falešná - Montréal."

Poslední film Godfreye Ho. Je škoda, když Lorenovi a Cynthii to ještě šlape, je tak zkušený režisér nevyužil lépe. Ale točit celý život akční souboje, to už umoří i osla. Hloupé zápletky, ještě hloupější dialogy a ještě pitomější chování postav. Kvůli tomu to za těch pár krátkých soubojů nestojí. A ta hudba - děs.

Portrét dalšího z řady gay umělců, kteří se proslavili na poli fotografie. Připomínal mi lepší snímek Tom of Finland. Nalézat hranici mezi konvencí a extravagancí, talentem a posedlostí, stírající umělecké styly je vždy dílem osobností, které je vždy překračují. Když existuje poptávka, bude existovat i nabídka. Je otázkou, zdali cestou za štěstím, afirmací a prezentací sebe sama neztrácí umělec svůj vlastní rozměr a nevytváří jen stín, který ve tmě není vidět. Nakonec povaha vynaložené námahy spočívá v obchodování s lidmi a rozdávání frustrací plnými hrstmi na city moc nehledě.

Příběh o Justine a její sestře Juliettte jako dělaný pro odpolední televizi nebo výchovný film pro mládež. Hned v úvodu filmu jsem se zarazil a nepoznával jsem autora. Franco v tomto filmu využíval nádherných kostýmů, dekorací a výpravy, až jsem se divil, zda-li to točil skutečně on. Ačkoli scény v domech natočil v jednom několikrát jinak nasvíceném a postaveném interiéru ve studiu. Bohužel tyto atributy filmu jsou tím nejlepším, co jsem viděl. Herci nezáživní: Klaus Kinski hraje roli vypravěče-spisovatele, kterému se asi 2x zdají erotické představy. Na plátně je velmi málo a mluví jen sám k sobě. Jack Palance v roli vyšinutého bratra Antonina moc přehrával, až se mi znelíbil. Osmnáctiletá Romina Power byla vybrána pro roli Justine díky svému mladickému vzhledu, nikoli pro svůj talent. Jedna scéna mě pobavila, totiž homosexuální šlechtic, který se zalekl, že si spletl Justine s chlapcem a poté jeho plán otrávit manželku.

Líbil se mi ten hongkongský retrostyl s jejich působivou hudbou. Souboje jsou špatný a to i v podání hlavního záporáka filmu Chucka Norrise. Děj zmatený až nudně ubíjející. To jsou ale začátky, Chucku. I'm not bruslí, I'm Chuck Norris.

Výprava čítající zhruba 20 lidí včetně J. Prochnowa (hraje jen do poloviny mistra kouzelníka mladého Merlina), krásné scenérie přírody a oškliví animovaní draci, kteří např. vznikají i po vypití dračí krve člověkem. Chce to nemyslet na některé záludnosti scénáře. Objeví se i jiná pověst o Excaliburovi a samotném Merlinovi.

Na těchhle filmech je úžasný, jak se nechá za pár dolarů vytvořit iluze katastrofického filmu. Mně se docela tyhle levný prkotiny líbí, člověk se pobaví. Sídlo kalifornské guvernérky bylo skvělý, úplně jsem si v té pidikanceláři představil Arnolda. Další zajímavostí bylo, že všechny kancelářské přístroje byly vypnuté a nesvítily, obrazovky počítačů chrlily nesmyslná čísla a grafy. O počítačově vytvořeném ohni (i když asi byly použity i skutečné záběry z lesních požářů v Kalifornii) a detonace způsobené roztřesením kamery ani nemluvě. Musím obdivovat herečky, protože naučit se takový text a ještě ho odříkávat nad nic neříkajícími tabulkami, je skvělý výkon (a hlavně jim to slušelo). Krásný bylo sledovat ty charaktery postav. Sice bylo vidět, že se nikdo ani nezapotil, což byla škoda. Nakonec se náhlý a nevysvětlitelný vzrůst teploty vysvětlí nahromaděním methanových plynů, za které může těžba ropy a zemního plynu v jižní Kalifornii. Největší bombou bylo, že ty dvě holky v laboratoři B, na které nezbývají peníze, se zabývají vyřešením problémů celosvětového hladu?!?!

Čas kolem Vánoc pro zlatou mládež z vyšší střední třídy NY smetánky. Čekal jsem na přicházející moudra z pera scénáristova a jeho přečtených knih, ale z úst mládenců vypadávala jen klišé a prázdné fráze. Takže hlavním středobodem nonšalantních večírků se stávají milostné avantýry, ve kterých dominuje outsider Tommy, který miluje frivolní Serenu. Do Tommyho se zamiluje upjatá Audrey a vše se odehrává a nahrává borcovi Rickovi. Alespoň jedno moudro: O manželství se přemýšlí až ve třiceti.

Ztracený jsem byl i já. Čekal jsem na konec, abych věděl, co to mělo všechno znamenat. Vzhledem k tomu, že film má kolem 80 minut, několikrát uvidíte flashbacky, tak o moc nepřijdete.

Podřadná krimi komedie z roku 1990, kterých vzniklo v tomto období značné množství. Příběh o zlodějíčkovi a jeho pretty woman, kterého pronásleduje bezzubý policista. Stejně tak bezzubě film na mě působil. Krimi není krimi a komedie není komedie ("To kyselo je moc kyselý. Ten bramborák je moc bramborovej"). Nejzajímavější moment byla asi amputace prstů Aleca Baldwina a nahé scény s JJ Leigh, která stejně není můj typ.