leontina

Čeho je moc, toho je příliš, a tady si Peter a spol. trochu zapřeháněli. Vykrádat sám sebe je jedna věc, ale přelepit podstatu celého Hobita přemrštěnou nabubřelostí senzacechtivé akčnosti a nacpat skřety (mimochodem jsou tak přeplácaní a zmutovaní, až už vlastně ani neděsí) do všech mezer, to je už trochu moc, a to jsem se na tento díl dost těšila. Nejvíc mě mrzí, že veškerá HRAVOST a lehkost pro knihu tak vlastní, tu totálně absentuje. Už u prvního dílu byly vypuštěny nejhravější a nejvtipnější scény, tady se v tom pokračuje - chybí Bilbův výsměch pavoukům - "pavouku, nafouku..." atd. Prostě tady se jede příliš na vážnou notu. Tane mi tu na mysl otázka, komu je vlastně film určen. Fanouškům Pána prstenů? Asi. Protože dětem zjevně ne. Takže ač se budu Jacksona stále zastávat, tahle linie, kterou pro Hobita zvolil, je až příliš potěmnělá a stále temní.

Dost dobře nechápu, za co všechny ty zlatý sošky... navíc za scénář. ten mi připadal zvlášť nepovedený. no ale proti gustu...